Balada o Cable Hogueovi

Tými správnymi, no nie vždy v dobrom pomere presnými prísadami premiešaný pohodový a pôvabný westerník. Správny chlap, túžiaci po pomste, stretne osudovú láska a naháňa sa za bohatstvom a túto púť mu spríjemňuje bláznivý sukničkársky reverend. Tomu sa povie správne rozohraná partia, len škoda, že sa hrala až tak dlho. 65%. (28.01.2009)

7/10 - Nostalgicky western o stesku po opravdickem divokem zpadu, kdy bylo vsechno "jednodussi". Vyborne combo smudla Robards a padre Warner pobizeji (aspon ze zacatku) tempo tohoto filmu do vysokych obratek, dabuzel cca v puli tomu dochazi stava a dostavuje se premira melancholie, ktera z meho poledu srazi uroven celeho snimku o nekolik bodu z kategorie bezchybny film. Moc se nestrili - podobne jako v RioBravo, ale o to vic se keca a to je dobre! (25.07.2006)

Peckinpah dal protentokrát sbohem stylizovanému násilí ála Divoká banda a natočil milý, dojímavý a vtipný western (jako by to snad ani netočil on :)). Skvělý Jason Robards, dva parchanti Martin a Jones v podobných rolích, které si zahráli v Divoké bandě, no a samozřejmě tak trochu rozverněji založený kněz Davida Warnera, jehož scénka s vdanou paničkou patří k tomu nejlepšímu, co tento nedoceněný film nabízí. Peckïnpah potvrzuje svoje mistrovství a dokazuje, že to jde i bez potoků krve a kulometu. (28.01.2009)

Je pravdou, že se během filmu něco zadrhne, že to není úplně dokonalé, ale je to tak příjemně nostalgické a Jason Robards hraje svého Cabla tak výborně, že není pro příznivce westernu možné( samozřejmě je to možné, ale pro mne nikoliv), aby hlasoval jinak. Velmi příjemný snímek, na jehož konci je povoleno uronit i symbolickou slzičku dojetí. (05.02.2009)

Komediální eskapády jednoho starého morouse, kterému se na sklonku jeho produktivního věku poštěstilo a narazil v poušti na zlatý vodní důl, se postupem času transformují v až divadelně sevřenou podívanou o podnikání, osudové lásce založené na fyzickém základu a nástupu technického věku i do těch nejodlehlejších koutů amerického západu. Bohužel samotnému příběhu dochází dech stejně jako nepřipravenému běžci na první osmistovce a do cílové pásky doklopýtáváme jen s těmi největšími obtížemi. Vysoce nastavená laťka mizí po první třetině v propadlišti dějin stejně jako tento nostalgický western, ve kterém se překvapivě skoro vůbec nestřílí, ale spíše se slzou v oku vzpomíná. (14.11.2005)