Réžia:
Sam PeckinpahKamera:
John CoquillonHudba:
Ernest GoldHrajú:
James Coburn, Maximilian Schell, James Mason, David Warner, Klaus Löwitsch, Vadim Glowna, Roger Fritz, Fred Stillkrauth, Véronique Vendell, Senta Berger (viac)Obsahy(1)
Americký režisér Sam Peckinpah (1925–1984) po svých profesionálních i osobních excesech hledal v polovině sedmdesátých let jen těžko práci v Hollywoodu, a tak ochotně přijal nabídku Wolfa C. Hartwiga, německého producenta, který se do té doby živil převážně výrobou erotických filmů, aby pro něho v jugoslávských exteriérech natočil adaptaci válečného románu Williho Heinricha „Trpělivé maso“. Zaujal ho pohled „z druhé strany“, drama těžce decimovaných německých vojáků na Tamanském poloostrově v roce 1943, a především téma, společné pro celou jeho tvorbu a nejvíc snad pro jeho mistrovský western Divoká banda (1969) – pohled na skupinu mužů na nesprávné straně, kteří uznávají pouze loajalitu jeden k druhému. Seržant Steiner (James Coburn) je vynikající a mnohokrát dekorovaný voják, ale válku nenávidí. Příchod nového velícího důstojníka, kapitána Stranskyho (Maximilian Schell) s jeho prušáckým nadšením, ho v tom jenom utvrdí. Steinerovi muži svého velitele slepě poslouchají a jeho nadřízení plukovník Brandt (James Mason) a kapitán Kiesel (David Warner), otupení vlekoucí se válkou, jeho svérázné jednání tiše tolerují. Železný kříž se stal posledním velkým Peckinpahovým dílem, působivou výpovědí proti válce. I když Peckinpah v evropských podmínkách nemohl pracovat se svým obvyklým štábem, jeho pečeť je patrná zejména v mistrovsky zvládnutých akčních sekvencích ukazujících válečnou vřavu. Na filmu také naštěstí nejsou vidět finanční problémy, do nichž se producent Hartwig na konci natáčení dostal a které Peckinpaha donutily k improvizacím. (Česká televize)
(viac)Recenzie (231)
Peckinpahův rukopis naprosto zřetelný i ve válečném filmu. Místo ód na hrdinství tu máme sice hrdinu, ale válkou unaveného a otráveného. Kdo viděl finského Neznámého vojáka, mohl by si říct, že Aku Louhimies čerpal inspiraci právě v Železném kříži. Ale neřekl bych, válka je idealistickou hrou o spravedlnosti či právu jen v mysli těch, kteří ji rozpoutají nebo o ni diskutují v klidu kaváren. Na bojišti je to úplně něco jiného. Ale to je tak vše, co k tomu řeknu, páč jsem v žádný nebyl, tak držím hubu. Krok zatím tedy držet nemusím, díkybohu. Jako protiválečný výkřik pochopitelně vynikající a závěrečná půlhodina (jak je u Peckinpaha zvykem) opravdu velká síla. Coburn pak jako Steiner přesný, jen etudu po zranění bych vcelku i vyškrtl, byť chápu její kontrastní význam. Železný kříž má čtyři ramena... ()
Vynikajúca vojnová dráma, ktorá ukazuje pohľad na vojnu z tej "druhej strany" - nemeckej. Pripomína, že obyčajní nemeckí vojaci trpeli hrôzami vojny rovnako ako tí spojeneckí. Jeden z najlepších filmov od excelentného Jamesa Coburna, v ktorom predstavuje seržanta Steinera, postavu, ktorá si aj v čase vojnového besnenia dokáže udržať triezvy rozum, zmysel pre spravodlivosť a svoju ľudskú stránku. 75/100 ()
Zajímavý pohled na válku na straně "těch zlých", to znamená na straně německých vojáků. I tam totiž, ať se to zdá jakkoli podivné, fungovaly bytosti vybavené charakterovým spektrem od rovného Steinera pohrdajícího Bohem ("bůh je sadista, ale neví o tom"), důstojníky a pachtěním za válečnými skalpy, přes obyčejné vojíny, kteří jedou na setrvačník, aniž už vlastně vědí proč, až po šmejda Stranskyho, třesoucího se na vyznamenání v závětří zato s plnými ústy válečné strategie a psychologie. Konflikt těch dvou je nosnou silou příběhu a musim říct, že se mnou tenhle film a mazácké herectví Jamese Coburna hodně zahýbalo. ()
Skvěle syrový válečný film dokonale ukazující, že vojáci na západní frontě se měli mnohem lépe i v těch nejlepších bojích, než nacisté na ruské frontě. Stainer není typický hrdina amerických válečných filmů, jako například kpt. Miller z Saving Private Ryan. Je to drsný Soldat se kterým si válka nebrala servítky a on si je teď s nikým také nebere. Vyzdvihl bych především výkon Maxmiliana Schella v záporné roli a vynikající konec ala western,... i když jsme na východě:) ()
Mám rád režijní styl Sama Peckinpaha a žeru Jamese Coburna.Moc se mi líbil už Pat Garrett a Billy the Kid ale tenhle originální válečný film sledující východní frontu z německé strany mi vyrazil dech ! Cross of Iron je vlastně takový western převlečený do druhé sv. kde jsou padouši i klaďasové. Peckinpah se ničeho nebojí a servíruje divákovy jednu surovější scénu za druhou (finální masakr , zastřelení dítěte) a předvádí své režijní mistrovství v tom nejlepším světle. Maximilian Schell je v roli kapitána Stranskyho slizký až z toho běhá mráz po zádech , no a o Coburnovy se ani nemusím zmiňovat, jenom dokazuje že patří mezi hereckou elitu. ()
Galéria (99)
Fotka © Avco Embassy Pictures
Zaujímavosti (25)
- Orson Welles o filme vyhlásil, že je najlepším vojnovým filmom, aký videl od čias Na západe nič nové (1930). Najviac na ňom oceňoval fakt, že je vyrozprávaný z pohľadu obyčajného vojaka. (beso74)
- Sovieti vo filme používajú tanky T34/85. V čase, v ktorom sa odohráva dej filmu, tento tank nebol nasadený do bojov a používala sa verzia T34 s delom ráže 76 mm. V čase natáčania filmu ich však už veľa nezostalo, naproti tomu T34 s delom ráže 85 mm bol stále súčasťou výzbroje niekoľkých štátov, a tak sa použil síce nesprávny, ale ľahko dostupný typ tanku. (beso74)
- Koniec filmu nebol pôvodným koncom v scenári. V tom čase už štábu došli peniaze, a tak režisér Sam Peckinpah prinútil Jamesa Coburna improvizovať. (westerns)
Reklama