Réžia:
Sam PeckinpahKamera:
John CoquillonHudba:
Ernest GoldHrajú:
James Coburn, Maximilian Schell, James Mason, David Warner, Klaus Löwitsch, Vadim Glowna, Roger Fritz, Fred Stillkrauth, Véronique Vendell, Senta Berger (viac)Obsahy(1)
Americký režisér Sam Peckinpah (1925–1984) po svých profesionálních i osobních excesech hledal v polovině sedmdesátých let jen těžko práci v Hollywoodu, a tak ochotně přijal nabídku Wolfa C. Hartwiga, německého producenta, který se do té doby živil převážně výrobou erotických filmů, aby pro něho v jugoslávských exteriérech natočil adaptaci válečného románu Williho Heinricha „Trpělivé maso“. Zaujal ho pohled „z druhé strany“, drama těžce decimovaných německých vojáků na Tamanském poloostrově v roce 1943, a především téma, společné pro celou jeho tvorbu a nejvíc snad pro jeho mistrovský western Divoká banda (1969) – pohled na skupinu mužů na nesprávné straně, kteří uznávají pouze loajalitu jeden k druhému. Seržant Steiner (James Coburn) je vynikající a mnohokrát dekorovaný voják, ale válku nenávidí. Příchod nového velícího důstojníka, kapitána Stranskyho (Maximilian Schell) s jeho prušáckým nadšením, ho v tom jenom utvrdí. Steinerovi muži svého velitele slepě poslouchají a jeho nadřízení plukovník Brandt (James Mason) a kapitán Kiesel (David Warner), otupení vlekoucí se válkou, jeho svérázné jednání tiše tolerují. Železný kříž se stal posledním velkým Peckinpahovým dílem, působivou výpovědí proti válce. I když Peckinpah v evropských podmínkách nemohl pracovat se svým obvyklým štábem, jeho pečeť je patrná zejména v mistrovsky zvládnutých akčních sekvencích ukazujících válečnou vřavu. Na filmu také naštěstí nejsou vidět finanční problémy, do nichž se producent Hartwig na konci natáčení dostal a které Peckinpaha donutily k improvizacím. (Česká televize)
(viac)Recenzie (231)
Druhá světová z pohledu nácků. Díky chlapáckéme charismatu Jamese Coburna jsem chtěl, aby jeho četa přežila, protože i on tam byl vylíčenej, jako normální člověk, co se stará akorát o svoje chlapy. Akčních scén tam je možná až příliš. Nejsou špatné, ale zub času se na nich přesto už podepsal. Hodně mě zaujala etuda s ruskejma vojandama. ()
Tak jako nebylo to špatný, ale zase moc nechápu všechny ty chvalozpěvy o tom, že se jedná o jeden z nejlepších válečnejch filmů všech dob a že je to naprostá "must see" záležitost. Některý bojový scény jsou opravdu hodně brutální, hodně povedený a hodně se mi líbily. Ani mi moc nevadilo, že jsou natočený poněkud chaoticky a zmateně. Akorát snad hromadu zpomalenejch záběrů si moh Peckinpah odpustit. Na zbytek se dá koukat, chvílema jsem teda postavám některý ty jejich pohnutky a nejrůznější kecy moc nevěřil, ale budiž. Jinak na filmu je znát, že opravdu vznikal asi ve skormnejch podmínkách a byl spíchnutej tak trochu horkou jehlou. Jsou tam takový stupidní chyby jako konvoj americkejch náklaďáků na východní frontě (byl jsem upozorněn, že tohle chyba neni) + naprosto nesmyslná technika jako Fiat Campagnola nebo poválečný Saurery (v tomto případě teda spíš nějaký jugoslávský licenční výrobky). Celkovej dojem z filmu je spíš pozitivní, ale víc jak 3 hvězdy fakt nedám. P.S. Nejvíc mě dostalo, když jsem asi 5 minut po skončení filmu zapnul televizi a tam zrovna Kyslík se Zounarem vystupovali z vlaku a mašírovali si to do kasína. Jako podívat se bezprostředně po sobě na Železný kříž a na epizodu ze seriálu Chlapci a chlapi je opravdu zajímavá kombinace :-) ()
Typický Peckinpah s oblibou v násilí a zobrazování násilí. Příběh kohoutího sváru kapitána a četaře, z nichž jeden je namydlinkovaný teoretik a druhý drsný praktik, s nějakým tím, aby se neřeklo, pozadím jakože ti Němci byli fakt jinak zlí a válka zlá a nesmyslná, Pár dobrých válečných akcí, ale celkově bez napětí, atmosféry, čehokoliv, co by mne drželo. ()
Mistrný válečný snímek, natočený charakteristickým Peckinpahovým westernovým stylem. Většina bojových scén je zcela bezchybných, a pokud ještě o něčem pochybujeme, prvotřídní dojem v nás utvrdí nečekaný prostřih, zpomalení, symbol, ironie. Z hlediska obsahu se nejedná o žádnou průhlednou záležitost. Stranského chápeme: není to zbabělec, prostě nechce porušit tradici své rodiny a musí se k železnému kříži dostat, ať to stojí, co to stojí. Četař Steiner ale představuje nebývalý oříšek. Bojuje, jak nejlépe a nejčestněji umí, a to proto, že se ocitl tam, kde se octl. Nijak nadšen z toho není, právě naopak: nenávidí důstojníky už kvůli tomu, že jsou důstojníky. Ale nevzbouří se, nerezignuje. Dělá to, co nejvíce nenávidí, dál. Zvláštní a velmi silný existencionálně pesimistický snímek. ()
"Železný kříž" jsem poprvé viděla jako děcko - byla jsem morbidní děvčátko, film se mi líbil a ještě víc se mi líbil "ten vrhač nožů ze Sedmi statečných";-). Po dlouhých letech už zážitek nebyl tak intenzivní - chvílemi trochu nuda, lehce matoucí střih, některé válečné záběry nechtěně pobavily, ale syrovost zůstala, myšlenka se prohloubila (coby mládě jsem protiválečné poselství tolik nevnímala, hlavně že se střílelo:-)) a vyžilý ksicht Jamese Coburna mi stále dokáže zacloumat hormonama. Na svou dobu slušný kousek, i dnes ještě má co říct. 75% ()
Galéria (99)
Fotka © Avco Embassy Pictures
Zaujímavosti (25)
- Sovietski vojaci používajú karabínu Mosin-Nagant (M-N) M44. Tá však bola zavedená do výzbroje až v roku 1944, hoci dej filmu sa odohráva o rok skôr. V tom čase boli najpoužívanejšími zbraňami pešiakov puška M-N M1891/30 a karabína M-N M38. (beso74)
- Režisér Sam Peckinpah dal 90 000 dolárov z vlastných peňazí, aby sa po finančných problémoch produkcie mohli zaplatiť technici. (westerns)
- Sovietski vojaci nosia bulharské prilby M51/72 namiesto správnych ruských prilieb SSh-40. (MikaelSVK)
Reklama