Železný kríž

Peckinpahova tvorba je zajímavým způsobem rozkročena mezi minulostí a budoucností. Právě na Železném kříži se to dá velmi dobře vysledovat. Technickými postupy, především ultra-rychlým střihem, střídajícím se s efektními zpomalovačkami, předbíhá film dobu bezmála o několik desetiletí. Avšak v rovině narativu se ohlíží zpět. A teď nemám na mysli zasazení příběhu do období 2. světové války. Hlavní postava Steinera, symbol autorových názorů, postojů i životní filosofie, jako by snad ani nebyla z dvacátého století. Je přenesena do válčícího Německa z dob dávno minulých, téměř zapomenutých. A ať již její vidění světa založené na cti a pevném charakteru sdílíte, či je vám proti srsti, stejně ve vás nakonec vzbudí určitý druh obdivu. Jako ostatně vše, co je ve své jedinečnosti vzácné. (01.06.2016)

Trocha iný pohľad na druhú svetovú a v tomto je film osviežujúcim vánkom, lebo filmy o tých dobrých a tých zlých, tých máme plné sklady. Aj wehrmacht pozostával len z obyčajných vojakov a každý vnímal vojnu po svojom. A vojna prináša so sebou svoje paradoxy a nezmyselnosti - Nemci strieľajúci sami po sebe, ale aj Rusi resp. Sovieti vraždiaci sa navzájom. Tieto paradoxy mohli v čase natáčania pokojne súvisieť aj s práve ukončenou vojnou vo Vietname, pričom Američania sa tu stali Nemcami a Vietnamci Rusmi. Film vzhľadom na stopáž neponúka širší príbeh, skôr veľa konverzácií, takže pre mňa nejde o majstrovské dielo, ale určite ide o slušný vojnový či skôr protivojnový film.    Čo budeme robiť, keď prehráme vojnu? - Pripravíme sa na ďalšiu. (18.03.2024)

Peckinpahův rukopis naprosto zřetelný i ve válečném filmu.  Místo ód na hrdinství tu máme sice hrdinu, ale válkou unaveného a otráveného.  Kdo viděl finského Neznámého vojáka, mohl by si říct, že Aku Louhimies čerpal inspiraci právě v Železném kříži. Ale neřekl bych, válka je idealistickou hrou o spravedlnosti či právu jen v mysli těch, kteří ji rozpoutají nebo o ni diskutují v klidu kaváren.  Na bojišti je  to úplně něco jiného.  Ale to je tak vše, co k tomu řeknu, páč jsem v žádný nebyl,  tak držím hubu.  Krok zatím tedy držet nemusím, díkybohu. Jako protiválečný výkřik pochopitelně vynikající a závěrečná půlhodina (jak je u Peckinpaha zvykem) opravdu velká síla.  Coburn pak jako  Steiner přesný, jen  etudu po zranění bych vcelku i vyškrtl, byť chápu její kontrastní význam.  Železný kříž má čtyři ramena... (24.11.2022)

Na úvod musím pochváliť dobovú atmosféru, arzenál s ktorým sa tento film vytiahol (T-34 len tak nevidieť v každom druhom vojnovom filme) a taktiež Seržanta Steinera v podaní Jamesa Coburna, na ktorom celý film stojí. Bavil ma tento film aj s toho dôvodu, že bol s pohľadu nemeckej strany. No na druhú stranu keby to bolo o niečo kratšie filmu by to neublížilo, pretože občas Cross of Iron stráca tempo a to hlavne v závere. No najviac čo mi tu prekážalo bol strih filmu, ktorý mi prišiel strašne mätúci. Inak celkom spokojnosť. 80% - 4* (20.06.2016)

Typický Peckinpah s oblibou v násilí a zobrazování násilí. Příběh kohoutího sváru kapitána a četaře, z nichž jeden je namydlinkovaný teoretik a druhý drsný praktik, s nějakým tím, aby se neřeklo, pozadím jakože ti Němci byli fakt jinak zlí a válka zlá a nesmyslná, Pár dobrých válečných akcí, ale celkově bez napětí, atmosféry, čehokoliv, co by mne drželo. (21.04.2013)