Rad nešťastných príhod

Kdyby se zapracovalo na scenáři stejně jako na kouzelné, detailní výpravě, byla by to bomba. Expresivní, výrazné kulisy jsou skvělé, spojení starých viktoriánských prvků s výdobytky moderní civilizace neokoukané a o výkonu Carreyho můžu říct jen to, že už dlouho mně tak nebavilo pozorovat herce, který s gustem přehrává. Ale celé je to emočně prázdné, člověk se ani nazasměje, ani nedojme, ani se nevyděsí a celý příběh stojí na jednoduché zápletce a stereotypní změně čtyř lokací. Ale docela jsem zvědavý na případné pokračování. (20.06.2005)

Tak tenhle film se ze začátku tváří jako velmi dobrý film, dokonce vidíte dalšího Burtona, ale pak se to najednou začne kazit, protahovat a dokonce trochu nudit. Takže herci jsou fantastičtí, včetně skvělých dětí, výprava je překrásná, ale celý ten příběh je velmi podivný, něco mezi detektivkou, dramatem, pohádkou a komedií, ale vlastně to není nic z toho. Takže ten úžasný pocit z počátku filmu se postupně vytratí a když nakonec zjistíte, že to vlastně neskončilo nijak a že ta pointa je také nijaká, ten dobrý pocit vyprchá. Takže 3,5* (23.10.2005)

je to příběh o chytrých sirotcích, kteří po smrti rodičů nepropadnou trudomyslnosti, ale radují se z malých životních vítězství. jsou obklopeni fantantisticky ztvárněným světem, ve kterém musí vypadat zvláštně úchylně i domov, kde vás rodiče dávají spát. ,,krásný" záporák carrey zde předvádí to co na něm mám rád (je cinicky hnusnej) a nedělá to co na něm nesnáším (většina věcí z ace ventury). skvěle mu sekunduje malá sunny. pár scén jsem si prožil (taky jste tahali za vyhýbku?), párkrát se i usmál (,, jdou ty hodiny dobře?") ,ale přesto vše asi příště půjdu raději vedle, na ten o nejmenším skřítkovi. proč? prostě poslouchám svoje děti! (17.09.2005)

Začalo to docela nenápadně, nejdřív jsem si myslela, že takový film není nic pro mě… ale s poměrně velkým zpožděním jsem udělala zkoušku a ta dopadla navýsost dobře. Zamilovala jsem si celý svět Lemony Snicketa a druhou polovinu loňského roku jsem věnovala shánění celé knižní Řady nešťastných příhod. Při čtení prvních čtyř knih jsem si film pouštěla ke kontrole stále znovu a znovu, aby mé zážitky byly komplexní… :) Nyní jsem u desátého dílu a nabývá to na objemu, takže poslední čtyři knihy budou totéž, jako prvních osm. Jsem netrpělivá a zároveň nadšená z každé další stránky a jenom lituju toho, že filmů nebude víc. Nebo rovnou, že autoři nesáhli po adaptaci natočené rovnou pro televizi a následně pro DVD. Totiž taková Esmé by musela být něčím neodolatelným, s tou svou láskou pro všechno, co právě letí :) Nebo trojčata a další pikantérie, které se do filmu nevešly. Takhle to vypadá, jako by celou Řadou sirotci jen trpěli u dalších a dalších opatrovníků, ale čtenáři vědí, že je to celé jenom začátek. Jim Carrey byl dobrým hrabětem Olafem, ale ne nedostižným, jinak by si pokračování musel prosadit. Filmu nevytýkám nic, koncept spojení prvních tří útlých knih a jejich následné spojení do jednoho rámcového vyprávění, to je dobré. Fungovalo by to tak i u dalšími dobrodružstvími Baudelarových velice dobře. Ohavná pila by se dala zkrátit jako pobyt u strýčka Montyho, Prufrockova přípravka by si dala záležet na uvedení trojčat na scénu a pak ty nekonečné záběry ve výtahové šachtě... No krásné by to bylo, i ty dalekohledy by se tam pro lepší pořádek vešly. V podstatě je jen škoda, že tetička Joe nebyla obsazena někým mladším a že nebyla ani krátká návštěva kina po celém dni v teráriu. Nedá se nic dělat, Řadě jsem propadla a až to celé dočtu, zbývá jen všechny doplňující knihy nakoupit v originále, protože český vydavatel se k celému fenoménu postavil dost macešsky. (03.02.2009)

Můj první odpad, který jsem udělil "červenému" filmu. A na úvod musím říct, že proti filmu jsem nebyl nikterak předem zaujatý. Díval jsem se na něj naopak s poměrně velkými očekáváními. Jedna známá mi doporučila jak film, tak knihy, že prý je to docela fajn, ať se na to mrknu. Tak jsem se tedy jednoho dne rozhodl se na tento skvost podívat - a to, co jsem viděl, bych se neváhal označit za to pravé filmové zlo. Vždycky jsem se trochu uculoval nad některými komentáři, které psaly, jak se jim dělalo u filmu nevolno, jak chtěli jít blít atd., protože to znělo trochu nadsazeně. Ale teď jsem teprve poznal, jaké to je, když je vám z filmu úplně nanic. Tolik přehrávajících "herců" (a ještě tak hrozně okatě!) v čele s příšerně přehrávajícím Carreym (chudák, nechápu, jak se tomuhle mohl upsat) bylo tolik, že mi některých bylo vyloženě líto. Meryl Streep, Timothy Spall, Jude Law... proč? Proč? To mělo být jako schválně? No jestli jo, tak to je k pláči. Extrémně nesympatičtí smradi v hlavních rolích (při řevu "Aunt Josephine! Aunt Josephine!" jsem měl nutkání jít pro kýbl k blití), kterým jsem po většinu času přál, ať už sakra chcípnou (a pokud možno co nejvíc bolestivě!) a je konec, protože jsem stále věřil, že se ke konci film alespoň o trošku, trošičku vylepší. Ale ouha. Ba naopak - ke konci mi čím dál víc připadalo, že se to potápí do ještě větších sraček. Ty hrůzy, co vypouštěly postavy z huby, byly vyloženě na zabití. Udivuje mě, že scénář (a režie, která byla nejspíše po většinu dobu točení filmu někde na tripu) nekraloval na Zlatých malinách. Opravdu, hodnocení tohoto snímku zkrátka nikdy nepochopím. Tenhle film podle mě zkrátka sprostě uráží vše, čemu se říká filmové umění. Na druhou stranu - jediné, co na tomhle "skvostu" mělo svou světlou stránku, byla kamera a výprava. To bych jediné neodsoudil a možná by si to zasloužilo z mé strany alespoň jednu hvězdu, ale vzhledem k tomu, jak mě tenhle film nehorázně nasral, musím prostě dát z principu odpad. A jestli jsou stejně stupidní i knihy, pak si dávám na vkus mé známé velký pozor :) (14.06.2011)