Rad nešťastných príhod

Lemony Snicket si mě na svou stranu nezískal. Burton wannabe styl mi do oka nesedl, stejně tak příběh. Děcka jsem nemohl vystát (hlavně Klause), a ano, titulkovat řeč nemluvněte je výborný nápad, což ovšem nic nemění na tom, že mi lezlo na nervy. To Emily, to už je jiná káva a já se těším, až ji shlédnu v nějakém novějším filmu. Komu jsem fandil, byl Jim Carrey, který si jako jediný natáčení vyloženě užíval a vytvořil zde jednu ze svých nejlepších a zároveň nejulítlejších rolí. Navíc si jezdil v Tatře 603. Tohle fantasy mě tedy nepřesvědčilo. (23.11.2008)

„Smrť milovaného človeka je zvláštna vec. Je to, ako keď idete potme po schodoch do svojej izby a jeden schod chýba.“ Po prvých minútach skvelého RADU NEŠŤASTNŹCH PRÍHOD som si uvedomil s miernym šokom jednu dôležitú vec. Brad Silberling sa doteraz veľmi, veľmi, veľmi krotil (čo samozrejme neznamená, že to bolo zle - POLNOČNÁ MÍĽA). Tie časy sú preč. V produkcii Barryho Sonnefelda (ADDAMSOVA RODINA 1-2, VEĽKÉ PROBLÉMZ) nakrútil morbídnu adaptáciu Lemonyho Snicketa. Ak si myslíte, že deťom sa nemá klamať, zabudnite na disneyovky a siahnite radšej po pôvabne morbídnom RADE NEŠŤASTNÝCH PRÍHOD. Silberling v živote veľa stratil (vražda jeho priateľky, herečky Rebeccy Schaefferovej) a odvtedy do svojich snímok (triková rozprávka CASPER, remake MESTA ANJELOV) dávkuje veľké množstvo melanchólie. Výborne napísané a smutné i veselé dialógy ("Keby ste niečo v noci potrebovali, budem spať v kresle na chodbe. Mám ľahký spánok. Vlastne takmer nespávam."), nezameniteľne burtonovský audiovizuálny štýl, presné herecké obsadenie (maniak Carrey, Hoffman, Streepová, deti, Connolly, Law) a originálne nápady (titulkovaná reč pôvabného batoľaťa, had). Aký máte vzťah k cestovinám? (16.08.2005)

Z hlediska dětského diváka jde o zcela netradiční počin, neboť filmy o dětech stíhaných ranami "osudu" (zde velmi dobře zastoupeného Jimem Carreyem v roli Olafa) se zase tak často nevidí. Vlastně si nejsem jist, zda to není vůbec první takový film. Pokud se na to ale podívám jako dospělák, jsem poněkud zklamán. I přes onu proklamovanou (a taky skutečně přítomnou) "burtonovskou" vizuální stránku tomu filmu něco chybí. Podle mě uvízl snímek přesně na pomezí, kdy se dětem (asi) ještě nelíbí a dospělým (asi) už nelíbí. Má hlavní výtka směřuje k samotnému ději - na to, co se o filmu psalo, se v něm poměrně málo stane. Ne že bych snad chtěl dětem ubližovat v jednom kuse, jen mi to přišlo pouze jako slabý odvárek (ale dětské diváky to vylekat mohlo, uznávám). No nic, na závěr už jen tolik, že hlavní dětská herečka měla v obličeji takový dospělý výraz a že z ní jednou asi bude pěkná kočka, ale to už se samotným filmem nemá tak moc společného... (01.09.2005)

Velice dobrá adaptace prvních tří Snicketových knih (mimochodem v oficiálním textu distributora jsou napsány názvy 4. a 6. dílu). I když děj je poněkud upravený. Jim Carrey opět konečně bláznivý tak jak ho milujeme a i dětské role jsou zvládnuté na jedničku. Obsazení Carreyho bylo ale opravdu geniálním tahem, protože ty grimasy a role a přízvuky... to překoná i Ace Venturu. Výtvarná stránka je zvládnutá na jedničku a spolu s hudbou skvěle podtrhuje depresivní atmosféru filmu. V menších rolích potěší Dustin Hoffman ("Ona si ho nezaslouží.") a Luis Guzmán. No a začátek s nejmenším skřítkem? Jednoznačně výborné. (18.06.2005)

Počínaje nechutně roztomilou pohádkou o nejmenším elfovi a následným ujištěním, že nic podobného nás během nastávajících dvou hodin nečeká, jde o sympaticky „jiný“ rodinný film. Inspirovaný prvními třemi ze třinácti dílů rozverně morbidních knižních příhod sourozenců Baudelairových (jiná postava nese příjmení Poe) a netradičně mající závěr knihy první. O knižních předlohách autora vystupujícího pod pseudonymem Lemony Snicket si můžete myslet leccos. Samotnému mi trvalo několik knih (čtou se na jeden zátah), než jsem záměrnému opakování stále stejných schémat přišel na chuť. Pro černý humor, mnohovrstevnatost příběhu a nečekané odkazy k jiným (uměleckým) dílům se až chce radostí vykřiknout nad protřelostí těchto dětských knih, jež si paradoxně více vychutnají dospělí. O filmu platí totéž. Nebýt pár grimas Jima Carreyho, který je po letech opět v ďábelsky dobré formě, marně přemýšlím, co by diváky mladší dvanácti, spíše patnácti let pobavilo. Brad Silberling dokázal přesným castingem a ponurou vizuální stylizací zachytit Snicketův specifický, zdánlivě nepřenosný cynismus. Tři ústřední hrdinové již během expozice přijdou o oba rodiče, aby záhy skončili ve slizkých pazourech „třetího bratrance ze čtvrtého kolena“, který jim v pozměněných podobách usiluje o životy až do (ne)uspokojivého konce. Leč - ani množství Carreyho mimoňských hlášek a vtípků pro znalé nedokáže zabránit zmíněnému sklouznutí ke schématičnosti. Nebýt plejády slavných herců (mj. v titulcích neuváděný Dustin Hoffman), hravé morbidity při vymýšlení rozličných zákeřností a zapojení vypravěče, tedy samotného autora (s hlasem Judea Lawa), film by malinko nudil. Nevím, jak to vypadá s pokračováním, zda-li tento ambiciózní projekt naplnil očekávání, přesněji pokladničky producentů, ale přinejmenším kvůli možnosti opět pohledět na Emily Browning, lehce připomínající mladou Scarlett Johansson, bych jím nepohrdnul. Apendix: Dlouhé, přesto až do konce fascinující závěrečné titulky doporučuji zhlédnout už pro to množství známých jmen herců i ostatních členů štábu. 80% Zajímavé komentáře: Adrian, k212, Vitason, T2, Fr , PALINO, El Loco (25.06.2008)