Útek

Zkrátit a zdynamizovat. Pak bych hvězdičku přidal.      .           .                      .                                              .                                     .                                                                                                                                                 . (25.01.2023)

Navzdory tomu, že jsou mi Peckinpahovy trademarky nadmíru sympatické, jeho filmy mě nebaví. ÚTĚK začíná "geniálně sestříhaným prologem, dokonale vtahujícím nejen do odosobněné mašinerie nápravného zařízení, ale především do neurotizujícího mikrosvěta hlavního hrdiny, zbaveného svobody", u kterého jsem se osobně nemohl dočkat, až konečně skončí. Po tomhle zatraceně zdlouhavém začátku akčního filmu se sice rozjede svižná kriminálka o páru, který musí uniknout hned třema pronásledujícím stranám (policii, mafiánům a bývalému parťákovi) a do toho řeší vlastní krizi, se slušnou peckinpahovskou závěrečnou přestřelkou, ale žádný zázrak. McQueen je tu za nepříliš sympatického profíka-studeného čumáka, naštěstí mu sekundují půvabná MacGraw a skvělý Ali Lettieri jako animální podrazácký gauner Rudy. (12.08.2013)

Klasická americká sedmdesátková záležitost. Zatímco u nás se normalizovalo o stošest, Amerika byla plná zkorumpovanejch poldů. Jak jinak si vysvětlit všechny tyhle filmy z té doby. Buď je to nebohý řidič projíždějící nějakým tím zapadákovem, nebo trucker, prostě hodně zápletek končí setkáním s nějakým zkorumpovaným poldou... Tady jich byla celá smečka. Z hlediska postav film trochu hapruje, chování některých jsem nechápal. Ona už sama milá Doktora se chovala divně, ale kdo teda nejvíc vyšiloval byla žena nebo sestra či co to bylo toho veterináře. Takhle rychle se skamarádit chce buď velký strach, nebo IQ nula nula nic. Z hlediska akce film nijak nevybočuje z řady. Honičky obřích policejních křižníků, přestřelky v hotelích, kde by dnešný pozorný divák fakt přespal jen ve stavu krajní nouze. Špinavé zdi, plesnivá koupelna... Tohle byla ta naše vysněná Amerika ? :-). Mně ale docela zaujala ta popelářská zápletka v kuka vozu a také prohlídka jednoho z amerických klasických dálkovlaků spol. Amtrak během honičky v jehož vagonu s prosklenou vyvýšenou vyhlídkou bych se také chtěl jednou projet. Steve mi tu v brýlých občas připadal starý. Já vím, je to ode mně neskutečná drzost vůči této ikoně, ale občas mi to tak přišlo. A kdo by tehdy tušil, že natočí ještě pouhých 8 filmů a přijdeme navždy o něj. Házím tedy 4 okousaná žebírka a to okousaná zdůrazňuji schválně a jestli útěk se Stevem, tak hlavně ten Velký ! . * * * * (07.04.2019)

Na rok 1972 perfektny akcny film, ale remake UTEK DO MEXIKA (1994) od Rogera Donaldsona s Alecom Baldwinom a Kim Basinger su takmer na vlas podobne, takze som zial nemal z toho taky zazitok, ako by som si zelal. V kazdom pripade je jasne - vidiet takyto film v 80-tych rokoch v kine alebo v telke, zasluzi si u mna jednoznacnych 5 hviezdiciek, pretoze toto su filmy, ktore ma moc bavia... 28.08.2009 ______Steve McQueen - (Doc McCoy) +++ Ali MacGraw - (Carol McCoy) +++ Ben Johnson - (Jack Beynon) +++ Sally Struthers - (Fran Clinton) +++ Al Lettieri - (Rudy Butler) +++ Slim Pickens - (Kovboj) +++ Jack Dodson - (Harold Clinton) +++ Richard Bright - (Zlodej) +++ Hudba: Quincy Jones +++ (28.08.2009)

"Je to obyčajná banka.“ – "Dillingera zabili.“ – "Ale nie v banke.“ Komentár obsahuje spoilery. Sama Peckinpaha nemusím. Ale môžem (DIVOKÁ BANDA, STRAW DOGS). A ak sa k nemu do zosnulej party pridá jeden z najväčších frajerov, akých kedy Hollywood mal, úžasný narcis Steve McQueen (SEDEM STATOČNÝCH, BULLITOV PRÍPAD, MOTÝLIK, SKLENENÉ PEKLO), je to ešte o dosť lepšie. Hoci ich ÚTEK nemá najgeniálnejší scenár na svete (de facto je naozaj len o úteku pred komplicom, „zamestnávateľmi“, políciou a vzťahom), je to skvelá žranica „Nového Hollywoodu“, v ktorej je Peckinpah presne taký, akého ho milujeme a nenávidíme: vyhráža sa deťom, bije ženy, muži zabíjajú mužov a ženy milujú mužov tvrdo a reálne („Vychrápem sa so všetkými šaržami v štáte, len aby som sa z tej posratej basy dostala.“). Začína to krotko, ale už onedlho sa tempo zrýchli a nezastaví sa do záverečných titulkov, pričom skúsený režisér ťaží kilá napätia aj z triviálnych scén typu „zlodej batožín“. To najlepšie a paradoxne najneakčnejšie ale príde až na samom konci, kde Peckinpah potvrdzuje, že naturalistický rozprávač ešte nie je synonymom pre surovca a ponúka melancholický pocit nádeje. A keď niečo také dokázal ponúknuť ťažký alkoholik Peckinpah, ktorý sa tam dole v pekle snáď má tak dobre, ako dúfal, potom to so svetom ešte také zlé nie je: prašné mexické cesty, starec s dobrým srdcom a platom päťtisíc dolárov ročne a ON a ONA za volantom omlátenej kraksne. „Šťastnú cestu.“ – „Vám tiež, slečna.“ (01.02.2009)