Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh inspirovaný skutečnými událostmi 50. až 70. let minulého století. Honza Steiner nebyl žádný drsňák ani grázl. Byl to jen kluk, který měl smůlu, že se ocitl ve špatnou dobu na špatném místě. Na šikmou plochu se dostal shodou nešťastných osudových náhod. Výchovu Honzovi poskytly dětské domovy, pasťáky a nakonec kriminál. Vedl dlouhou, nevyhlášenou a pravidly právě neoplývající válku s důstojníkem veřejné bezpečnosti. Konflikt vyvrcholil zinscenovaným honem na Honzu, který nešťastně zastřelil svého úhlavního nepřítele a byl za to odsouzen k trestu smrti. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (103)

genetique 

všetky recenzie používateľa

Na televízne pomery veľmi, naozaj veľmi kvalitne spracovaný film, čo prekvapuje najmä preto, že ide o tuzemský snímok. Príbeh je naozaj drsný, dráma s nádychom temnej a civilnej kriminálky, v ktorej som po technickej stránke (kamera, strih, nasnímanie, filtre) len málokedy našiel chybičku a niekedy som mal skutočne pocit, že sledujem (a nepreháňam) nejaký americký nezávislý snímok. S príbehom sa teda tvorcovia nemaznali, dej nechali a hodili nám ho ako psom, surový a tvrdý, bez akéhokoľvek zmäkčenia, či prikrášľovacích úprav a to sa mi veľmi páčilo. Navyše aj herecky zvládnuté takmer na prvotriednej úrovni, nesedeli mi len niektoré vedľajšie roličky. 80%. ()

Schlierkamp 

všetky recenzie používateľa

České drama inspirované skutečnými událostmi odehrávající se v 50. a 60. letech popisující nelehký osud mladého chlapce Jana Steinera (v dospělosti J. Dolanský) vyrůstající v německé rodině v poválečné době. Nedobrovolně se dostává na okraj společnosti a opakovanými útěky z výchovných zařízení a občasnými krádežemi také za hranici zákona. Příběh je vyprávěn z pohledu jeho přítele s pohybovým hendikepem z dětství zvaného Pajda, kterého v dospělém věku ztvárnil M. Hádek, a to zcela bez příkras a sarkasticky. Zatčení a zkrocení mladého Steinera považoval za svůj hlavní služební úkol místní velitel veřejné bezpečnosti Charvát v podání P. Motlocha. Za velký nedostatek dramatu J. Svobody považuji nejasné a matoucí časové ukotvení příběhu, neboť vezmeme-li v úvahu, že snímek začíná v poválečných letech, kdy se do opuštěných budov po vyhnaných Němcích začali stěhovat noví českoslovenští obyvatelé, tak dle logiky a stáří hlavního hrdiny by se měl příběh odehrávat nejpozději na začátku 60. let. Tomu absolutně neodpovídá zobrazený vozový park, kde se nesmyslně objevují staré vozy z 50. let, novější vozidla včetně legendární Tatry 603 a vedle nich sovětské žigulíky a jiná zahraniční vozidla, které v té době nemohla existovat. Také postava mladé sestřičky Magdy v podání L. Vlasákové, která z neznámých důvodů nalezla ve Steinerovi zalíbení, mi do příběhu příliš nezapadala a v závěru se ztratila úplně. Životní podmínky v nápravných sociálních zařízeních pro mladistvé bývají v podobných filmech často zobrazovány jako velmi beznadějné a chmurné a v tomto snímku tomu nebylo jinak, neboť utrpení mladého chovance dosáhlo vrcholu, když se odhalily sklony hlavního vychovatele v ústavu k homosexuální pedofilii. Ve vedlejších rolích se objevila Y. Kornová jako Steinerova matka, která po nezměrném utrpení dobrovolně opustila tento svět, dále I. Bareš coby Pajdův otec alkoholik a Steinerovi známí zloděj K. Zima a kuplíř a násilník J. Nosek. Po první polovině filmu, kterou hodnotím jako povedenější, následovala méně přesvědčivá druhá část, v níž se děj zabýval především Steinerovými úniky, zatýkáním, přestřelkami a po definitivním dopadení následovala poprava odsouzeného v jeho pouhých 22 letech. Za filmy jako Hotel pro cizince či Jen o rodinných záležitostech, které se věnují komunistickému bezpráví v 50. letech, tento snímek značně zaostává, ačkoli zde se o zvůli režimu nejednalo, neboť Steiner byl skutečně zločinec a recidivista, byť byl svým pobytem v různých nápravných zařízeních od dětství k tomuto způsobu života v podstatě vychován. V dramatu můžeme zaslechnout melodie od známého zpěváka a hudebníka D. Landy. Ačkoli závěr filmu byl dostatečně dramatický a emotivní, přesto po zhlédnutí Svobodova psychologického snímku přetrvával rozpačitý pocit, který mi nedovolil, abych toto dílo hodnotil jinak než průměrně. ()

Reklama

Ernst 

všetky recenzie používateľa

Neuvěřitelné že se něco takového podařilo natočit v českých podmínkách a ještě pro televizi? Jan Dolanský zde exceluje v době kdy jej ještě mnoho lidí neznalo a musím říct, že jeho výkon mám stále na paměti, když jej vidím hrát. Ovšem celkový dojem mi kazí trochu rozpadající se konec Ale to je už je asi jen můj osobní názor. ()

Pitryx 

všetky recenzie používateľa

Hm, proč bylo tohle děláno jen pro televizi, to mi hlava nebere. Nemám sice moc rád kecání do děje, ale nedá se nic dělat. Tady to není tak hrozné. Herci jsou skvělí, kamera perfekt. Doprovází to hezká hudba pana Landy. Bohužel se skoro stále opakuje jen ten jeden motiv. Závěr byl udělán moc rychlými nůžkami, takže vypadá neuvěřitelně a to je dost škoda. Přes tyto drobné chybičky jde o kvalitní a nadprůměrnou podívanou. ()

jitrnic 

všetky recenzie používateľa

Zcela vyjímečný televizní produkt, krutý pohled na krutá 50. léta minulého století. Celkem vhodný je hudební doprovod Daniela Landy. Herci jsou až na jednu výjimku (představitelka Steinerovy bývalé přítelkyně - ta je příšerná) výborní, nejvíc se mi líbil Petr Motloch. Když měl film v televizi premiéru, uchvátil mě. Loni jsem ho viděl podruhé a mé nadšení poněkud ochablo - dost mi vadil styl mluvy Matěje Hádka coby vypravěče příběhu. Ale dávám plné hodnocení - za první dojem. ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (8)

  • Natáčelo se i v bývalém dole Gabriela v Karviné a na karvinském Masarykově náměstí. Natáčení exteriérů probíhalo také ve městě Příbor na Novojičínsku. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama