Réžia:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrajú:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (viac)Obsahy(1)
Píše sa rok 1913. O pár mesiacov má vypuknúť doposiaľ najväčší vojnový konflikt v dejinách ľudstva, ktorý navždy zmení celý svet. Aj Divoký západ sa v ére pary začal neodvratne meniť. Dostavníky postupne vystriedala železnica a po pustatine začínajú jazdiť prvé autá. Pánmi Západu už nemajú byť banditi, ale šerifovia, starostovia a generáli. Drsná lojalita starých pištoľníkov má padnúť za obeť mužom, ktorí ešte len včera boli vyvrheľmi, ale dnes už vraždia v mene zákona. Pike Bishop sa so svojou divokou bandou chystá na posledný záťah, ktorý by mal všetkým zabezpečiť dosť peňazí na pokojný dôchodok. Uprostred nehostinnej krajiny americko-mexických hraníc sú im v pätách lovci ľudí na čele s bývalým Pikeovým parťákom Dekeom Thortonom, ktorý si tak má od mužov zákona vykúpiť vlastnú slobodu. Keď sa divoká banda chytí do pasce a namiesto peňazí nájde vo vreciach len bezcenné železo, musí utekať do Mexika. Tu sa Pikeovi muži dajú do služieb samozvaného generála a miestneho tyrana Mapacheho. Majú pre neho ukradnúť špeciálnu zásielku zbraní americkej armády. V tejto brutálnej partii o život nie je nikto nevinný a každý bojuje len sám za seba. Kultový Western kontroverzného amerického režiséra Sama Peckinpaha je prelomovým dielom svojho žánru. Preslávil sa najmä drsným režijným štýlom a realistickými scénami násilia. Zásadnú inováciu však priniesol v koncepcii zápletky, ktorá nie je postavená na boji dobra so zlom, ale na boji cynických pištoľníkov so zvláštnym zmyslom pre česť proti bezcitným zloduchom bez akýchkoľvek zábran. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (316)
Docela mi při tom všem násilí a obnažených ňadrech spadla čelist. Pojem "klasický western" dostal docela na frak. Nevím, jestli je to pravda, ale tuším, kde vzal John Woo inspiraci pro své krvavé balety. Už jen za tuhle netradičnost si snímek zaslouží zvýšenou pozornost. Tohle dílo nemá s poetikou Sedmi statečných absolutně nic společného. Ale nemůžu upřít, že Divoká banda ma poetiku sobě vlastní. Postavy nejsou černobílé. Nikdy nevíte, jak se to mezi anti-hrdiny Divoké bandy zvrtne dál. Můžu říct, že jsem v roce 2006 zažil veliké westernové překvapení z roku 1969. ()
Kdybych si chtěl hrát na objektivního, musel bych dát minimálně čtyři hvězdy. Mě to ale v první řadě nebavilo. Abych byl úplně upřímný, naprosto jsem nedokázal filmu věnovat pozornost. Nevím, jestli je to chyba Peckinpaha, nebo má (uznávám, že spíš má), ale v tomto případě minul mě obloukem. Například v Patu Garretovi mě naopak strefil přímo do srdce, tak nevím... ()
Je trochu paradoxní, že jediný film, se kterým mám v rámci filmografie Sama Peckingpaha zásadní problém, je právě ten, který mu definitivně zajistil pozornost filmové kritiky a zájem diváků. Divoká banda kdysi fascinovala krvavým násilím (soudě podle komentářů na ČSFD tím mnohé poutá i dnes, kdy se měřítka posunula a jsme mnohem otupělejší). Publicisté měli tendenci považovat Peckinpahův snímek ze uměleckou reflexi vietnamské války, případně rozmachu násilné zločinnosti v centrech amerických velkoměst. Peckinpah každopádně zavrhl jedno z důležitých žánrových pravidel. Klasický western pracuje obvykle s polarizovanými černobílými charaktery, kdy kladný hrdina čelí zlosynům. V Divoké bandě najdete výhradně více či méně špinavé charaktery, většinou ovládané přízemními pohnutkami. Režisér odůvodňoval chování svých postav pudovostí a živočišností, jenže tohle vysvětlení nemá žádnou logiku. Pudy mají své zákonitosti, fungují na základě potřeby obrany, rozmnožování, získávání potravy a podobně. Výbuchy násilí v Divoké bandě se vzpírají logickému vysvětlení. Nejde tu o to, že filmový hrdina ví méně než divák a má jen zlomek času na zásadní rozhodnutí. Agresivita ve filmu je ve skutečnosti vystavěna na efekt, rozhodování postav jde proti jejich zájmům a leckdy i přirozeným instinktům. Zároveň na mě rušivě působilo i používání humorných odlehčujících prvků. Snímek je podivně nekonzistentní v tempu, náladě i výrazových prostředcích. Na druhou stranu Peckinpah je každopádně silný svým vizuálním stylem - technikou pomalého snímání a pečlivým střihem. Využívá navíc tradiční přednosti westernů, kdy umí kouzlit s panoramatickými záběry krásné a divoké krajiny amerického jihozápadu. Ale s prominutím, u mě to tentokrát za více než 2 hvězdičky nebude. Celkový dojem: 45 %. ()
Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších westernů - 100 Greatest Western Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Mimořádně dobrý krutý antiwestern s krásnými hereckými výkony a invenční režií velkého Sama Peckinpaha. Z celého filmu čiší chlapská pohoda, víno, ženy, zpěv, v kontrastu s četným násilím. Trailer viz: http://www.youtube.com/watch?v=aIwH96iZI7E Film začíná krvavou přestřelkou, v níž (k potěšení režiséra alkoholika) jakoby mimochodem zahyne průvod odpůrců alkoholu. Banda zlých, které známe, bez výčitek zabíjí nějaké zlé, které neznáme. To vše na americko - mexickém pomezí s cílem nabrat si co nejvíc peněz a pak s loupežemi skončit, protože časy už nejsou to, co bývaly. Finální sebevražedná bitva (http://www.youtube.com/watch?v=KJMxGFco57Y&NR=1 ) pak zcela bere dech a odstraňuje všechny hrdiny i kompars. Myslím si, že Peckinpah zde inspiroval mnohé následovníky, např. Spielberga ve Zachraňte vojína Ryana - scénu krvavého vylodění v Normandii, nebo Rodrigueze, Tarantina a další. ()
Tak v mnoha směrech to je určitě přelomový film nejen v rámci žánru, ale já jsem se s ním podobně jako Laco poněkud nepotkal. Když bych měl shrnout děj tak to celý stojí na třech velkých akčních scénách přičemž od úvodní akce filmu až do té prostřední se to dost táhne a myslím si, že i to finále mohlo být ještě delší a výživnější. Režiséra Peckinpaha určitě respektuji, ale mám s ním oblíbenější filmy k jejichž repete se rovněž chystám dostat. Tady jsem svůj celkový dojem nezměnil a vidím to tak za 55% ()
Galéria (193)
Fotka © Warner Bros.
Zaujímavosti (56)
- V roce 1999 byl snímek zařazen do Amerického národního filmového registru, který každý rok vybírá pro historickou, kulturní či estetickou hodnotu 25 filmů. (Epistemolog)
- John Wayne jednou poznamenal, že tento film rozbořil mýtus o Starém Západě. (džanik)
- V úvodní scéně s loupeží vidíme dvě děti. Chlapec je režisérův syn Matthew Peckinpah. (džanik)
Reklama