Miluj blížneho svojho

Zkrácení tak o dvacet minut by filmu prospělo a stejně tak bych se obešel bezblábolení dotýkajícího se amerických hodnot. Ale to je asi u podobných záležitostí nutnost a je fakt, že pokud by se točilo po 9/11, bylo by to ještě horší. Problém jsem měl i s tím, jak hlavní hrdina získal podezření. Ze zběžného mrknutí do plánů mi to přišlo zcela nedostatečné a spíš to vypadalo, že se tu jedná o paranoika. A tomu i odpovídaly občasné hysterické výlevy, které mi byly z duše protivné, což nemohl zachránit i jinak velmi dobrý Bridges. Ovšem tím, jak příběh nabíral tempo, se dalo ledacos odpustit a hlavně jsem se bavil pokaždé, když se v záběru objevi lRobbins užívající si záporáckou roli. Ze všeho nejvíc mě ale potěšil konec, který jsem vůbec nečekal a který mě nakonec přesvědčil k přehoupnutí se do lepšího průměru. 60% (20.04.2018)

„To vozidlo je tu oprávnene. Aj my sme tu oprávnene. Jediný, kto tu nie je oprávnene, si ty.“ V dobe premiéry bolo Miluj blížneho svojho prezentované ako šokujúci komerčný hit, od ktorého to nikto nečakal (vrátane štúdia). Ale ono to napokon nie je až také horúce. Mohlo by sa zdať, že 41 miliónov bola na rok 1999 solídna tržba, ale treba vziať do úvahy, že sa jednak bavíme o celosvetovej tržbe (porovnajme s tiež tohoročným Šiestym zmyslom, ktorý stál 40 a zarobil 670) a jednak rozpočet bol 31, takže by som sa, byť na mieste autorov týchto silných vyhlásení, radšej krotil. Radovému divákovi samozrejme môžu byť zárobky úprimne ukradnuté a ide mu skôr o to, či je Miluj blížneho svojho dobrý film alebo nie. Nuž... je. Režisér Mark Pellington (ktorý neskôr natočil podobne zvláštny mysteriózny triler s Richardom Gereom Proroctvo z temnôt) reflektuje čudnú dobu končiacich 90. rokov a s nimi súvisiacej paranoje americkej spoločnosti, strach zo susedov, o ktorých nič nevedia, obavy z až podozrivo pokojných amerických predmestí (kde sa za drahými domami a dokonale pokosenými predzáhradkami nejeden raz ukrývajú najotrasnejšie tajomstvá), stalkerovstva, neistoty, nedôvery a vzmáhajúcej sa teroristickej doby (do útoku na newyorské Dvojičky zostávali iba dva roky). Čím menej sa hrá s vnútorným napätím (a čím viacej odpovedí na dráždivé otázky tvorcovia ponúkajú), tým viac to ide do hája. Temer dvojhodinová dĺžka tiež neprospieva, skôr naopak. Našťastie čo-to vylepší nečakané finále, ktoré nepatrí do rangu šokujúcich twistov á la Klub bitkárov, ale i tak som si ho užil (scenár napísal Ehren Kruger - Vreskot 3, Kruh, Kľúč). Veľmi dobrá napínavá deväťdesiatková atmosféra s vydareným kastingom (u Tima Robbinsa sa to ku koncu zhoršuje, naopak ku koncu sa situácia so silným hereckým výkonom značne zlepší u jeho kolegu Jeffa Bridgesa, ktorý bol dovtedy priemerný). (09.11.2004)

Zaujímavá zápletka, keby bol ten film nakrútený po 9/11/01, tak by bol o to viac nástojčivejší. To, čo si z tohto filmu zapämatám najviac je silný posledný dojem. Ten záver sa mi veľmi páčil, všetko ostatné bolo tak akurát na "príjemné zabitie" času. Btw: aj vám sa zdalo, že kameraman je fetišista, čo sa týka detailov očí?:) (07.01.2014)

Rozmetán na kousky miluj bližního svého.. Klasický konspirační thriller s hlavním hrdinou, co "pojal podezření", tentokráte na pozadí příčin, odpovědnosti a viny u zcela nevyzpytatelného zločinného aktu jako je domácí terorismus. Vše by mohlo snadno zapadnout do průměru, nebýt napětí skvěle přiživující Badalementiho hudby a nestandardního (byť mírně vykonstruovaného) konce, kde si J.Bridges, vedoucí lišku za tlapku do kurníku, střihl Fire walk with me.. (01.12.2011)

Ano - souhlasím s tím, že závěr filmu je skvělý, originální, překvapující a tudíž nečekaný. Ne - nesouhlasím s tím, že je jediným zajímavým bodem, a že film by bez něj byl pouhopouhým průměrným drámem. To ať si přebere každý sám, jestli se nechá ovlivnit názorem druhých a celým filmem se nepozorně profláká, aby na konci řekl "jůůůů!" anebo jestli se nechá ztrhnout poutavým duelem Jeffa a Tima hned od počátku. Pokud můžu, radím vám - zkuste tomuhle snímku dát šanci. (06.10.2011)