Bonnie a Clyde

Drsný gangsterský příběh americké reality třicátých let mě připomíná maličko robinhoodovskou historii, ale přeci jen v syrovosti násilí je tato gangsterská dvojice o moc a moc tvrdší, ale v žádném případě nejde o romantiku, ale o skutečné gangstery, kteří nikdy nebyli tím, čím jsou v krásné legendě Ameriky. Ostatně: mám-li napsat, proč se mi tento film líbil. Protože film dovede opravdu dokonale zaujmout promyšleným scénářem a skvělou dvojicí Warren Beatty a Faye Dunaway (19.07.2009)

Romeo a Julie třicátých let? Ne tak docela. Milenecký pár jezdí po světě a se svým gangem přepadává banky. Je to přeci tak snadné zvednout pistoli a vzít si peníze. Je to zábava. Je to fajn. Rockové hvězdy své doby… Film nám jejich životní příběh ukazuje jako jednu rychlou jízdu, jeden velký nádech před smrtícím výstřelem. Prostě Bonnie a Clyde. Lascivní Faye Dunaway a štramák Warren Beatty. Chvilkami je to až příliš podbízivé, na efekt a prostě jednoduché. Měla bych být ohromená? Fandit partičce, která jen tak zabíjela lidi a utíkala před zákonem? Prostě... Bonnie a Clyde. Žili, milovali a umřeli. Tečka. Teď je z nich legenda, inspirace pro stovky hudebníků, filmařů i obyčejných lidí, kteří chtějí bojovat nějakým způsobem proti systému. Osobně mě ta fascinace děsí, ale s tím nic nenadělám. A okouzlena nebudu rozhodně nějakou dvojicí flákačů, ale spíše filmem samotným. Z nějakého zvláštního důvodu. Vlastně ani nevím proč. A někdy je možná lepší nevědět. (22.02.2008)

Naprostá klasika, která představuje zásadní milník v dějinách kinematografie a která mě dostala i při druhém zhlédnutí. A to asi především díky úchvatnému zjevu Faye Dunaway, kterou si zde prostě nejde nezamilovat. Její herecký protějšek Warren Beatty mě naopak moc nebavil a motiv jeho impotence mi tam přišel spíše rušivý. Brutální závěrečné vyústění děje se mnou potom zamávalo, jako bych to viděl poprvé. Na tom filmu se zkrátka povedlo úplně všechno (scénář, kamera, hudba, střih, obsazení, režie, lokace, kostýmy...) a každému fandovi kvalitních (gangsterských) snímků ho lze jenom doporučit. (09.01.2017)

Zatímco mnozí uživatelé CSFD jsou posedlí nejrůznějšími žebříčky "nejlepších filmů všech dob", já mám naopak sklony se kanonizovaným filmům vyhýbat. Možná i proto, že kolikrát už jsem toho o nich slyšel či přečetl tolik, až mám pocit, jako bych je vlastně už viděl. Ačkoli chvalozpěvů na Bonnie a Clyda jsem zaznamenal opravdu velké množství (neznalost toho příběhu se prakticky vylučuje s obýváním planety Země), stejně ve mě tento film, jenž podle mnohých odstartoval éru post-klasického Hollywoodu, dokázal vyvolat maximální nadšení. Scény, v nichž sviští olovo, už sice dnes nepůsobí zdaleka tolik brutálně, jako prý působily kdysi, ale svou znepokojivou dravostí (a náhlým, šokující příchodem) fascinují stále. Na své přitažlivosti taktéž nic neztratil ústřední - do stylu i vyprávění vetkaný - motiv, že zločin je sexy. _____ P.S: Jsem v tom sám, nebo ještě někomu Warren Beatty svým vzhledem i projevem nemálo připomíná Toma Cruise? (12.07.2013)

Nejlepší na celé téhle legendární gangsterce není ani tak to loupení a prchání před policií, jako poctivé vykreslení vztahů a nálad uvnitř Barrowova gangu, protože ty rozhodně nejsou ideální. Máme tu Bonnie, která se zločineckou dráhou snaží utéct před nudou a průměrností, Clyde je prostý lupič, který nic jinýho neumí, ani umět nechce; jeho brácha je to samý, akorát že ten se dostal pod vliv své ženy, upjaté hysterky a domácí puťky (přesně takové, kterou se nikdy nechtěla stát Bonnie). A do pětice C.W., rádoby nezávislý mladík, který jak se později ukáže je jen dítě hrající si na zloděje a četníky. Vše působí zcela realisticky a ponorková nemoc která mezi partou ukrývajících se „cizích” lidí vypuká je naprosto pochopitelná. A právě tenhle přímý pohled bez zidealizovaných hrdinů je neocenitelný. (05.07.2009)