Kráľovstvo - Série 2

Druhá řada nabízí trošičku jiné zápletky, a to lepší. Atmosféra je poněkud hutnější, přibylo mysteriózních a znepokojujících scén a velmi úspěšně se zde vše mísí s příjemným humorem, který vůbec nekazí dojem. Velkým štěstím jsou tu dobří a zajímaví herci. Riget vyústilo ve více než originální počin tentokrát z Dánska a já jsem převelice smutná, že se třetí série nekoná. V posledním díle napětí akorát stoupá a graduje a k žalostnému překvapení zbyl po tomto seriálu jen dokořán otevřený konec, který bohužel asi už nikdy nepředvede svoje velkolepé finále. (03.02.2014)

Úvodem bych chtěl odkázat na svůj komentář ke "Království" (1994) a k tomuto pokračování dodávám: Protože jsem prvním čtyřem dílům dal jen čtyři hvězdy, zde je to za plný počet. A to hlavně z toho důvodu, že seriál si nejen uchoval svůj vysoký standart, ve svém ději a příběhu nás ještě víc zařezává do sedaček a zalévá nás pocitem lítosti, že další pokračování už není. A velice se tomu divím, protože hlavní příběh (jako i příběhy podružné) není ukončen tak, jak bych si to podle pravidel seriálu představoval. Jenže narozdíl od Davida Lynche a jeho "Městečka Twin Peaks", já v tomto u Larse von Triera cítím mistrovství. U Davida Lynche jsem měl pocit spíš nedostatku nápadu a smyslu pro citlivé uzavření. Samozřejmě, že je mi líto, že se se svým oblíbeným personálem už nesetkám, ale v mém srdci budou žít všichni zúčastnění navždy. Dokonce jsem si velmi oblíbil pasáže s pomývači nádobí, které představují mentálně zaostalí dívka s chlapcem. Jejich rozhovory byly víceméně o ničem, ale měly ten závoj mystiky a tajemství. Navíc v jejich podání se mi dánština líbila ještě víc. Víc sekali konce slov a byli i tvrdší. Za jednu z nejlepších scén považuji tu, ve které honil v archivu Krogshøj Helmera jedoucího na vozíčku. Ale vůbec všechny scény s Helmerem byly úžasné. Aby si jej divák ještě víc vychutnal, je originální zvuk nutností. Neboť "danishe jevlare" zní v jeho podání fenomenálněji než "dánská pakáž" jakéhokoliv dabéra. V seriálu bylo velice sympatické, že se vždy na konci epizody při závěrečných titulcích objevil Lars von Trier a zpětně uplynulý díl okomentoval. Jeho "v dobrém i ve zlém" bylo naprosto úchvatné. A já mu nejen za to z celého srdce nesmírně děkuji. (01.03.2012)

Ernst-Hugo Järegård hraje svou hnusnou roli tak dobře, že je mi až nepochopitelné, proč jsem si ho oblíbil. Na nikom ze seriálu mi takřka nezáleželo, ale jak si neoblíbit primáře, který jde z jednoho průseru do druhého až se nakonec sám baví s hovnem. Každopádně mnohem zvrácenější než jednička, podle mě ale také méně nudné a více humorné. (10.07.2009)

První série dávkovala podivnosti a morbidnosti vcelku střídmě, dvojka se ale utrhla z řetězu a přidala volume jak komediálním, tak hororovým prvkům. A díky Belzebubovi! Krásné rozvinutí komického dua paní Drusse a jejího nekňubovatého synka (tučňák, sušenky), mrazivá a smutná postava Bratříčka, Krogshøj okradený o duši (scéna s detektorem pohybu!!!). Prostě humor černý jako skandinávská noc, čistá a nefalšovaná dokonalost - tak, jak to mají mazlíčci rádi. Připojuji se k chóru ostatních zdejších plaček - dal bych cokoliv za třetí sérii. Třeba i ten největší a nejvzácnější sarkom na světě. (26.08.2013)

Viac menej Trier pokračuje tam, kde skončil. Ešte trochu pritvrdil a zahráva sa viac s žánrami svojho seriálu, kde dáva prednosť raz jednému, raz druhému. Čakáme, ako sa seriál bude postupne zauzlovať a kam bude kráčať, aká bude jeho všeobjímajúca pointa. No a, ako už všetci vieme, mala nastať až niekedy v budúcej, nikdy nenatočenej sérii. Potom nastáva otázka, ako seriál brať, či ako televíznu zábavu, ktorou vďaka nedokončenosti nie je, alebo ako spoznávanie tvorby výrazného režiséra a jeho filmovej reči. (20.07.2012)