Kráľovstvo

Smím-li říct můj prožitek a nějak vám ho příblížit, tak asi takhle: když posloucháte vyprávění lidí, kteří říkají, že některé věci dokáží v člověku vyvolat takový pocit děsu, že zanedlouho zešediví, divíte se tomu. Pochybovat o lidský příčetnosti to jo, ale abychom se dostali do fáze, kdy za pochodu šedivíme, dost diskutabilní. Lars von Trier mi zatnul tipec. A to dost razantně. Nepamatuji si horor (a že jsem jich viděl), kdy bych se vyloženě bál. Jakože fakt jdu v noci po chodbě s rukama napřaženýma, hledám ten zatracenej vypínač a snad se i krčím. Bojím se, že je tam ta malá holka, která mě celý seriál děsila svou mlčenlivostí a tím odporně opředeným tajemnem kolem ní. Bojím se, že ta atmosféra Království mě nějak psychicky zbičovala, vyflusla a nechala napospas normálnímu životu s poučením: "Tak si vyděl, jak můžeš dopadnout, zvažuj svoje činy". Z počátku netušíte, jak moc to s váma zamává, protože na první pohled se jeví tenhle klenot jako něco nepodstatnýho a ve vašem životě nijak omračujícího. Lars ale tahá trumfy každou minutou, stupňuje divákovu horečku, aby ho následně uzemnil rozuzlením tak šokujícím, že to nezvládnete absorbovat. Prostě a jednoduše emotivně vybouchnete. Neříkám, že ten seriál je dokonalej, někdy na vás padne stín nudy, ale lidi, když máte problém dojít zamknout v noci barák, aniž byste si na to posvítili, značí to unikátnost tohoto seriálu v tý největší možný míře. Vivat Trier!!!! (20.06.2009)

Jsem milovníkem bizarností. Když je ale někdo psychicky narušená osoba, jako v tomto případě pan Trier, není těžké podobné věci tvořit. Ale kdyby jste byli v pořádku, vytvořte si něco podobného. Proto jen 4 hvězdičky, protože jak už jsem zaobaleně řekl, když jste magor, tvořit úchylárny jde vellice lehce. (08.04.2010)

Namíchat takovej guláš filmových stylů zvládnou jen největší machři. Spojit horor s komedií, aby to fungovalo, to jsem snad ještě neviděl. Nejvíc mě dostal švéd Stig. Už kvůli jeho hláškám se na to stojí dívat. A to ani nemluvím o druhé řadě, kde sleduje v míse svoje hovna. Napnutej jsem byl od začátku do konce a je pro mě naprosto nepochopitelné, proč Trier nenatočil finální třetí řadu. (01.05.2012)

Jeden z nejoriginálnějších počinů co kdy v televizi vznikly, neotřelý žánrový mix, ujeté postavy a skvěle vygradovaný děj, který v posledním díle skvěle propojí všechny linie v neopakovatelně absurdním a zároveň děsivém hávu. Trier je skutečně jeden z největších filmových tvůrců, hlavně díky tomu, že mu neschází odvaha a chuť riskovat. A tohle mu vyšlo na jedničku podtrženou. Šestou hvězdičku bych dal za satanisticky laděnou znělku, která je prostě cool a pořád mi buší v hlavě! (19.07.2010)

„Jejich tempo je vražedné, jejich revírem je nemocnice“, napadlo mě při sledování úvodních titulků první epizody, a u všech dalších epizod ostatně taky. Ale to jen tak na okraj. Ne že bych neměl výhrady. Už poněkud exaltované vizuální pojetí prvních minut (mám na mysli krutě zrnitý oranžový obraz a houpavou ruční kameru) se mi zdálo lehce za hranou vkusu, nemluvě o dvou downech u myčky nádobí v roli jakéhosi chóru, jejichž snad parodické umístění (v narážce na twinpeaksového trpajzlíka a spol.) mi docela pilo krev. Tím ale zásadnější racionální kritika z mé strany končí. Dál už mohu pouze konstatovat, že Království je vtipné i napínavé zároveň, vztahy a dění v nemocniční komunitě jsou i bez duchařských a jinak bizarních příměsí zajímavější než v Nemocnici na kraji města, a co víc, ačkoli se to u Triera jaksi očekává, nic není prvoplánové. Mráz mi zkrátka běhal po zádech nejen při scénách v temné výtahové šachtě. Nehodnotil bych sice Království plným stem procent, ale při úvaze, kolik má tenhle seriál přímých konkurentů (rozuměj málo), mi jiná volba než plný počet hvězd nezbývá. (04.04.2011)