Kráľovstvo

Ne, nevzalo mě to, navzdory všem zdejším chvalozpěvům Seriál, který se snaží být trochu Městečko Twin Peaks a tak trochu i Bergman podle mne zůstává hlavně "tak trochu". Příliš mnoho motivů, příliš mnoho dějových linek, režiséři jako by se snažili pochytat všechno, a tím se nesoustředí na nic, čímž vzniká chaos. (21.01.2011)

Smím-li říct můj prožitek a nějak vám ho příblížit, tak asi takhle: když posloucháte vyprávění lidí, kteří říkají, že některé věci dokáží v člověku vyvolat takový pocit děsu, že zanedlouho zešediví, divíte se tomu. Pochybovat o lidský příčetnosti to jo, ale abychom se dostali do fáze, kdy za pochodu šedivíme, dost diskutabilní. Lars von Trier mi zatnul tipec. A to dost razantně. Nepamatuji si horor (a že jsem jich viděl), kdy bych se vyloženě bál. Jakože fakt jdu v noci po chodbě s rukama napřaženýma, hledám ten zatracenej vypínač a snad se i krčím. Bojím se, že je tam ta malá holka, která mě celý seriál děsila svou mlčenlivostí a tím odporně opředeným tajemnem kolem ní. Bojím se, že ta atmosféra Království mě nějak psychicky zbičovala, vyflusla a nechala napospas normálnímu životu s poučením: "Tak si vyděl, jak můžeš dopadnout, zvažuj svoje činy". Z počátku netušíte, jak moc to s váma zamává, protože na první pohled se jeví tenhle klenot jako něco nepodstatnýho a ve vašem životě nijak omračujícího. Lars ale tahá trumfy každou minutou, stupňuje divákovu horečku, aby ho následně uzemnil rozuzlením tak šokujícím, že to nezvládnete absorbovat. Prostě a jednoduše emotivně vybouchnete. Neříkám, že ten seriál je dokonalej, někdy na vás padne stín nudy, ale lidi, když máte problém dojít zamknout v noci barák, aniž byste si na to posvítili, značí to unikátnost tohoto seriálu v tý největší možný míře. Vivat Trier!!!! (20.06.2009)

No nevím, k nepochopení toho v seriálu moc není. Spíš vás fascinuje, jak umně dokáže Lars von Trier spojit všechny ty žánry. Nerozpadly se mu pod rukama, divák vnímá tajemno, doktořinu i humor a nic nepřečnívá (zásluhu na tom má i rozumná stopáž). (Chtěný?) otevřený konec nenaštve a ten, komu by to bylo málo, má u závěrečných titulků možnost nechat si panem režisérem vše vysvětlit. 90%. (05.04.2018)

Achjo. Řekla bych, že Království by si měl protrpět/užít každý. Osobně v tom ale nevidím nic geniálního, nic úžasného. Tu šiblou babku a její uprskané spírchítchuss (a jiné výlevy) jsem nesnesla už od začátku. Navzdory tomu, že dowňácké duo + finální porod jentak z hlavy nevymažu a úvodní psycho-znělku slyším doteď, celkově bych toto dílko nenazvala jinak, než naprostou demencí. Nepochopila jsem. (22.09.2011)

Po prvním dílu moc nechápu, proč je zde Riget zaškatulkován i jako komedie, ale budiž... Od první vteřiny je to jenom děsivý, děsivý a ještě jednou děsivý. I obyčejný záběry při obyčejnejch scénách jsou děsivý. Dánové jsou děsivej národ s ještě děsivější řečí. A taky maj děsivý Downovce, který se vyžívaj v divně děsivejch dialozích. O dr. Helmerovi nemluvě, anžto má bejt Švéd, tak ten má sám o sobě děsivej ksicht (ano, ksicht, ne obličej). Ale jsem nesmírně zvědava, co se z tohodle Království vyklube. / (ono se není moc čemu divit, on se totiž pan von Trier na konci jeví jako lehčí blázen). / Závěrečných 10 minut posledního dílu 1. série je opravdu nechutná snůška záběrů :D (05.06.2012)