Kráľovstvo

Království I: Mistrovské Trierovo panoptikum! Tohle prostředí nemocnice je tak bizarní, že Ordinace v růžové zahradě působí ve srovnání jako souboj panenky Barbie kontra Action Man! Do toho u každého dílu počítejte s pečlivě budovanou depkoidní atmosférou a rafinovanou gradací, kde na každém konci budete chtít další dávku Trierova morfia! Celek je navíc obrazově podporován poněkud živější kamerou a vtažení do tohoto maniackého labyrintu je o to silnější. Království má i pro mě poměrně sympatickou stopáž, neboť tahle první čítá pouze 4 epizody. A druhá je na tom stejně, takže se jedná o ideální volbu pro večerní maratón (po kterém tedy doufám, že vůbec pak usnete). Jestli je teda první řada jen takový "rozjezd", tak si vůbec nedovedu představit, co mě čeká v té druhé, protože tohle byla sakra poutavá projížďka lunaparkovým domem hrůzy. Ovšem nezapomenu na poslední díl a scénu s návštěvou inspekce, která zavítala do nemocnice - z toho jsem šel fakt smíchy do kolen! Království II: Druhá řada unikátního Trierova seriálu je stejně tak napínavá a zajímavá jako ta první a vůbec za ni nezaostává. Naopak, prostředí nemocnice a postavy se mění k ještě větší absurditě! Veškerá racionalita je smetena ze stolu a precizně rozpitvána panem chirurgem Trierem. A ten bordel, co zbyde po operaci vám zaručeně klidné spaní nepřinese. Věčná škoda, že seriál končí otevřeně a kéž by v něm Trier pokračoval, protože nemá naprosto obdoby. Ať už jde o totální psycho atmosféru, hororový nádech, komické paralely a sociální kritiku. To vše a mnohem více tahle nemocnice skrývá. A proč jsou vlastně jen dvě řady? Protože si smrt vybrala jednoho z hlavních protagonistů jménem Ernst-Hugo Järegård (role Stig Helmera) bez kterého by nejspíš seriál ztratil veškerý smysl. Kdo ví, jestli se Trier k této temné poetice opět vrátí a scénáristickou kličkou vyřeší tuto svízelnou situaci, protože by to spousta jeho fandů jistě uvítala. (28.05.2018)

Jedna z nejlepších televizních sérií, jaké kdy byly natočené. A proč vlastně ten seriál z nemocničního prostředí (ano, něco na způsob Sanitky, Nemocnice na kraji města...) tak vyzdvihovat? Čím že to "Království" ve skutečnosti je? Bizarní společností, obskurním nemocničním zařízením se svými specifickými zřízenci, pacienty... probouzí se temnota, navrací zlo, otevírá brána do Království, umývači nádobí věští konec světa, glosují dění kolem a Udo Kier roste víc a víc do krásy... už maličko chápete? Nadužití rudo-hnědých filtrů, ruční kamera, humor, napětí i strach. Šílené nápady, dánsko-švédská nevraživost, výborná psychologie postav a především špitál, kam "váží" cestu i pacienti se zástavou srdce, mozkovou mrtvicí a sennou rýmou zároveň. Několik paralel s Twin Peaks (aneb kampaň za čerstvý vzduch aka zachraňte Ghostwood, postava Moesgaarda = Benjamin Horn, neuvěřitelný psychiatr s netradičními metodami, kombinace absurdity / vtipu se strachem / mystériem atd.), ale především originální dílo dánské kinematografie, vrstevnaté v možných náhledech, směšné i děsivé zároveň. Dílů není příliš, ovšem zajímavých událostí i postav moře (a v divákovi stále budí zvědavost, což beru jako ohromné seriálové plus). Nechte se utopit v labyrintu nemocničních chodeb a následně povozit sanitkou bez řidiče. Jste-li odvážní... │100% (25.07.2007)

Království patřilo v polovině 90. let ke zjevením na televizní obrazovce a spolu s Lynchovým Městečkem Twin Peaks bylo důkazem, že seriály se dají dělat úplně jinak než dřív - rafinovaněji, provokativněji, s důsledným porušováním seriálových konvencí, vysmívání se klišé, parodování postav a prostředí i tradičních témat - a ze všeho nejvíc pak míšením žánrů. Lars von Trier zasadil hororový duchařský námět do seriózního prostředí královské nemocnice a racionálně uvažující lékaře zkonfrontoval s iracionálním světem záhrobí. Zároveň se Trier projevil jako věčný experimentátor, když hodně zkoušel možnosti ruční kamery nebo skoková přerušení jednotlivých záběrů (jump cuts). Osobně jsem víc než tohle hledání nového filmového jazyka (které mě v podobě divokých prostřihů a neklidné ruční kamery spíš otravovaly) oceňoval spíš tradiční Trierovu schopnost vytvářet ponuré obrazy a ve spojení s ruchy a hudbou vytvářet stísněnou a napínavou atmosféru. Už úvodní titulky, kdy kamera pomalu klesá pod zem a zpod praskajících prken se za doprovodu sborového zpěvu derou ven pramínky krve a za nimi je možné tušit něco obludného, považuji i s odstupem let za lahůdku. Bohužel Lars si se svými postavami nehrál zdaleka tak dlouho jako Lynch a následné pokračování považuji po všech stránkách za prohru. S odstupem času působí první série Království jako torzo něčeho, co mohlo být velkolepé a mohlo patřit k zaslouženým seriálovým kultům. Každopádně i v tomhle stavu jde o torzo zajímavé svým zpracováním, jenže nikam nevedoucí a nedotažené. Zájemcům o tento styl tvorby bych doporučil přece jen Městečko Twin Peaks. Celkový dojem: 80 %. (24.09.2014)

Achjo. Řekla bych, že Království by si měl protrpět/užít každý. Osobně v tom ale nevidím nic geniálního, nic úžasného. Tu šiblou babku a její uprskané spírchítchuss (a jiné výlevy) jsem nesnesla už od začátku. Navzdory tomu, že dowňácké duo + finální porod jentak z hlavy nevymažu a úvodní psycho-znělku slyším doteď, celkově bych toto dílko nenazvala jinak, než naprostou demencí. Nepochopila jsem. (22.09.2011)

Ten chlap je ALE POŠUK!!! Království je velice podivný projekt, který ve svém bažinatém nitru syntetizuje parodii na seriály z lékařského porstředí, horror a naprosto bestiální psychologický terror, který panu Trierovi zjevně dělá dobře. Tradiční atributy jako civilní herectví, dokumentaristický dojem, třaslavá kamera a takřka Lynchovsky absurdní scény vytvářejí dusivou a elektrizující atmosféru místa, které je sice na povrchu hrdým mementem civilizace, jejímuž ostrozraku žádná mystika neunikne, ale které je ve svém nitru natolik přesycená tajemnem a iracionálnem (ať už je to genius loci nebo vztahy postav), že to prostě na diváka nemůže působit jinak než depresivním dojmem. Kabinet kuriozit a bizarnosti. A jen tak mimochodem jeden z nejlepších seriálů všech dob. (05.03.2004)