Kráľovstvo

9/10 Nevědět o tomto seriálu nic, stejně by si postupem času s ním určitě spojil jméno Larse von Tiera. Riget je údajně snímán přes sépiově zabarvené filtry ruční kamerou, což navozuje zvláštní hypnotickou atmosféru. Ve snové hladině spatřuji "inspiraci" Městečkem Twin Peaks. Tak samozřejmě srovnávat paní Drusse s agentem Cooperem se nedá, ale obě postaviy jsem si zamiloval stejně. Kdo je režisérovým fanouškem, tak určitě by tento seriál neměl opomenout. (30.11.2006)

Po prvním dílu moc nechápu, proč je zde Riget zaškatulkován i jako komedie, ale budiž... Od první vteřiny je to jenom děsivý, děsivý a ještě jednou děsivý. I obyčejný záběry při obyčejnejch scénách jsou děsivý. Dánové jsou děsivej národ s ještě děsivější řečí. A taky maj děsivý Downovce, který se vyžívaj v divně děsivejch dialozích. O dr. Helmerovi nemluvě, anžto má bejt Švéd, tak ten má sám o sobě děsivej ksicht (ano, ksicht, ne obličej). Ale jsem nesmírně zvědava, co se z tohodle Království vyklube. / (ono se není moc čemu divit, on se totiž pan von Trier na konci jeví jako lehčí blázen). / Závěrečných 10 minut posledního dílu 1. série je opravdu nechutná snůška záběrů :D (05.06.2012)

Úžasně šílená záležitost, u níž člověk místy nechápe, ale ani trochu mu to nevadí. V Království mistra Larse Von Triera je vše dovoleno a ujetosti se v nejmenším meze nekladou. Aspekty jako "Bratříček" stěží snesou papír, pokud ho chcete brát vážně. Právě jedině u podobného projektu si divák uvědomí, o kolik je skandinávská škola napřed. Nerad to srovnávám, ale v obligátní péči domácí provenience by většina detailů vyzněla šíleně trapně, načež by nastal pokorný návrat blíž bezpečné realitě (čest výjimkám, co se o obměnu zaběhnutého aspoň pokoušejí). A dánský seriál, kde je titulní postavou geniálně šílený švédský doktor Helmer (Danskjävlar!), co nesnáší vše související s Dánskem, zase vypovídá o nadhledu lidí. Nebo přinejmenším o jejich smyslu pro humor... S Královstvím to je místy složité, člověk se baví jako u nenáročné zábavy, i když nejednou padne záběr, kde zkrátka stojí za to zpozornět. Stejně tak dialogy jiskří inteligentní hlavou (sebestředný Trier v titulcích cituje i Kierkegaarda) a nastává otázka, jestli to přece jen nebrat více vážně. Mám pocit, že chytrý Trier pochopil, kvůli čemu divák Riget zapíná a ve druhé sérii těžil zjevně ironickou nadsázkou. Tím si mě získal ještě víc, oproti poněkud vážně se branému Twin Peaks, které bude při téhle dánské smršti asi každého evokovat. Jediná škoda, že jsme skončily uprostřed. Fanoušci můžou spřádat teorie, hádat, věštit... a to je asi tak všechno. (11.09.2010)

Smím-li říct můj prožitek a nějak vám ho příblížit, tak asi takhle: když posloucháte vyprávění lidí, kteří říkají, že některé věci dokáží v člověku vyvolat takový pocit děsu, že zanedlouho zešediví, divíte se tomu. Pochybovat o lidský příčetnosti to jo, ale abychom se dostali do fáze, kdy za pochodu šedivíme, dost diskutabilní. Lars von Trier mi zatnul tipec. A to dost razantně. Nepamatuji si horor (a že jsem jich viděl), kdy bych se vyloženě bál. Jakože fakt jdu v noci po chodbě s rukama napřaženýma, hledám ten zatracenej vypínač a snad se i krčím. Bojím se, že je tam ta malá holka, která mě celý seriál děsila svou mlčenlivostí a tím odporně opředeným tajemnem kolem ní. Bojím se, že ta atmosféra Království mě nějak psychicky zbičovala, vyflusla a nechala napospas normálnímu životu s poučením: "Tak si vyděl, jak můžeš dopadnout, zvažuj svoje činy". Z počátku netušíte, jak moc to s váma zamává, protože na první pohled se jeví tenhle klenot jako něco nepodstatnýho a ve vašem životě nijak omračujícího. Lars ale tahá trumfy každou minutou, stupňuje divákovu horečku, aby ho následně uzemnil rozuzlením tak šokujícím, že to nezvládnete absorbovat. Prostě a jednoduše emotivně vybouchnete. Neříkám, že ten seriál je dokonalej, někdy na vás padne stín nudy, ale lidi, když máte problém dojít zamknout v noci barák, aniž byste si na to posvítili, značí to unikátnost tohoto seriálu v tý největší možný míře. Vivat Trier!!!! (20.06.2009)

No nevím, k nepochopení toho v seriálu moc není. Spíš vás fascinuje, jak umně dokáže Lars von Trier spojit všechny ty žánry. Nerozpadly se mu pod rukama, divák vnímá tajemno, doktořinu i humor a nic nepřečnívá (zásluhu na tom má i rozumná stopáž). (Chtěný?) otevřený konec nenaštve a ten, komu by to bylo málo, má u závěrečných titulků možnost nechat si panem režisérem vše vysvětlit. 90%. (05.04.2018)