Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Děj se odehrává koncem druhé světové války v Paříži. Německý plukovník von Waldheim dobře ví, že pařížská muzea jsou plna vzácných děl. Nechá mnohé z nich naložit do vlaku a hodlá je odeslat do Německa. Brání mu v tom přednosta stanice, který vymění návěští podél trati za fingovaná a nechá vlak jezdit dokolečka. (oficiálny text distribútora)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (109)

YURAyura 

všetky recenzie používateľa

8/10 Film parada, jen se mi nejak prici uverit, ze to bylo ve Francii... Z vlastni pracovni zkusenosti mam zapsane frantiky jako naprosto neschopne, takze toto jim museli pripravit asi belgicani. ;]] Tema vlaku a vlakovych nadrazi je mi sice od prirozeni cizi, ale diky proklamovane nemecke zarputilosti se asi ve Resistance neco pohnulo a zmobilizovalo. S takovymto pristupem by se a) Francie nevzdala nebo b) se osovobodila sama o hezkych par mesicu driv. Ale od historickeho teoretizovani zpet k filmu. Nektere sceny jsou vazne silne a je dobre je videt - skoda, ze participujici italove nezanechali take stopu naturalismu, bylo by to takove vic opravdovejsi. ()

flanker.27 

všetky recenzie používateľa

Tohle je film, kde člověk přímo cítí chuť kovu, vazelíny, oleje a sazí. Všechno velmi živelné, syrové, špinavé, chlapské a reálně podané, často v dlouhých nestříhaných záběrech, a to včetně vlaku projíždějícího bombardovaným nádražím nebo kolize dvou ocelových monster na kolejích. Příběh by mohl snadno sklouznout k dobrodružné jízdě, celkové vyznění filmu je ale velmi vážné a realistické. Proč jen musí být v dnešních filmech všechno tak zatraceně nablýskané? ()

Reklama

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Vyborny vojnovy film Train z dielne rezisera Frankenheimera /Seconds 1966, Proroctvi 1979/ o tom, ako zabranit prevezeniu francuzskeho narodneho pokladu do Nemecka, ktoremu ma zabranit hlavne vyborny Burt Lancaster. Ako zaporak tu za nacisticku stranu vystupuje Paul Scofield, obaja hraju vyborne. Prva polka filmu je dost nudna so kopou dialogov, ktore miestami az nudia. K podstatnemu zlepseniu dojde az v druhej polke filmu, ktora je dostatocne akcna, so slusnou atmosferou a kvalitnymi hereckymi vykonmi oboch zucastnenych : Lancaster a Scofield. 89 % ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Vlak je důstojnou poctou francouzskému odboji a hlavně francouzským železničářům bojujícícm proti německým okupantům. Mimochodem i naši železničáři se za války v tomto ohledu velmi vyznamenali ač se o nich až tak moc nemluví. Připomínají je spíše pomníčky na nádražích po celé naší zemi... Já jsem věděl, že Vlak je černo-bílý, ale když jsem jednoho dne získal DVD s barevným coverem a posléze se na TV objevilo i barevné DVD menu, měl jsem radost, že jsem se dostal k nějaké kolorované verzi... Nu, nedostal. Samozřejmě to bylo černo-bílé. Po tomto malém zklamání jsem se ponořil do děje a hned od počátku film slušně chytne. Absence barvy nijak nevadí, ba naopak dodalo to filmu správnou atmošku. Opět jsem skřípěl zuby, když v německé ,,obrněné'' koloně na nádraží se objevily americké M3A Halftracky dokonce s padesátkami na korbě.... Kdyby tam dali emgéčko, chápal bych snahu, ale tohle prostě neodpouštím. Stejný šok byl v závěru, kdy v prchající německé koloně jely vesele Greyhoundy a ten poslední se tvůrci ani nesnažili maskovat větvemi... No a poslední tečkou byl sám obrněný vlak, kde na vagonech jely M24 Chaffee. Asi kořist :-) !!! Náladu mi spravil dělový pancéřový vagón a obrněná lokomotiva. Tohle není žádná komedie jak jsme u Frantíků zvyklí, Němci jsou ve filmu chytří a krutí. Ty seš odbojář? Ne? Tak co tu děláš? Tak ke zdi - ta ta ta ta...S nikým se nemažou a hlavně naprosto bezdůvodná poprava rukojmích v závěru mi věru vyrazila dech. Obzvláště major od ženistů byl opravdu dokonalý německý důstojník. Výkoný válečný zabiják, který navíc rozuměl lokomotivám a všemu co patřilo ke kolejím. Sám von Waldheim už tak na mne nepůsobil. Ve filmu zažijeme několik opravdu perných chvilek, kdy hlavně skovávačka se Spitem byla skvělá. Trochu mi to připomnělo našeho Železného dědka a Von Rynův expres. Celkově film velmi mile překvapil, je to solidní válečný kousek bez zbytečného patosu a bez příkras. Hluboká úcta před všemi, kdo se tenkrát v létě roku 1944 podíleli na zastavení vlaku s nakradeným uměním ! Dávám za 4 rozbušky. * * * * ()

JFL 

všetky recenzie používateľa

Ideově starosvětský, ale formálně progresivní "Vlak" můžeme vidět jako přemostění éry válečných velkofilmů předchozích let a akčních dobrodružek ve válečných kulisách let nadcházejících. Z první kategorie přejímá hvězdný herecký ansámbl i zasmušilý étos a velké morální otázky, které tvoří páteř snímku. Z té druhé kategorie by se chtělo říci, že má důraz na akční scény a spektakularitu. Jenže žádný z nadcházejících filmů (ať už vezmeme jako příklad bijáky s Clintem Eastwoodem nebo hromadu italských žánrovek) se v tomto ohledu "Vlaku" nemůže vyrovnat. Frankenheimer tu inscenuje úchvatné sekvence, kde díky precizním kompozicím s několika plány neustále dává pocítit přítomnost postav v onom velkém dění. Prim zde hrají dech vyrážející momenty, kdy jsou herci přítomní či přímo dělají krkolomné kousky v poblíž projíždějících vlaků, havárií lokomotiv či explodujících nádraží. Jak říká Christopher McQuarrie, který film vyzdvihuje jako referenci k nové "Mission: Impossible",  u řady scén člověk žasne nad tím, jak vůbec tohle dokázali v době před digitálními efekty realizovat, Respektive z mnoha sekvencí na diváka dýchá bezprostřední blízkost reálné akce, protože tu místo optických efektů či zadních projekcí prostě je vše reálně zachyceno v kameře. Také v mnohých napínavých pasážích si tvůrci dávají záležet na tom, aby dění bylo viditelně zasazeno do reálného prostoru, který je sekvencí důsledně dramaticky využitý. Nevyhnutelně pak ony jedna dvě scény točené ve studiu či upravených interiérech působí nemístně. ()

Galéria (37)

Zaujímavosti (15)

  • Ve filmu se nepoužívaly modely, ale skutečné vlaky s mnoha kamerami, aby bylo zachyceno co nejvíce akce při co nejmenším počtu záběrů. (Petrus1)
  • Burt Lancaster si vymohl, aby se během natáčení mohl zúčastnit mírového pochodu ve Washingtonu 28. srpna 1963, kde zazněl slavný proslov Martina Luthera Kinga „I Have a Dream“. (sator)

Reklama

Reklama