Frasier

Když jsem si usmyslela, že si do oblíbených seriálů přidám jednoho zástupce z velké řady mnou milovaných sitkomů, vybrat ten jeden nej bylo docela těžkým oříškem. Jelikož jsem velkou ctitelkou britského humoru, logicky se můj zájem obrátil tímto směrem, jenže pak můj zrak padl na Frasiera a já si uvědomila, že pokud pro mě existuje v tomto směru nějaká srdcovka s velkým S, jsou to právě příhody dvou snobských bratrů psychiatrů, jejich povahově odlišného otce v důchodu, svérázné Angličanky Daphné, chlapy nahánějící produkční Roz, kouzelného psíka Eddyho i nikdy nespatřené Maris. Což je docela paradox, protože já vlastně Frasiera vždycky považovala víc za komedii na pokračování, než za sitkom. Asi je to tím, že tyhle postavy nikdy nebyly jen legračním strojem na hlášky, ale hluboce lidskými charaktery, které se neustále vyvíjely a tomu také odpovídaly herecké výkony všech zúčastněných, žádné významné pohledy do kamery typu "teď jsem nahodil velký vtip", ale skutečné seriozní hraní. A přece to bylo nesmírně zábavné a humorné, to že jsem ještě i v poslední, jedenácté sérii občas dostávala záchvaty smíchu určitě o něčem svědčí, stejně jako to, že se k tomuto seriálu čas od času ráda vracím a dávám si ho se slovenským dabingem, který se neskutečně povedl, na to jak dabing moc nemusím, klobouk dolů. A nejlepší na tom všem je, že ač ne svým vznikem, tak duchem svého zpracování, je vlastně tak trochu i britský. (09.11.2013)

Friends a Frasier. Za mňa vrchol sitkomovej tvorby. Ten snobský psychiater si ma hneď získal svojim inteligentným a suchým humorom. Ako pravý intelektuál vedel občas hrať aj s ľudskými, ťažšími emóciami, čo sa odzrkadlilo na komplexnejších dojmoch. Prvým dvom sériam chýbala zohratosť a zbytočne zachádzala do dramatických polôh. Na všetko dala zabudnúť tretia až piata séria. To bolo magnifiques. Zvyšok držal frasierovský nadštandard. Dodnes mi leží v žalúdku len jedna vec. Tak skvele fungujúce obsadenie pošramotili nezmyselným odprataním Bulldoga po šiestej sérii. (08.05.2020)

Toto je asi prvý americký sitcom, ktorý som ochotná reálne zakceptovať. Typ humoru medzi pôžitkárskymi bratmi psychiatrami je naozaj vysoko intelektuálny a nesnaží sa ním len byť, ako je to u tuctov ďalších z dielne amíkov. Škoda len, že je to také rozťahané, no v tomto prípade to znamená viac zábavy, bez obmedzených a nezmyselných dialógov. A obrovské plus pre skutočne vydarený slovenský dabing. (25.06.2013)

Já se náramně bavil a to ať už se jednalo o díl věnující se převážně Frasierovi nebo epizodu spíše cílenou na jinou z postav (bratr Niles, otec Martin, terapeutka Daphne, "sporťák" Buldok a mnoho dalších). Ač zatím patřím k mladé generaci a seriál se tváří, že ho docení spíš generace středního věku, tak já si ten inteligentní humor užíval. Navíc mi přijde, že je zde výrazně menší rozkolísanost úrovně jednotlivých dílů oproti jiným seriálům (aktuálně mě třeba napadá Ally McBealová). Váhám mezi 80ti a 90ti procenty, ale když nad tím tak přemýšlím, tak nevidím důvod, proč nedat to vyšší. 90 % Oblíbená část- Frasierův příběh do rozhlasu za účasti ostatních postav, jež postupně "zabíjí" balónkama (22.03.2010)

Trochu jiná káva než například Přátelé, ale to, že seriál vydržel na televizních obrazovkách dlouhých jedenáct sérii, mluví za vše. Inteligentní humor postavený na zápasu snobský svět plný opery, dobrého vína a členství ve všemožných spolcích versus život průměrného Američana sledujícího s plechovkou piva v ruce baseball z ošoupané sedačky v čele s mužem, jemuž charisma teče i s uší, Kelsey Grammerem. (26.03.2010)