Frasier

Každý diel mám zhliadnutý asi 47372405843-krát a napriek tomu sa skvele bavím. A to už je čo povedať :-) Intelektuálsky sa tváriaci, miestami príjemne suchý, no občas prekvapujúco infantilný (v dobrom zmysle slova) humor, slušný slovenský dabing, perfektný David Hyde-Pierce a najmä Martyho cynické poznámky sú niečím, čo mi vždy zdvihne náladu. (23.11.2009)

Frasier se stal synonymem pro snobského idiota, kterého ale máme právě kvůli jeho manýrům a jeho zvláštní schopnosti zhatit vše dobré svým vlastním způsobem rádi. Kdybych si dělal zářezy pokaždé, kdy ze mě při sledování jeho činů vypadlo 'to je ale debil!', těžko by mi stačil kmen urostlého stromu. A jeho bratr, také snobský psychiatr, Niles - ten si s ním může s klidným svědomím podat ruku. Snad jen málokdo chápe, že ti dva jsou syny navenek tvrdého bývalého policajta Martina Cranea, který se po střelném zranění přestěhoval právě k Frasierovi, a jejichž třenice jsou náplní prvních dílů seriálu. Jenomže ten se, možná překvapivě, rozvinul v něco naprosto neopakovatelného, skvělého a osobitě neotřelého, co trvalo dalších 11 let (i když já měl seriál zkouknutý díky téměř každodennímu vysílání TV Cool asi za rok). Nesmím zapomenout na další skvěle napsané a zahrané postavy - ošetřovatelku Daphné, produkční Ross, pejska Eddieho (a tady bych neopakovatelné herectví snad podtrhl obzvlášť) a další ty menší, ale přesto kouzelné charaktery jako Bebe, Bulldog, Kenny, Daphina matka i brácha a další a další. Těch absurdních situací, do kterých se bratři Craneové dostali (nebo přesnější by bylo, které vytvořili), ta plejáda žen, které Frasier, jak to popsat... 'odfrasieroval' (čili pokaždé jinak a ale přesto svým způsobem stejně nakonec odradil), těch smolných náhod, souher okolností a trapasů, které často přerostly v naprostou grotesku. Ano, samozřejmě že se naskytly i slabší okamžiky a epizody (u takhle dlouhých seriálů to je snad nevyhnutelné), ale jako celek - Frasier je prostě poklad, případ sám pro sebe a bude mi chybět... (31.05.2010)

9 / 10 Frasier má všetko, čo má správny seriál mať - inteligentný humor, perfektné herecké výkony a neotrepané zápletky. Postavy sú uveriteľné a neskutočne vtipné, či už ide o samotného Frasiera a jeho večné prúsery (hlavne čo sa týka žien), zakomplexovaného Nailsa beznádejne zamilovaného do Frasierovej slúžky Daphne, ktorá sa zas oduševnene stará o ich otca Martina a psa Eddieho atď. Mohol by som pokračovať ešte dlho a stále by som nevymenoval všetky tie originálne postavičky, ktorými je celý seriál naprataný až po okraj. Jednoducho paráda! PS: Pozor! Niektoré diely nie sú práve najvtipnejšie (tým nemyslím, že sú zlé) a tak sa nenechajte odradiť. Na každý taký diel však pripadajú dva perfektné a na dva perfektné jeden ultimátny, pri ktorom sa budete chytať za brucho od začiatku do konca. Musíte len vytrvať, oplatí sa to. (03.03.2005)

seriál s inteligentným humorom, na ktorom som si najviac vychutnal pasáže s asi najmenej intelektuálskou postavou - sarkastickým starým otcom a jeho psom :). Žial, seriál trpí klasickým nešvarom iných seriálov, že s narastajúcim počtom častí má človek pocit, že už je to celé jedna obohratá platňa - a tomu pocitu nebránia ani rôzne vzťahové rošády scenáristov medzi postavami, skôr naopak (14.12.2011)

Vrchol všetkých sitkomov, ktorý sa celých 11 sérii točí okolo najväčších snobských intelektuálov mesta Seattle. Prvé dve série sú rozbehové, potom Frasier zo seba zhodí háro a zrazu sa vrývajú do pamäti jednotlivé scény či celé diely. Základ tvorí 3-7 séria, kedy je divák ako pod samopalom jednoduchých a pritom geniálnych zápletiek. Jasnačka, nájdu sa aj tu trápne situácie, kedy by ste hlavnú postavu najradšej buchli po hlave, alebo sa občas objaví postava, ktorej po príchode na scénu prajete skorý odchod z nej, no ide len o chumáč prachu na saku od Armaniho. Seriál totiž oplýva kvalitou po hereckej aj scenáristickej stránke, vyvážená je kadencia smiechu, nechýba dráma, romantika či pričuchnutie pod kožu psychológie. Ba čo viac scenáristi sa sem-tam neboja pustiť na tenký ľad, ktorý by sa v dnešnej televíznej tvorbe určite rozlomil. Nuda teda nehrozí. Avšak očakávanými zásnubami by sme akoby predčasne došli aj do cieľa. Ľahkosť ustupuje stagnácii bez jasne nastoleného smeru, brutálne scény sa stávajú zriedkavejšou záležitosťou, objavuje sa gýč. Najťažšie časy doľahnú na seriál v sérii č. 9, kedy únava dosahuje svojho maxima. V posledných dvoch sa úroveň našťastie zastabilizuje a záverečný diel dokonca uspokojivo uzatvára túto môjmu srdcu blízku kapitolu. A vedzte, že sa k nej so železnou pravidelnosťou vraciam, po novom aj s prílohou zvanou Cheers. (03.01.2015)