Frasier

Frasier je psychológ, ktorý dokáže poradiť každému okrem seba. Vynikajúce vtipom sršiace dialógy vyplývajúce z rôznorodosti charakterov postáv vám zaručia nekonečné chvíle zábavy, napriek tomu, že príbeh sa poväčšine odohráva v troch prostrediach- byt Frasiera, jeho práca a kaviareň. (05.09.2007)

Moj najzamilovanejsi sit.com od mojho vzniku. Postavy som si pustil k telu naslepo a nevznikol konflikt. Serial obsahuje presne ten typ humoru, ktory konzumujem, dejovo sa rozvija , vsetci jedia, piju, raduju sa, tancuju a ja plesam. Moje oblubene casti: kazda jedna. V mojom oku uspesne prekonal vsetkych a pol chlapa , nepriatelov, chlpatych mimozemstanov , kroky za krokom a televizne noviny. Kiezby sa nasla este jedna hviezdicka v rezerve za slovensky dabing,lebo je to jeden z drziakov. (17.10.2015)

Dobu, kdy jsem poprvé viděla Frasiera, si pamatuji dodnes. Psal se červenec 2001 a mé desetileté já při přepínání programů náhodou narazilo na jakýsi seriál o lehce snobském psychiatrovi ze Seattlu. Ještě toho večera jsem se do Frasiera zamilovala a ještě toho večera začal i můj nekonečný boj s ostatními rodinnými příslušníky, kteří by náhodou v době, kdy v televizi Frasier běžel, chtěli sledovat cokoliv jiného. Tato úchylka mi vydržela po mnoho dalších letních nocí a táhne se vlastně až dodnes, byť se v době, kdy tento komentář přepisuju, píše již rok 2011 a první cifru mého věku nahradila dvojka. Proč však Frasiera tak zbožňuju, pro mě za ty roky zůstalo vždy částečně záhadou. Komediální seriály mě nikdy nebavily; dokonce i Přátelé nebo Simpsonovi mě minuli bez zájmu. Ze všech sitcomů, které mi kdy prošly rukama, si tak jen Frasiera pouštím sama s radostí. Možná to tedy není jen humor, čím je pro mě Frasier tak speciální. Možná za to může i fakt, že pro mě tento seriál vyniká svou pozoruhodnou lidskostí. Zapomeňte na všechny trapasy hlavního hrdiny; i když se při sledování směju od začátku do konce, ta uvěřitelnost všech postav a situací je zvláštně podmanivá. Ano, do vrstvy obyvatel, jejíž největší frustrací je křeslo neladící se zbytkem interiéru, asi většina diváků patřit nebude, ale nic to nemění na tom, že jsem v Kelseym Grammerovi na rozdíl od herců v jiných komediálních seriálech nikdy neviděla jen herce hrajícího svou výstřední roli, ale skutečnou postavu. Zatímco většina sitcomů zkrátka vsází na efektní, vyhrocené postavičky, kterým za dva roky dojde šťáva, Frasier nabízí jistou nadčasovost, příběh, mentální vývoj i rozvoj, radost i smutek. Není proto s podivem, že Kelsey svého hrdinu vydržel hrát soustavně více jak dvacet let (déle než kdy jaký jiný herec hrál jinou roli) a přitom měl stále co nabídnout. Dr Frasier Crane je v mých očích jednoduše jedna z toho mála postav, které jsou věčné, a kdyby se Grammer v sedmdesáti rozhodl natočit ještě jednu řadu, mohla by i ta pod vedením správných scénáristů dopadnout na výbornou. Málokterý seriál mě za srdce chytl jako tento. "Goodnight, Seattle, we love you!" (30.01.2006)

(2.1.2017) Po rokoch a opakovanom zhliadnutí musím celé svoje hodnotenie poopraviť a pridať jednu hviezdičku. Máloktorý sitcom obstál v skúške časom tak dobre. Veľmi nadčasové. Ak to porovnám s Priateľmi (ktorí boli vysielaní prakticky v rovnakých rokoch), tak je to sto a jedna. A porovnanie s How I Met Your Mother (ktoré je dokonca o generáciu mladšie a teda modernejšie! vyzerá ešte jednoznačnejšie. Frasier nielenže stál na počiatku predefinovania celé žánru (pre sitcom boli 90. roky zlomové), ale si udržal svoju úroveň celých 11 sezón. Tým sa nemôže pochváliť žiadny súčasný top sitcom, dokonca aj The Big Bang Theory išlo časom rapídne dole... (20.05.2011)

Já se náramně bavil a to ať už se jednalo o díl věnující se převážně Frasierovi nebo epizodu spíše cílenou na jinou z postav (bratr Niles, otec Martin, terapeutka Daphne, "sporťák" Buldok a mnoho dalších). Ač zatím patřím k mladé generaci a seriál se tváří, že ho docení spíš generace středního věku, tak já si ten inteligentní humor užíval. Navíc mi přijde, že je zde výrazně menší rozkolísanost úrovně jednotlivých dílů oproti jiným seriálům (aktuálně mě třeba napadá Ally McBealová). Váhám mezi 80ti a 90ti procenty, ale když nad tím tak přemýšlím, tak nevidím důvod, proč nedat to vyšší. 90 % Oblíbená část- Frasierův příběh do rozhlasu za účasti ostatních postav, jež postupně "zabíjí" balónkama (22.03.2010)