Frasier

Frasier je parádní zábava všech jedenáct sérií. Často se tvrdí, že prý to má punc inteligentního humoru. Nerad bych takto seriál otitulkoval. Je to bláznivá podívaná, co si utahuje z lidských slabin (většinou psychického rázu) a na paškál si bere i tradičně americké rysy jako nekonečnou touhu uspět a prosadit se. Individualismus pod vysměšnou lupou. Tohle všechno zní docela suchopárně a nepochybně by i bylo bez toho geniálního obsazení Kelseyho Grammera a dalších jeho kumpánů. Mají dar vytvořit neuvěřitelně sebe shazovačnou situaci, při níž si zachovají tvář. A navíc, na rozdíl od jiných sitcomů zde není tradiční nadržování postavě jedné na úkor jiných. Všem stejně, když průser, tak ať ho vyžere každý. Upřímně přiznám, že psychiatry v oblibě nemám (90% z nich by mělo samo vyhledat pomoc těch zbylých 10%). Přesto je pro mě Frasier snad tou nejoblíbenější seriálovou postavou vůbec. To o něčem svědčí. (15.07.2005)

Frasier nie je nič iné ako historický seriál a každý nový seriál čo víde má čo robiť aby sa mu vyrovnal. Síce má len 78% ale to nemení nič na tom že Kelsey Grammer žil postavou Frasiera 20 rokov, z toho 11 v tomto seriály. Dala som si tu námahu a pozrela som si všetkých 11 sérii do poslednej epizódy. Nenútený, spontánny a úprimný humor ktorému som prišla na chuť ja aj moja rodina. :) Je to hudbou pre moje uši keď počujem z vedľajšej izby ako sa moji rodičia na Frasierovi smejú. Tento seriál ako jediný v histórii bol takmer každý rok svojho vysielania nominovaný na cenu Emmy, ako aj sám Grammer a David Pierce. A musím spomenúť psíka Moosa alias Eddieho, pes-herec ktorý ma všade založenú vlastnú filmografiu, R.I.P. dožil sa krásnych 15 rokov. 5* a obľúbený seriál nesmie chýbať. :) (07.04.2012)

Sitcom, neboli situační komedie, by měl být především vtipný. To je Frasier jak kdy. Ne, že by se od sebe díly nějak lišily, a tak jsou v každém dva až tři vtipy, při kterých se člověk zasměje. Jinak je to taková prázdná vata z prostředí, které k humoru přímo vybízí, ale špatně ho realizuje v televizi. 50% (12.09.2016)

Pre mňa osobne najobľúbenejší neanimovaný seriál klasického tipu. A to aj napriek všeobecnej neobjavenosti tohto klenotu slovenskými televíziami, teda až na pár príležitostných vínimiek. Je to pomerne nepochopiteľné, kedže oplýva všetkými správnymi seriálovými ingredienciami: zaujímavým prostredím, originálnymi a neilen humoru schopnými charaktermi(bratia psychológovia, opatrovateľka Dafne z Manchestru či klaustrofobicky so svojím synom žijúci postarší otec Martin), inteligentným humorom, okrem epizódnych častí aj hlavnou pomaly sa rozvíjajúcou dejovou kostrou ako aj poučením či láskou. Proste stvorený na ponocovanie pred Tv pri poháriku dobrého vyzretého vínka, podobne akým je tento seriál sám. (12.03.2007)

Sitcomy to mají těžké. Je jich totiž jak hub po dešti, a tak většina z nich skončí během prvních dvou sezón. Nějaké z nich to dotáhnou na čtyři až pět. Ty, které vydrží déle, už musejí být něčím výjimečné. Musejí mít svou specializaci, nabídnout něco, v čem budou lepší než kterýkoli jiný právě běžící seriál, zkrátka si najít svou skulinku na trhu. Přátelé vytasili s těžkotonážní romantikou, Will a Grace zase oživili žánr screwball comedy a dotkli se ožehavého tématu gayů. Frasier ale diváky bavil déle než tyhle dva nekonečné sitcomy dohromady. Kelsey Grammer hrál svou životní roli celých 20 let, ač samozřejmě prvních devět bylo v sitcomu Cheers. Když konečně jakožto nejpopulárnější postava z Cheers dostal vlastní spinoff, nevypadalo to zpočátku valně. Chvilku trvalo, než se původně vedlejší charakter přetransformoval do středobodu celé show, ale podařilo se, a začátkem druhé sezóny si i Frasier našel svou skulinku. Pro mě osobně sice vyhrává trochu netradiční žebříček (nejpřitažlivější postava v hlavní roli, woof), ale objektivně je jeho doménou fraška, konkrétně nedorozumění. Je až neuvěřitelné, kolik z kompletních 263 epizod se motá okolo toho, že někdo něco špatně pochopil, přeslechl se a podobně. To by ale nefungovalo bez výtečného a přesného castu, který má mezi sebou hromadu chemie a nikdo z nich není nesympatický. Těžko říct, jestli u mě vítězí rozkošně pompézní Frasier, obsesivně-kompulzivní Niles, jejich nevrlý otec Martin, jeho trhlá terapeutka s rozkošným britským přízvukem Daphne, Frasierova produkční Roz, která má v kapse vždycky krásně jízlivou hlášku, Eddie, který je bezpochyby jednou z největších zvířecích osobností televizních obrazovek, nebo nikdy neviděná Maris, Nilesova nesnesitelná manželka. Byla to krásná jízda, a možná si ji jednou zopakuju. Good night and good mental health. (06.05.2011)