Nemocnica na okraji mesta

Upachtěný režimní seriál, ukazující dle společensko-politických pravidel té doby na epizodkách >ze života< jedné okresní nemocnice >problémy< socialistického zdravotnictví. Socialistické soužití, soudružské vztahy, jasný záporák Cvach, nemorální kariérismus, řeč a moudrost dělného lidu a tak dále a tak dále - no ano, soudruzi umělci, ukažte nám ten život v husákovském socialismu, ale jen to co vám vrchnost dovolí... Nechápu tu zdejší adoraci, byť samozřejmě hlavní protagonisty téhle vylhané story zosobnili nejpopulárnější herci té doby. A ty dvě hvězdičky zde jsou opravdu jen za ty dobré herecké výkony některých z nich... (23.02.2006)

Ve své době to byl jeden z nejlepších seriálů. Jaroslav Dietl uměl psát dialogy a vyreslit postavy. Silné charaktery, ať už to byl Ladislav Pešek, bručoun Sova, Štrosmajer, tragikomická postavička doktora Cvacha, Janžurka. Mělo to humor a šmrnc. Nezapomenutelnou atmosféru dotvořila hudba Jana Klusáka. Točit pokračování nemělo smysl. Je to jako kdyby někdo natočil Rychlé šípy po dvaceti letech a udělal z nich darebáky. Magdaléna Dietlová vzpomínala, že když potřeboval nějakou repliku do huby, vzal telefon a volal do nemocnice: "Hele, co říkej běžně saniťáci, když dovezou někoho roztřískanýho?" Opověď nebyla: "Doktore, pacient je v kritickém stavu a má vnitřní krvacení." Ale: "Tady ho máš, je na cucky a teče dovnitř". Škoda, že dnes už jen málokdo umí napsat slušné dialogy. (17.04.2014)

Nejlepší český seriál z nemocničního prostředí, který má i po 30 letech sledovanost přes milion diváků. Už to o něčem svědčí. Samotný děj, zpracovaní a vůbec takové to pojetí se vůbec nedá srovnávat s těmi dnešními, až na na nějaké ty výjimky, sladkými slátaninami... A to už vůbec nemluvim jak to zde po stránce herecké! Neobyčejná skupina pánů herců se sešla. Z každého slova, skutku či pohledu je cítit určitá přirozenost, přesvědčení a zaujetí. Zato dnes může v seriálu po pár minutách tréninku hrát každý a úspěch v podobě finančí odměny a závratné sledovanosti je zaručen. Inu Jaroslav Dietl je prostě Jaroslav Dietl! Teď už nikdo tak nepíše a ani psát nebude. Každému určitě v paměti uvíznul některý z jeho famozních dialogů - i po těch třiceti letech... (04.04.2008)

Prvá Nemocnica bola, a to nielen vo svojej dobe, úžasným seriálom. Vďaka divácky atraktívnemu prostrediu, vynikajúco napísanému scenáru, skvelému obsadeniu aj úžasným hereckým výkonom. A pretože v tej dobe boli v televízii uvádzané programy o niekoľko rádov slabšie, nemožno sa čudovať, že pri premiérach jednotlivých dielov boli ulice v Československu ako vymreté. Viem, že veční kritici seriálu vyčítali, že Kopecký mal viac priestoru a pôsobil plastickejšie, než hlavný hrdina, že to alebo ono. Ale to len preto, aby ich autori vyzerali náročne. Mňa skôr potešilo, že napríklad Dana Medřická (mnou neobľúbená) si zahrala postavu, na ktorú sa nezabúda. Je iba logické, že pri nadšení z prvej série seriálu som druhú pretrpel a ďalšie som tuším ani nevidel. (28.06.2009)

Nebylo všechno na tom socialismu jenom špatné. Třeba, jak se komunisté mezi sebou věšeli, to se mi líbilo, nebo pak tenhle seriál. Ale vážněji: Nemocnice je skvěle řemeslně zvládnutý seriál s excelentními hereckými výkony. Dokáže-li si člověk odmyslet onu rovinu, v níž se prezentuje plakát socialistického zdravotnictví, musí uznat, že příběhy jsou vedeny naprosto bezchybně a že se od nich lze jen stěží odtrhnout. Tandem Dietl-Dudek je nepochybně to nejsilnější, co jsme kdy v televizní tvorbě měli. Na dalších sériích Nemocnïce je to znát velice zřetelně. (01.12.2007)