Nemocnica na okraji mesta

Ve své době to byl jeden z nejlepších seriálů. Jaroslav Dietl uměl psát dialogy a vyreslit postavy. Silné charaktery, ať už to byl Ladislav Pešek, bručoun Sova, Štrosmajer, tragikomická postavička doktora Cvacha, Janžurka. Mělo to humor a šmrnc. Nezapomenutelnou atmosféru dotvořila hudba Jana Klusáka. Točit pokračování nemělo smysl. Je to jako kdyby někdo natočil Rychlé šípy po dvaceti letech a udělal z nich darebáky. Magdaléna Dietlová vzpomínala, že když potřeboval nějakou repliku do huby, vzal telefon a volal do nemocnice: "Hele, co říkej běžně saniťáci, když dovezou někoho roztřískanýho?" Opověď nebyla: "Doktore, pacient je v kritickém stavu a má vnitřní krvacení." Ale: "Tady ho máš, je na cucky a teče dovnitř". Škoda, že dnes už jen málokdo umí napsat slušné dialogy. (17.04.2014)

Je bez debat, že trojlístek herců Chudík, Kopecký a Vinklář zde vytvořili svoje životní role. Je bez debat, že scenárista Jaroslav Dietl napsal svoje nejzásadnější dílo. A režisér Jaroslav Dudek odvedl vynikající práci s herci a režíruje velmi zručně a bez chyb. Herci svými postavami vytvořili v seriálu do té doby nevídaný kult, který od té doby nebyl překonán, a zdá se, že ani nikdy nebude. Sova, Cvach, Štrosmajer a další se totiž překonávají velmi těžko a Jaroslav Dietl si se svými postavami uměl natolik vyhrát, že dnešní scenáristé seriálů blednou závistí. Přesto plný počet nedám, protože v některých pasážích se vytrácí rytmus a cit pro tempo, ale jinak je to povedený seriál. (13.03.2009)

Dietlův originál, to je zábava s hereckým uměním: Štrosmajerovo dobírání si sestry Huňkové, moudra primáře Sovy, energická Bety Čeňková, cvachovitý Cvach, sebevědomý Blažej, tajemná Ina, rázovitá Fastová, hádavičná zelinářka... Pamatuji si, že při Štrosmajerově smrti jsem nechápal stejně jako šachistka Jindřiška. Při prvním sledování jsem byl ještě mladší než Jindřiška:-) Reprízování Nemocnice v porovnání třeba se současnou nováckou Ordinací asi trochu ztrácí. Problémy, které hrdinové řeší, a místy zastaralé, někdy i soudružské prostředí působí jako z filmů pro pamětníky. (09.07.2008)

Upachtěný režimní seriál, ukazující dle společensko-politických pravidel té doby na epizodkách >ze života< jedné okresní nemocnice >problémy< socialistického zdravotnictví. Socialistické soužití, soudružské vztahy, jasný záporák Cvach, nemorální kariérismus, řeč a moudrost dělného lidu a tak dále a tak dále - no ano, soudruzi umělci, ukažte nám ten život v husákovském socialismu, ale jen to co vám vrchnost dovolí... Nechápu tu zdejší adoraci, byť samozřejmě hlavní protagonisty téhle vylhané story zosobnili nejpopulárnější herci té doby. A ty dvě hvězdičky zde jsou opravdu jen za ty dobré herecké výkony některých z nich... (23.02.2006)

Dietlův majstrštyk. Bohužel, tragický okamžik, tedy zcela nečekaná (a předčasná) smrt Karla Högera, původního představitele primáře Sovy, se nad celým seriálem vznáší jako prokletí. A přestože se Ladislav Chudík snaží, seč může, ta role – věkem, charakterem i osobním charizmatem – byla psána Högerovi na tělo a jedině on ji mohl vycizelovat do nejmenších detailů. Herci Högerova formátu jsou, bohužel, alfou a omegou každého díla, sebevíc milovaného a obdivovaného. (06.07.2015)