Nemocnica na okraji mesta

Je bez debat, že trojlístek herců Chudík, Kopecký a Vinklář zde vytvořili svoje životní role. Je bez debat, že scenárista Jaroslav Dietl napsal svoje nejzásadnější dílo. A režisér Jaroslav Dudek odvedl vynikající práci s herci a režíruje velmi zručně a bez chyb. Herci svými postavami vytvořili v seriálu do té doby nevídaný kult, který od té doby nebyl překonán, a zdá se, že ani nikdy nebude. Sova, Cvach, Štrosmajer a další se totiž překonávají velmi těžko a Jaroslav Dietl si se svými postavami uměl natolik vyhrát, že dnešní scenáristé seriálů blednou závistí. Přesto plný počet nedám, protože v některých pasážích se vytrácí rytmus a cit pro tempo, ale jinak je to povedený seriál. (13.03.2009)

Pro mě nejlepší český seriál všech dob - skvělým scénářem počínaje, vynikajícím hereckým obsazením a režií konče. Schopnost postihnout rozmanitost lidských charakterů a prostředí - to byla Dietlova největší devíza. Životní role nejen Ladislava Chudíka, ale vlastně všech zúčastněných herců v titulních postavách. Všichni byli skvělí, nejraději jsem však měla doktorku Fastovou Dany Medřické. (22.10.2007)

Pro někoho jsou 4 hvězdičky mo, já si ale myslím, že v porovnání s novodobou snahou navázat na Nemocnici a vůbec při porovnání s mnoha původními televizními seriály je vidět, že Jaroslav Dietl prostě uměl a toto dílko se mu povedlo. Velkou zásluhu však na tom mají i herci, v čele se Štrosmajerem Miloše Kopeckého, který dodal celému projektu neuvšřitelnou šťávu. A právě zde spatřuji slabiju "nových" dílů - ve špitálu po 20. letech naprosto chybí odbobná neustále ironicky glosující postava padoucha s citlivým nitrem. Ostatně, kdo by ji hrál, že? (04.01.2008)

Nejlepší český seriál z nemocničního prostředí, který má i po 30 letech sledovanost přes milion diváků. Už to o něčem svědčí. Samotný děj, zpracovaní a vůbec takové to pojetí se vůbec nedá srovnávat s těmi dnešními, až na na nějaké ty výjimky, sladkými slátaninami... A to už vůbec nemluvim jak to zde po stránce herecké! Neobyčejná skupina pánů herců se sešla. Z každého slova, skutku či pohledu je cítit určitá přirozenost, přesvědčení a zaujetí. Zato dnes může v seriálu po pár minutách tréninku hrát každý a úspěch v podobě finančí odměny a závratné sledovanosti je zaručen. Inu Jaroslav Dietl je prostě Jaroslav Dietl! Teď už nikdo tak nepíše a ani psát nebude. Každému určitě v paměti uvíznul některý z jeho famozních dialogů - i po těch třiceti letech... (04.04.2008)

Dietlův majstrštyk. Bohužel, tragický okamžik, tedy zcela nečekaná (a předčasná) smrt Karla Högera, původního představitele primáře Sovy, se nad celým seriálem vznáší jako prokletí. A přestože se Ladislav Chudík snaží, seč může, ta role – věkem, charakterem i osobním charizmatem – byla psána Högerovi na tělo a jedině on ji mohl vycizelovat do nejmenších detailů. Herci Högerova formátu jsou, bohužel, alfou a omegou každého díla, sebevíc milovaného a obdivovaného. (06.07.2015)