Nemocnica na okraji mesta

Ve své době to byl jeden z nejlepších seriálů. Jaroslav Dietl uměl psát dialogy a vyreslit postavy. Silné charaktery, ať už to byl Ladislav Pešek, bručoun Sova, Štrosmajer, tragikomická postavička doktora Cvacha, Janžurka. Mělo to humor a šmrnc. Nezapomenutelnou atmosféru dotvořila hudba Jana Klusáka. Točit pokračování nemělo smysl. Je to jako kdyby někdo natočil Rychlé šípy po dvaceti letech a udělal z nich darebáky. Magdaléna Dietlová vzpomínala, že když potřeboval nějakou repliku do huby, vzal telefon a volal do nemocnice: "Hele, co říkej běžně saniťáci, když dovezou někoho roztřískanýho?" Opověď nebyla: "Doktore, pacient je v kritickém stavu a má vnitřní krvacení." Ale: "Tady ho máš, je na cucky a teče dovnitř". Škoda, že dnes už jen málokdo umí napsat slušné dialogy. (17.04.2014)

Nadšení ostatních z tohoto seriálu rozhodně nesdílim. Neni to dost dobrý na to, abych to vydržel nějak pravidelně sledovat, takže mi poněkud unikaj souvislosti a vztahy mezi jednotlivými postavami. Celkově mi ale připadá jeden díl jako druhej a dalo by se to shrnout asi takhle: Doktor Sova flegmaticky pronese nějaký moudro, pak pro změnu doktor Štrosmajer pronese nějaký moudro velmi emotivně, do toho pořád přiblble se usmívající doktorka Bety Čeňková, sem tam nějakej prostřih na Gregoryho, kterej doma poslouchá nějaký hrozný kakofonie... Jedinej sympaťák je Cvach. (16.11.2006)

Z dnešního pohledu jen průměrný televizní seriál, který v žádném případě neobstojí v porovnání s lepší částí americké seriálové produkce. Příliš upovídané, pomalé, interiérové. Na druhou stranu seriál jako jeden z mála není z převážné většiny zatížený předlistopadovým ideologickým balastem. Dietl dialogy psát uměl. Vzhledem k relativně omezenému počtu dílů se nemusel a nestačil ztrapnit tak, jako současní autoři telenovel. Celkový dojem (se silným přídavkem nostalgie): 50 %. (14.06.2006)

V tehdejších i dnešních podmínkách rozhodně nadprůměrná záležitost, ale nějak zvlášť urvaná jsem z ní nikdy nebyla. Postavy Štrosmajera a Fastové jsou skvěle napsané, životné a přesvědčivé, zato Sova a Cvach jsou slušně odfláknutí a zatímco pan primář svou ušlechtilostí naleptává žaludeční stěnu, Cvach není postava, ale karikatura. Nemluvě o Čeňkové, která mi vždycky lezla krkem, a dost zvláštní chronologii příběhu, který zpočátku postihuje každou drobnost, aby v závěru chvátal mílovými kroky. Ale pravda je, že liga dobrých herců v čele s Kopeckým, Medřickou a Janžurovou z toho dokáže vytěžit celkem dost. A pravda je bohužel i to, co tu napsali mnozí přede mnou - že pokud se člověku "poštěstí" vidět něco z druhé série, začne mu původní řada seriálu připadat jako naprosto špičková záležitost. (29.08.2007)

Jeden z nejlepších českých seriálů všech dob. Jaroslav Dietl byl na ty seriály opravdu nadaný. Ladislav Chudík jako primář Sova, legenda Miloš Kopecký jako dr. Štrosmajer, Eliška Balzerová, Josef Abrhám, Ladislav Frej., Jaromír Hanzlík, Iva Janžurová, Jana Štěpánková. Omlouvám se, málem bych zapomněl, bez Josefa Vinkláře by Nemocnice nebyla Nemocnicí. Ze všech postav mám nejraději primáře Sovu, dr. Štrosmajera a dr. Cvacha. Celý seriál krásně doplňuje velmi pěkná hudba Jana Klusáka a jsem moc rád, že se dostal i do zahraničí. Co k tomu dodat? Ordinace nebo Modrý kód tomu nesahají ani po kotníky. U mě nejlepší hodnocení. (27.07.2017)