Nemocnica na okraji mesta

Zdařilý a téměř všemi oblíbený (dnes už kultovní) televizní seriál, který ani po dlouhých téměř třiceti letech nezklame jak věrného a stálého televizního diváka tak i toho občasného a nového . Skvělá Dudkova předloha, scénář-jakbysmet, režie, herecké výkony na tehdejší velice dobré úrovni, oblíbená, pronikavá a velice zapamatovatelná hudba, a hlavně příběhy ze života obyčejných lidí jejich charaktery a nevšední problémy. Tak to přesně můžu, a tento seriál mi to přesně před mnoha lety miliónově splňoval. Dietl měl prostě čich, a jeho poměrně zdařilé seriály ( a to nekoukám ani na dobu a ani nejsem nějak politicky zaujatý), za bývalého režimu vždy téměř povinně vyklízeli ulice. Prostě televizní klasika. Škoda jen jedné věci? A to sice toho že se tohoto seriálu nedožil pan Karel Höger (původní dr. Sova). Se kterým byla natáčena původní třináctidílná série v roce 1976. A dodnes s ním zbylo několik natočených scén, třeba ta pod deštníkem s Eliškou Balzerovou a Ladislavem Chudíkem. Nejraději jsem měl ale stejně a samozřejmě dr. Štrosmajera a jeho nezapomenutelné výlevy nejen ze života ale i ze své bohaté lékařské praxe. Jako třeba tento který povídal vrchní sestře Pěnkavové (Iva Janžurová).."Kdyby blbost nadnášela, tak tu létáte jak holubička." Nevím jestli originál z jeho hlavy? Ale jak pravdivé že? (16.01.2007)

Klenot československých seriálů, bez ironie. Dřív jsem Nemocnici nemohla přijít na chuť, vždycky jsem zahlídla jen kus v televizi a přišlo mi to všechno směšné a hloupoučké. Když ale člověk nakouká obě série, všimne si těch výborných hereckých výkonů (snad jedině Chudík a Motlová byli na mě už "moc"), propracovaných a vyvíjejících se charakterů, zajímavých střetů a dějových linek. Obzvlášť mě bavila inteligentní svobodná matka Jany Štěpánkové, ambiciózní, ale věčně na ocet ortopedka Elišky Balzerové a geniální Miloš Kopecký. Navíc je to kvalitně natočené, moc se tu nesoudruhuje (celkem zajímavé je, že když už někdo soudruhuje, je to záporná postava), a i když je to všechno idealistický nemocniční sen, holt mě to baví. (26.12.2014)

Včera jsem náhodou viděl jeden z dílů Nemocnice a i když jsem si mlhavě pamatoval dokonce děj onoho dílu, překvapilo mne jak je to koukatelné i po tolika letech. A to i přes šílenou módu, odlesky do kamer od lesklých věcí, přesvícené noční scény, neuměle udělaný nemocniční výtah apod... Dietl ty osudy prostě podal věrohodně. Velkou zásluhu na tom mají asi hlavně herci, protože v seriálu se tenkrát vyskytli prakticky všichni z tehdejších serebrit. Nelze opomenout hudbu pana Klusáka, kdy i po tolika letech vám ústřední melodii zapíská každý... Za mne je to tedy za 4 umělé krčky. * * * * (07.08.2015)

Skutečná seriálová špička. Troufám si říct, že i dnes patří mezi nejlepší seriály. Nemocniční prostředí je skvělé téma, dokáže lidi přitáhnout k televizním obrazovkám. Pan Chudík a pan Kopecký, nádherný herecký koncert, který nemá obdoby. Hrála zde tehdejší herecká elita a legendy filmového nebe. Tak má vypadat seriál. (14.10.2008)

Seriál, v ktorom je tak veľa zo života, že sa s ním dá žiť. K jeho postavám sa dá opakovane vrátiť a zakaždým ich vidieť v trochu inom svetle. Posledných sedem dielov síce v tomto smere poľavuje, chvíľami šuštia papierom a už to nie je "kam ten s tou svojou povahou a postojmi dôjde?", ale skôr "tak ako ho tam dostaneme?". Aj tak veľmi dobre. (21.11.2012)