Nemocnica na okraji mesta

Kultovní český seriál. Projekt mnoha paradoxů, natočený v nejtěžší normalizaci a přesto komunisticky prakticky nezatížený. Na konci sedmdesátých let král ve zchátralé tvorbě, jehož jedinou devizou jsou brilantně vytvořené postavy, jejichž osudy by se dali rozplétat klidně dvacet let... a to se taky stalo. Dnešní mladí diváci si můžou klidně odečíst tu čtvrtou hvězdu. (17.10.2005)

Ten dlouhý seznam nahoře, to není nic jiného než odhodlaná filmová armáda v plné polní, připravená podat ten nejlepší výkon. Armáda generálů, vysokých důstojníků, praporčíků, ale i frajtrů a vojínů. Jak může dopadnout výsledek bitvy, když mapy namaloval největší stratég Jaroslav Dietl? Celé rodiny vyjížděly z chat a chalup s dostatečným předstihem, aby nepropásly klání svých hrdinů. Doktor Štrosmajer se stal národní legendou a v druhé části se zaskvěla Dana Medřická v roli doktorky Fastové. Krásně naspsané, bravurně zahrané a natočené. Kdo by tvrdil, že je to bezduchá telenovela nebo snad dokonce sitkom, bude mít co dělat se mnou:) (24.05.2008)

Narodila jsem se v jiné době, ale i přesto mě tento seriál nadchl. Dietl svým scénářem dokonale vystihl nemocniční prostředí a spolu se špičkou herců své doby vytvořil řadu nezapomenutelných postav jako např. doktor Štrosmajer, doktor Cvach či primář Sova a tak dále. Mnoho z nich mi přirostlo k srdci (především doktorka Čeňková a doktor Štrosmajer - Milda Kopecký je prostě třída), a tak jsem po skončení dílu měla nutkání si pustit okamžitě další. Co mě však nejvíc štvalo, byly pasáže s Blažejem a Inou, kterou jsem nemohla vystát. Čunderlíková tam totiž pokaždé koukala jak chleba z tašky a scény s ní mi přišly jako naprostá ztráta času. Ani národní umělec Ladislav Chudík zde podle mě moc nezazářil, ale i přesto měla jeho dějová linka něco do sebe. Vyzdvihnout musím především hudební doprovod od pana Klusáka, který byl ze začátku velmi kritizovaný dokonce i samotným režisérem (podle mě zcela zbytečně). Za mě slušných 90 %. (20.12.2019)

Dietlův originál, to je zábava s hereckým uměním: Štrosmajerovo dobírání si sestry Huňkové, moudra primáře Sovy, energická Bety Čeňková, cvachovitý Cvach, sebevědomý Blažej, tajemná Ina, rázovitá Fastová, hádavičná zelinářka... Pamatuji si, že při Štrosmajerově smrti jsem nechápal stejně jako šachistka Jindřiška. Při prvním sledování jsem byl ještě mladší než Jindřiška:-) Reprízování Nemocnice v porovnání třeba se současnou nováckou Ordinací asi trochu ztrácí. Problémy, které hrdinové řeší, a místy zastaralé, někdy i soudružské prostředí působí jako z filmů pro pamětníky. (09.07.2008)

Pro někoho jsou 4 hvězdičky mo, já si ale myslím, že v porovnání s novodobou snahou navázat na Nemocnici a vůbec při porovnání s mnoha původními televizními seriály je vidět, že Jaroslav Dietl prostě uměl a toto dílko se mu povedlo. Velkou zásluhu však na tom mají i herci, v čele se Štrosmajerem Miloše Kopeckého, který dodal celému projektu neuvšřitelnou šťávu. A právě zde spatřuji slabiju "nových" dílů - ve špitálu po 20. letech naprosto chybí odbobná neustále ironicky glosující postava padoucha s citlivým nitrem. Ostatně, kdo by ji hrál, že? (04.01.2008)