Ponorka

Dvousetminutová verze tohoto válečného velkofilmu mi připravila jeden z nejlepších filmových zážitků vůbec. Můžeme si všimnout, že se tvůrci zcela vyhnuli jakékoli nacistické ideologii, aby z Němců svrhli stín spoluviny války a jakoby říkali, že si vše rozhodli ti nahoře, zatímco vojáci v ponorce si zpívali It´s a Long Way to Tipperary. Velmi realisticky zobrazená nálada mužů, kteří se ocitli tváří v tvář smrti "uvěznění" v ponorce během druhé světové války. Filmu dominuje naprosto vše, od scénáře, režie přes herecké výkony. Skutečná filmová lahůdka! (09.05.2009)

Přiznám se, že filmy odehrávající se po většinu času v podmořském světě zrovna nějak moc nemusím, dokonce ani "Propast" od mého Top režiséra J.Camerona mě přes svou nepopiratelně vysokou úroveň zpracování dvakrát nenadchla. V hledání vyjímky, jenž by dle rčení porušila pravidlo, jsem svou pozornost zaměřil na Petersonovu slavnou adaptaci románu L.-G. Buchheima "Ponorka". Bohužel musím napsat, že co do úspěšnosti záměru zůstal pokus s "Ponorkou" jen na půli cesty ke klíči k bráně s nápisem - spokojenost. Co naplat, že za zvuků nádherného ústředního motivu, v nebývale realisticky vykresleném prostředí svádí přesvědčivě obsazená posádka, se strhujícím charizmatickým kapitánem (J.Prochnov) v čele, podmořské bitvy s nepřítelem, kterému nikdy ani nepohlédnou do očí, když pro mě jsou prostě 3 hodiny času strávené v uzavřeném klastrofobickém prostředí ponorky jen těžko k vydržení. "Ponorka" svou kvalitu má - já ji vidím v očích zbědované posádky - jen jí přes ně nedokážu dohlédnout až do kovového srdce. Komu se to poštěstí, určitě zažije úžasné film. dobrodružství, jaké si umějí dát jen "chlapi sobě". (20.11.2004)

Světe div se, ale jedna z nejlepších protiválečných demonstrací vznikla v Německu, odehrála se výhradně pod mořskou hladinou a velel jí charismatický ďábel Jurgen Prochnow, který postupně prošedivěl a nechal se zlákat nabídkami i od führera Uwe Bolla. Wolfgang Petersen kormidluje svou životní pouť jako velezkušený mazák a odporným zápachem války a utrpení dáví diváka možná s trochu kolísající, ale po celých 200 minut znatelnou a obdivuhodnou intenzitou. V prvních dvou třetinách jsme podrobně obeznámeni s charaktery hlavních hrdinů a s jejich nicotným, víceménně nechtěným válečným podílem, abychom si v závěru mohli ohryzávat nehty a držet těm zoufalým náckům palce takovým způsobem, že se nám na nich udělají modřiny. Nezbývá než hluboce smeknout před výtečnou klaustrofobickou výpravou, chytrým scénářem s jasným poselstvím a heroickým projevem všech herců, jejichž zarostlé a vyděšené obličeje mluví v podstatě za vše. "Vraťte mi mou svobodu". 90% (13.10.2013)

Možná se dopustím kinematografického rouhání, ale dovolil bych si Ponorce, této monumentální podívané, cosi vytknout. A sice nedostatek akčních scén. Děj se soustředí na vykreslení napjaté atmosféry během křižování moří pod válečnou hladinou, čehož bylo dosaženo brilantním způsobem. O tom žádná, ani v nejmenším. Ale při tak dlouhé metráži (viděl jsem Director´s cut) bych si uměl představit větší prostor pro samotnou bojovou akci. Ne, že bych byl německým fandou, vlastně bylo příjemné pozorovat, kterak dostávají na frak. Ale, rozumíme si, ne? Pokud však pominu tuto moji osobní malichernost, jde o fantastické veledílo, z těch věnovaných ponorkám zcela jistě nejlepší, jaké kdy mé oko uzřelo. Abyste o mně ale neměli špatné mínění a nepsali mi do pošty, že jsem nepochopil podstatu filmu, zmíním pro jistotu, že Ponorka je více než o válce nebo boji o samotných válečnících. O jejich světě smrsknutém do hromady železa a ocele (nebo z čeho všeho se ty obrovské mrchy tenkrát vyráběly). Pro hnidopichy; nechybí ani třešnička na dortu, již tvoří hudba Klause Doldingera. (24.07.2011)

Hodnocena režisérská verze. Wolfgang Petersen natočil Das Boot jako nejlepší film ve své kariéře o tom není nejmenších pochyb. Bohužel délka 216 minut je trochu silná káva. Maximálně realisticky vytvořená ponorka s perfektní posádkou splňuje očekávání. Příběh však připomíná spojení trojdílného seriálu v jeden kus. První hodinu se nic neděje a vy jen čekáte, seznamujete se s chodem ponorky a poznáváte posádku. V druhé hodině se poprvé setkáte s nepřítelem a v závěrečné hodině budete sledovat velké trápení posádky s problémy technického i psychického rázu. Film působí velmi komplexně, uzavřeně a nadčasově. Jde rozhodně o nejlepší film o ponorkách z druhé světové války, ale jeho délka se nedá přehlédnout a nelze se 216 minut aspoň chvíli nenudit. Jinak je Ponorka velká podívaná, ukazuje všechno po čem každý milovník 2. světové války touží a nezbývá mi než poděkovat Wolfgangovi za tento válečný skvost. Snad se časem podívám i na obyčejnou verzi a budu ji moci ohodnotit, ale pokud je o tolik kratší tak doufám, že její stopáž je využita maximálně na vše zajímavé a je 5* záležitostí. (08.07.2007)