Ponorka

Hodnocení Director´s Cut (216 min) verze: Brilatní v ohledu autentického a nepříjemně realistického pohledu na "život v ponorce". Díky tomu, že kamera v podstatě celý snímek neopustí klaustrofobicky úděsný prostor podmořského plavidla, servíruje divákům altruistické pocity každou minutu. S posádkou smrtícími torpédy vybavené ponorky ráno divák vstává, dopoledne dělá průzkum, v poledne obědvá, pak sepisuje hlášení, a nakonec s vynervovanými mladíky opět usíná do dalšího nejistého dne. A co může být pesimističtější než čekání na zatopení v uzavřeném prostoru s lidmi, kterým věříte? Na špatné věci tu nikdo raději nemyslí a je důležité, brát všechno jako práci. Petersenovi se maximálně povedlo zprostředkovat děsivé akční scény do té míry, že jsem byl celou stopáž napnutý jako struna a upřímně se obával toho, s čím vyrukuje smrtelně nebezpečný oceán příště. A to jsou hlavní hrdinové nacisti! Takhle jsem se naposledy bál o rodinku Toma Cruise ve Válce světů... Nezdálo se mi to zdaleka tak dlouhé, jako mohou odradit minuty v profilu. A ten konec! (17.01.2010)

Drsný, ale realistický a uvěřitelný film. Délka 208 minut může kdekoho odradit od projekce, ale kdo to vydrží a Ponorku dokouká, bude odměněn pěkně natočeným snímkem. Ta stopáž je ale přece jen delší a tak se prostě chvílemi dostaví nuda. To bylo nevyhnutelné, obzvlášť, když se celý děj filmu odehrává na jednom místě. Je to povedený film, jeden z nejlepších ve válečném žánru, ale na plné hodnocení není. Přesto však patří mezi klasiku. (24.01.2010)

RETRO Boj o kontrolu Atlantiku je stále tvrdší a obrací se proti Němcům. BOJOVAT – ZVÍTĚZIT NEBO PADNOUT…. Film pro všechny milovníky dlouhých válečných dramat. Výborná atmosféra s perfektními zvuky, jenž obklopují posádku ponorky, která se během chvilky může změnit z predátora ve štvanou zvěř. Nebo v plovoucí rakev. Nejlepší film W.Petersena a J.Prochnowa plný válečné strategie bez ideologického zaměření. Film, na který se nezapomíná. A to mu táhne na třicítku! PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ **** (23.08.2009)

(1001) Sakra, emoce jako na horské dráze, i když to ve skutečnosti byla spíš spirála spějící k jedinému možnému konci. Pěkná ukázka filmu, kde jeho (extrémní) délka je nejen ospravedlnitelná, ale je dokonce nutná, aby se všechny ty zvraty v pocitech dokázaly v divákovi smysluplně usadit a nebyl to jenom nesmyslný shluk/sled věcí. (Ehm, dívám se vyčítavě na vás, současné blockbustery.) P.S.: Že má Erwin Leder úplně neuvěřitelný obličej jsem věděla i předtím, ale panečku...! (04.04.2019)

Možná se dopustím kinematografického rouhání, ale dovolil bych si Ponorce, této monumentální podívané, cosi vytknout. A sice nedostatek akčních scén. Děj se soustředí na vykreslení napjaté atmosféry během křižování moří pod válečnou hladinou, čehož bylo dosaženo brilantním způsobem. O tom žádná, ani v nejmenším. Ale při tak dlouhé metráži (viděl jsem Director´s cut) bych si uměl představit větší prostor pro samotnou bojovou akci. Ne, že bych byl německým fandou, vlastně bylo příjemné pozorovat, kterak dostávají na frak. Ale, rozumíme si, ne? Pokud však pominu tuto moji osobní malichernost, jde o fantastické veledílo, z těch věnovaných ponorkám zcela jistě nejlepší, jaké kdy mé oko uzřelo. Abyste o mně ale neměli špatné mínění a nepsali mi do pošty, že jsem nepochopil podstatu filmu, zmíním pro jistotu, že Ponorka je více než o válce nebo boji o samotných válečnících. O jejich světě smrsknutém do hromady železa a ocele (nebo z čeho všeho se ty obrovské mrchy tenkrát vyráběly). Pro hnidopichy; nechybí ani třešnička na dortu, již tvoří hudba Klause Doldingera. (24.07.2011)