Ponorka

Každá postava ve scénáři má svojí hloubku a každá hraje ve filmu menší či větší, avšak podobně klíčovou roli. Vynikajícímu výsledku také dopomáhají skvělí herci. V hlavní roli kapitána exceluje Jürgen Prochnow, který bohužel svojí tak slibně rozjetou kariéru utopil v béčkových vodách. Petersen natočil atmosferický film, který je v rámci žánru zřejmě dodnes nepřekonán. (13.03.2005)

Hodnocení Director´s Cut (216 min) verze: Brilatní v ohledu autentického a nepříjemně realistického pohledu na "život v ponorce". Díky tomu, že kamera v podstatě celý snímek neopustí klaustrofobicky úděsný prostor podmořského plavidla, servíruje divákům altruistické pocity každou minutu. S posádkou smrtícími torpédy vybavené ponorky ráno divák vstává, dopoledne dělá průzkum, v poledne obědvá, pak sepisuje hlášení, a nakonec s vynervovanými mladíky opět usíná do dalšího nejistého dne. A co může být pesimističtější než čekání na zatopení v uzavřeném prostoru s lidmi, kterým věříte? Na špatné věci tu nikdo raději nemyslí a je důležité, brát všechno jako práci. Petersenovi se maximálně povedlo zprostředkovat děsivé akční scény do té míry, že jsem byl celou stopáž napnutý jako struna a upřímně se obával toho, s čím vyrukuje smrtelně nebezpečný oceán příště. A to jsou hlavní hrdinové nacisti! Takhle jsem se naposledy bál o rodinku Toma Cruise ve Válce světů... Nezdálo se mi to zdaleka tak dlouhé, jako mohou odradit minuty v profilu. A ten konec! (17.01.2010)

Jako o protiválečném filmu bych se o tomto skvostu nikdy nevyjádřil! Jako o humánním spíš. Podle mě se však jedná "pouze" o neskutečně realistický válečný film, který má samozřejmě vzdát hold obecné lidské síle, boji o život a neskutečné vůli, avšak spíše podprahově také přináší opožděné, ale tolik potřebné, poděkování a ocenění služeb všech příslušníků wehrmachtu, na nějž bylo Německo tak hrdé. Vybral si pro tento účel jednu z nejnebezpečnějších, nepříliš vděčných úloh německých vojáků - statečné ponorkáře. Je zajímavé, ale vcelku pochopitelné, jak se film úzkostlivě vyhýbá nacistickým symbolům. Dokonce i německá námořní vlajka se tu mihne jen párkrát a hákový kříž, abys pohledal. Hajluje se tu jen jednou a ještě tak činí ti, kteří se pouze ulévají v bezpečném neutrálním přístavu, a pro filmové hrdiny jsou minimálně podezřelými elementy. A vzpomeňte si, jak jsou u amerických či britských filmařů nacistické symboly i pozdrav nadužívané - a to i u takových rodinných týpků, jakým je Spielberg. Jeden jasný nácek se v roli důstojníka i objeví a je sympatické, jak je v nejvypjatějších momentech na gibraltarském dně vtažen do posádky a na jeho dosud pečlivě udržované bradě se leskne mírné strniště. Je tu propráno i pár kontroverznějších témat - viz. problém francouzského děvčete německého námořníka. Každopádně takovýto snímek z druhé strany velmi dlouho citelně chyběl. (17.03.2005)

Musím mluvit potichu. Jinak mi to totiž nedá, po 216ti minutách pod vodou ve stísněném prostoru, kde každý se spoléhá na toho po jeho boku je to pomalu samozřejmostí. Epos, o skupince lidí, kterou spojila jedna ponorka, byli jako rodina a brali válku jako nucené zlo, bohužel. Neřešili zdali je dobré pro válku to či ono. Byli rádi, že žijí, že vůbec přežili každý den v tom horoucím pekle, v hlubině, kde každou chvíli čekáte, že pod náporem tlaku vylítne jeden šroub, druhý šroub...Jejich psychika se zde vzepřela a dokázala prakticky nemožné a nejen to, dokázala si získat řadu srdcí nejednoho diváka. Válečný film, který takřka není o válce takové jako si člověk dokáže představit, je to o lidech, kteří pocítili lidskost vůči ostatním, kteří spolu prožili nezapomenutelné zážitky a snažili se dostat z toho pekla, z té smrsklé skořápky, která určí zdali budou žít nebo utonou na dně oceánu. --- Jaké to je, být stále pod vodou, když plujete a nepřítel je někde nad Vámi? - Je tma. - Tma? - Ano, a velmi ticho. (13.05.2007)

Drsný, ale realistický a uvěřitelný film. Délka 208 minut může kdekoho odradit od projekce, ale kdo to vydrží a Ponorku dokouká, bude odměněn pěkně natočeným snímkem. Ta stopáž je ale přece jen delší a tak se prostě chvílemi dostaví nuda. To bylo nevyhnutelné, obzvlášť, když se celý děj filmu odehrává na jednom místě. Je to povedený film, jeden z nejlepších ve válečném žánru, ale na plné hodnocení není. Přesto však patří mezi klasiku. (24.01.2010)