Ponorka

Mohl bych začít komentář slovy, že sledování Ponorky pro mě byla čirá radost, protože v těchto letních měsících se prostě šikne, když je ve filmech téma voda. Jenže to by u toho neměli křičet chlápci hrůzou a nesmělo by se vše okolo odehrávat na ploše metr x metr + vydýchaná atmosféra taky zrovna dvakrát nepřispívá na auře "hoďme si nohy na stůl a vypněme mozek". Wolfgang Petersen poprvé ukázal (a naposledy), že za něco stojí, bohužel po tomto neskutečně realistickém filmu už natočil jenom bláboly, které stojí za vytahanou fusekli. Dokonce mám takový podezření, že když běhal za kameramanem, tak se omylem prásknul hlavou o kulatý otvor, kterým námořníci prolejzali a asi ho osvítil duch svatý, který mu vzkázal, že natáčení dobrých filmů stejně nemá cenu a že přijde Tykwer a tak..... To nic ale nemění na faktu, že Ponorka je geniální. Příběh hrdinů (které mi ale jaksi nepochpíme, protože jsou pro nás hrdinové jiného kalibru) a jejich strastí napříc širým mořem a hlavně jejich útrapy s tímto živlem, jsou opravdu ukázkou mistrně zvládnutého...všeho, od scénáře po hrecké výkony. Jeden z mála filmů na který můžou být naši němečtí sousedé pyšní. Auf Wiedersehen! (06.08.2008)

Tak jsem to včera (27.3.) v Klubovně viděl poprvé v životě, na velkém plátně, a hned režisérský sestřih 3,5 hodin. Paráda. Jen občas se to až moc opakovalo (záběr zespodu na projíždějící trup torpédoborce, po němž následují exploze hlubinných pum - když se to opakovalo asi po páté, tak jsem si říkal, že mohl režisér zvolit i jiný postup)... Ale jinak úžasný zážitek, celých 210 minut jsem ani nedutal..! (28.03.2019)

Jeden z nejlepších válečných filmů všech dob a dozajista nejlepší ponorkářská věc, kterou kdy nosilo stříbrné plátno. Petersen mistrovsky přenáší emoce na diváka – stísněnost, strach, paniku. Nejedná se o žádnou glorifikaci nacistického ponorkového loďstva, nýbrž o deziluzivní pohled pod hladinu války. K sugestivitě přispívají jak herecké výkony, tak závěr filmu, který se na míle vzdaluje patetickým finále spousty válečných snímků... Jak jsem už psal: takto pojatý film vypoví o hrůze války mnohem více, než celý Ryan i se svými mrtvými bratry. (16.02.2004)

Dlhé (hlavne režisérsky zostrih) a vyčerpávajúce. Snímka ukazuje nemeckých antagonistov (?) ako obyčajných ľudí, ktorí to brali viac ako zamestnanie, než službu vlasti (či nedajbože vieru v šialeného Hitlera). Ponorka je prvý (a najlepší) diel Petersenovej voľnej vodnej trilógie (neskôr ešte perfektná Dokonalá búrka a menej perfektný remake Poseidon). Film je okorenený vynikajúcou klaustrofobickou atmosférou. Punc výnimočnosti mu dodáva Prochnow v titulnej úlohe ako otec svojich synov. (26.11.2006)

Trýznivá psychologická vojnová dráma, ktorá naplno útočí na psychiku diváka, a ktorá je najmä v záverečnej hodine plná napätia. Sledovanie tejto vyše trojhodinovej klaustrofobickej atmosféry ma ani na chvíľku nezačalo nudiť, hltal som záber za záberom, perfektne zrežírovaná a zahraná je každá sekunda. Normálnu verziu si predstavujem ako čisto akčnú vojnovú drámu, tento režisérsky zostrih však poskytol svedectvo tiesnivej ponorkovej atmosféry, nekonečných minút ticha, vyčkávania, praskajúcich plechov, vybuchujúcich nástražných bômb, ticha, postupného šialenstva, odvahy, skvelej vojenskej taktiky, tichých odvážlivcov a odvážneho ticha. Žiadny hrdinský epos, žiadne záchranné misie. Jednoduchý príbeh z vojny, akých bolo určite veľa, no Petersenom dokonale úderne zrežírovaný. 95%. (26.12.2008)