Krtko

Film je to sice těžko pochopitelný, ale zpočátku jsem od něj nemohl odtrhnout oči. Ovšem... Vizuálně velmi přitažlivé, doprovázeno krásnou hudbou, přesto po hodině a čtvrt "vymýšlení" a "hledání" významů jednotlivých výjevů (což mě ohromně bavilo), jsem se začal docela ztrácet a zážitek už nebyl tak intenzivní, spíše naopak. Snad to bylo pokročilou nocí, snad to bylo únavou... snad to bylo onou stopáží - nevím, nicméně poslední třetina mě už spíše nudila a (říkám to překvapen sám sebou) na všechen ten příval násilí a bizarností jsem si vlastně už z předchozích částí filmu zvykl. Proto to průměrné hodnocení tohoto jistě nevšedního snímku. Nevylučuju ovšem, že se na to ještě podívám...:-) (12.11.2007)

Nebyť vopred, aspoň okrajovo, oboznámený s menom a dielom A. Jodorowskeho a pustiť si El Topa s očakávaním zážitku z výnimočného medzi bežnou westernovou produkciou by muselo byť bolestivé. V dobrom prípade vyústenia prekvapivé, úchvatné. Dielo nepochybne výnimočné a zároveň stojace samo, nie osamelé, skôr sebestačné, vymykajúce sa žánrovým mantinelom, z ktorých si robí akurát povrchový tenký kabátik................... Jodorovsky ponúka symbolickú púť, cestu človeka za spásou, hľadanie vykúpenia, spravodlivosti a boha, alebo autobiografickú šifru režiséra osobne (s prihliadnutím na obsadenie sa na post hlavnej postavy) možno alegóriu Krista, či niečo ďalšie, úplne iné, iba dobre fungujúci efekt je taktiež jednou z početných alternatív výkladu diela. Snímka rozpráva príbehy prostredníctvom obrazov sýtych na detaily a (nielen) náboženskú symboliku, často pripomenie tvorbu surrealistov (najmä) R. Magritta – kombinácie bežných objektov do nie bežných zátiší, zhlukov, či S. Dalího, napríklad pri vyobrazeniach spúšte po krvi preliatí pripomína tiež sériu obrazov P. Brueghela tematizujúcu 7 smrteľných hriechov, alebo H. Boscha počas dovolenky na divokom západe, Jodorovskeho vízie tancujú religiózne bizarný time-warp na hranici surreálna v rytme rôznorodej hudobnej zložky........................ Silnou stránkou je nevypočítateľnosť príbehu. Jazyk autora je v striedmom tempe zašifrovaný, ponúkajúci možnosť viacerých interpretácií, a ťažko zrozumiteľný, neustále vynáranie ďalších a ďalších symbolov, ponúka sa taktiež možnosť hlásajúca – všetko je to len pre efekt, iba umné poskladanie jednotlivých nápadov do zložitej a súdržnej konštrukcie podobenstva v žánrovom obalení. Ak, je toto správnou možnosťou, efekt sa podaril na výbornú, obzvlášť čo sa týka už spomenutej vizuálnej stránke búrajúcej hranice a smerujúcej až ku kultovosti . Zrozumiteľnosť dostáva miesto dobrého adepta na bod do vášnivej diskusie. V konečnom dôsledku, subjektívna interpretácia má vlohy na bytie atraktívnejšou než potenciálna „správna interpretácia“ El Topa........................ Výrazným motívom prestupujúcim naprieč celým dielom je rozklad a smrť – každá vražda je nasnímaná v štýle estetického excesu, kopa mŕtvych králikov, ukrižovaná koza, horda mrzákov utekajúca k „svetlu“, kde ich čaká poprava, obskúrnosťou vyplnená obrazotvornosť hrá prím, morbidita je jedinou explicitne sa vyjadrujúcou zložkou vo filme (tým pádom tiež najvýraznejšou), zároveň ďalším elementom pritakávajúcim mystickej, vo finálne kruto pesimistickej aure El Topa. Obsahovo ťažko determinovateľné, obrazovo úchvatné, v oboch smeroch excentrické. „Ikony sa nemaľujú. Ikony sa píšu.“ ....................... A Jodorovsky veru vie. (02.07.2013)

Nepřipraveného diváka "El Topo" téměř určitě zaskočí, ale pokud očekáváte patřičnou dávku nesnadno dešifrovatelné symboliky, explicitně zobrazeného násilí a baví vás v tom všem hledat i nějaké výsledné poselství, budete spokojeni. Vedle vynikající vizuální stránky a v komentářích zde už několikrát zmíněné výborné hudby, zaslouží pochvalu práce se zvukem jako taková - kombinace vhodně volených hudebních motivů a rozličných ruchů a zvířecího řevu působí na diváka strhujícím dojmem. Film mne uchvátil jako celek a myslím si, že kdo má rád Buňuela, Lynche nebo třeba i Pasoliniho, oblíbí si i "Krtka". (05.09.2007)

Keďže ide o moje prvé stretnutie s Jodorowskeho tvorbou (dokument o Dune nerátam), tak som namiesto identifikácie jeho charakteristických prvkov videl v Krtkovi časť Buňuela, časť Peckinpaha, časť Pasoliniho, prípadne Felliniho a našli by sa aj ďalší. Mimochodom ide asi o western s najväčším počtom mŕtvol, aký som kedy osobne videl a bohvie, na koľkom mieste sa v skutočnosti v takomto imaginatívnom rebríčku nachádza. Pokiaľ rozoznávate klasický western, revizionistický a a ten špagetti, tak tu máte zase originál nachos western. K nachos sa ale podávajú namiesto čili omáčky poriadne dávky krvi. (14.08.2019)

Surrealistická vize spravedlivé pomsty, pokušení a očistce s křesťanským, ale i buddhistickým přesahem ve westernovém kabátě. Pistolník s božskými schopnostmi, potom co odbočí z cesty spravedlivé pomsty na cestu násílí, dostává, potom co je zrazen, svou druhou životní možnost a je jen na něm, jakým způsobem ji využije. Avšak kolotoč všude přítomného násilí se začíná pomalu roztáčet. Film je přímo nabitý dusnou atmosférou umocněnou prostředím mexické pouště. Jedna nezapomenutelná scéna střídá druhou. Několik z těchto scén čerpá z děl surrealistů (ukřižovaná ovce, plástve plné medu ve tváři, mrzáci, králičí mistr), jiné jsou umocněny krvavou pointou (zúčtování s plukovníkem, ruská ruleta). U každého jakoby mikropříběhu je umně zvolen hudební motiv (počáteční procházka městem mrtvých, hned následovaná bizarními hrátkami tří pistolníků). Ono, ty mikropříběhy nejsou žádným překvapením, uvědomíme-li si, že Jodorowsky je v první řadě uznávaný komiksový autor. (29.03.2006)