Réžia:
Ingmar BergmanKamera:
Gunnar FischerHudba:
Erik NordgrenHrajú:
Gunnar Björnstrand, Bengt Ekerot, Nils Poppe, Max von Sydow, Bibi Andersson, Inga Gill, Maud Hansson, Inga Landgré, Gunnel Lindblom, Bertil Anderberg (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Rytier Antonius Block sa vracia domov z krížovej výpravy, svoju zem však nachádza spustošenú morom. Smrť, ktorá ho navštívi, mu oznámi, že jeho dni sú zrátané, predtým ho však čaká ešte jedna šachová partia. (RTVS)
Videá (1)
Recenzie (474)
Proč by klasika klasik měla být nudná? Přes to, že se toho příliš neuděje, z každého záběru sálá mocná síla, síla touhy po odpovědích, o kterých si nejsme jisti zda nám jejich znalost poskytne blaženost nebo věčné trýznění. Jak se Bergmanovi podařilo pomocí křesťanských rekvizit, strachu a chaosu vybudovat takový pocit vnitřního smíření a "uzavření kruhu", jaký jsem poznal jen u zenových koanů, to mi zůstává záhadou. Nezbývá mi než říct: "Bravo, Mistře," a těšit se z toho, že takovéto dílo bude žít navždy. ()
Že Bergmanovy filmy jsou hodně, hodně "těžké", jsem se přesvědčil už u Šepotů a výkřiků. A i když jsem tenkrát vše nepochopil, tak něco na tom filmu mě neskutečně přitahovalo (doteď nevím, co to je, ale je tomu tak). Ale u Sedmé pečeti se můžu snažit sebevíc a stejně nemůžu dát víc, než tři hvězdy. Kdybych to měl porovnávat, tak tenhle film je ještě "těžší" než Šepoty, ale zároveň je o něco nudnější. Nejvíce mě bavily scény se smrtí (dostal jsem chuť zahrát si šachy, mimochodem) a role Maxe von Sydowa (který se vypracoval na skvělého herce). Je mi jasné, že u tohoto snímku mi toho spoustu uniklo, protože nejsem intelektuál, filozof atd., ale na druhou stranu se ptám: Proč na mě Šepoty a výkřiky tak zapůsobily a proč jsem tak zklamaný právě Sedmou pečetí? Opravdu nevím… ()
Boj protikladů. Smrt hraje šachy s rytířem.. o život. Otázky života a smrti v obrazech (v symbolech). . „Já jenom ukazuju, jak se věci mají, pak ať každý dělá, jak myslí“ Otázky víry „Jak máme věřit věřícím, když sami nevěříme? Co bude z nás, když chceme věřit, a nemůžeme? A co bude s těmi, kdož věřit nechtějí ani nemohou?“ ..“Chci dospět k poznání.Nechci věřit. Nechci tušit.Chci vědět“ Otázky smyslu života, jeho nicotnosti a strachu „Pak není život ničím jiným než nesmyslnou hrůzou“ Když jsem si tento film po mnoha letech znovu připomněla, musím opravit své původní hodnocení ze 4* na 5*. Smrt ... vítězí nad životem, ale úplně ho zahubit nedokáže. ()
Krásné paralely a kontrasty. Drsnou atmosféru stedověkého mučení vystřídá rodinná idylka v trávě s dítětem. Bergman nabízí obrazy, které nemusí být líbivé, ale jsou pravdivě mrazivé. Velikou slabinou byl formátu obrazu, doufám, že se mi podaří vidělat v nezkreslené podobě. Spolu s Údolím včel nejlepší středověký film, který jsem viděla. ()
Filosofické a na myšlenkovou potravu velmi výživné, překvapivě ne tak depresivní (dokonce i chvílemi úsměvné až černohumorné, když pominu slabší postavu kováře) vyprávění ze středověku, jehož hlavním tématem je víra v Boha a Smrt. A její představitel snad ani nemohl být lépe vybrán, Ekerot byl ve své roli více než stylový. A ostatně…Každý z nás hraje svoje soukromé šachy se Smrtí a nikdo neví, která partie bude jeho poslední. A to je krásná myšlenka. A vůbec všechny scény s hlavním hrdinou a jeho protivníkem byly výborné. Škoda, že jich tam nebylo víc. Celkově to vidím na solidní 4*. „Napadá mě, že bych potřeboval hospodyni. Umíš vařit? Jsem sice ženatý, ale chovám naději, že moje žena umřela…takže potřebuju hospodyni.“ ()
Galéria (79)
Zaujímavosti (29)
- Ingmar Bergman nalezl inspiraci v tehdejších filmech Akiry Kurosawy, jehož byl velkým fanouškem. (džanik)
- Historické zasazení filmu je nepřesné, protože poslední křížová výprava do Svaté země je datovaná do roku 1271 a morová rána v Evropě propukla 1348. (Hwaelos)
- Jméno postavy, kterou hraje Gunnel Lindblom, není nikdy odhaleno a až do předposlední scény nepromluví – až tehdy řekne: „Je to dokončeno.“ (Kulmon)
Reklama