Bedári

Ladj Ly se v pozici debutujícího tvůrce ukazuje jako sakra dobrý vypravěč. Nezvykle dlouhou expozicí diváka nejprve důkladně seznámí s prostředím, aby posléze velmi pečlivým a sugestivním způsobem rozvinul na oko obehraný, ovšem ve svém vyznění nesmírně silný konflikt. Pařížské předměstí v jeho podání skutečně spíše připomíná džungli, kde tím daleko největším zdrojem problémů není příslušnost k té či oné sociální skupině, nýbrž pokroucenost lidských charakterů (a je upřímně jedno, na které straně). Navíc ten narativní koncept, kdy se celý děj odehrává v rámci dvou dnů, brilantně přispívá k mnohem větší naléhavosti celého příběhu. Smířlivý konec tu opravdu nečekejte. (27.06.2020)

Chce se mi zvracet velebnosti!!! Jsem si pěkně naložila. Včera SHORTA a dnes TOTO. Říkám si jestli nejsem masochista a to jsem si chtěla ještě osvěžit PATROLU, ale na to už seru, nervy mám jenom jedny. Normálně jsem šťastná, že žiju ve Švejkově a svoji nepřijímatelnost všeho z ciziny jsme si ubránili. Nám stačili po celý život cigoši, které jsme si za tu dobu už, dle slov Huga v závěru filmu, vypěstovali téměř k obrazu svému. Ovšem pustit si sem půlku Afriky, tak se můžeme jít klouzat a rovnou vycestovat ovšem nevím kam. To máte z toho, vy vítači pokrytečtí, že jste si chtěli hrát na tavící kotlík z Ameriky ovšem poněkud vám nedošlo, jak je Evropa poměrně limitovaná prostorem a teď se jich už nezbavíte, ale za to máte multi-kulti kulty. Za mě 90% (23.03.2021)

Předměstské sídliště Paříže je obydlené přistěhovalci v záznamu 24 hodin. Romové se tu přou s Afričany, muslimové lákají do mešit, probíhají obchody s drogama. Každému jde jen o sebe s cílem přežít letní den. Časem se objeví dva chlapci. Jeden je průserář a druhý samotář, který všechno natáčí dronem což započne válku obyvatel. Režisér vše točí nestranně a nálada sídliště působí přirozeně a podprahové napětí je důmyslně stupňováno. Skupiny se do sebe nepustí jen přemáháním a ticho před bouří kulminuje působivým tichých obklíčením. Film je pěkná ukázka současné zdegenerované Francie, tak pyšné na svou kulturu, která jaksi vymřela. (26.07.2020)

Francouzi se opět zaměřili na drama (žánr, kterým v posledních letech kosí americkou produkci, prostě to umí) a opět se jim to vydařilo. S Bídníky to kromě místa zasazení a jedné slovní narážky nemá nic společného, tady se spíše hraje na to, aby divák na vlastní oči viděl, jak to na předměstí v dnešní době vypadá. Klučičí gangy, dospělé gangy, policajti, kteří musí hrát taktéž nečistou hru. Jednoduše vám z toho moc dobře nebude. Ten naturalistický nádech fakt obdivuji, Francouzi si mě vždy svým nekompromisním podáním dokáží omotat kolem prstu. Hlavní hrdina docela sympatický chlapík, ale v této nehostinné krajině nemůžete hrát fér a podle nějakých pravidel, dalo by se říct, že zde panují spíše zákony džungle. Nečekejte žádnou vypjatou akci, ale o momenty plné napětí není nouze, taková scéna se lvem mě zvedala ze židle, precizně vybudovaný moment. No a drsný závěr tomu nasadil korunku, čekal jsem něco v podobném duchu, ale tohle mě překvapilo. Už je jen na každém, jak si to vyloží. Za mě poctivých 7,5/10 (03.12.2020)

Vzhledem k názvu Bídníci bych čekala trochu víc souvislostí s věhlasným románem Victora Huga, takže jsem docela zklamaná. Začátek snímku a vyhrocený závěr jsou ok, ale zápletka s ukradeným lvíčetem mi přijde poněkud vycucaná z prstu. Při sledování filmu jsem se dost často nudila, nehledě na to, že sympatizovat se nedalo vůbec s nikým. (65%) (09.09.2021)