Šmolkovia

Belgické komiksy, seriály a filmy mají dvě superhvězdy, první je Tintinův otec Hergé a druhým je o generaci mladší autor Šmoulů Peyo. Jako dítě jsem měla ráda LP desky Vyprávění o Šmoulech a samozřejmě seriál a bylo zajímavé sledovat ten modrý boom... Na nové filmy se teprve chystám, ale komiksová alba řadím mezi pomyslný top k Asterixovi a Tintinovi. Krátce před Šmoulíky Peyo kreslil zábavná středověká dobrodružství Johana a Pirlouita a příhody kočičky Poussy. A právě od Johana se později odštěpila celá ta šmoulí vesnička už v roce 1958. Jak takové příhody vypadaly se můžeme podívat ve filmu Šmoulové a kouzelná flétna (1976). První samostatné komiksové album Černí šmoulové vyšlo mezitím v roce 1963. O tři roky později se poprvé objevila Šmoulinka a zbytek už je historie. Zpětně jsem ráda, že i po letech je původní šmoulí seriál koukatelný a vcelku zábavný i pro dospěláky. Jsem ráda za nové reprízy na Barrandově i nová DVD. Takový fenomén by bylo škoda pochovat v archivech. (30.06.2019)

„Už sú tu Šmolkovia, smejú sa toľko, až na letá zmenia sa zimy, maličkí priatelia s tebou sa veselia.“ Spomínate si na túto hravú pesničku z úvodných titulkov? Ja spomínam na ňu a tým pádom i na detské doby, kedy som si pravidelne sadal ku kresleným klasikám, ako boli „Káčerovo“, „Gumkáči“, „Rýchla rota“... alebo legendárni „Šmolkovia“. Dokonca sa ku mne dostali aj namakané cool „písmenkové“ samolepky, kde vždy nejaký Šmolko držal písmeno. Do toho čarovný les, tajomná Šmoulinka (jediná baba široko ďaleko), v temnej chatrči neporaziteľný, no pritom vždy prehrávajúci bosorák Gargamel (a jeho kocúr)... (12.04.2010)

Seriál, ke kterému mám hlavně nějaké nostalgické vzpomínky a také je pro mně prostě legendou. Kreslený seriál, který má stále originální díly. Líbil se mi jako malé holce a líbí se mi i teď, když jsem o něco starší. A myslím, že nejsem jediná kdo se na Šmoulové občas rád koukne a zavzpomíná si na staré časy, když jsme seděli u televize a hltali s nadšením každý díl. Šmoula Mrzout je prostě geniální " nemám rád déšť" "nemám rád květiny". Nesmrtelný seriál. (12.11.2013)

Tento animovaný "šmoulovský" seriál mi spríjemňoval detstvo dlhé roky a už len z nostalgie musím dať aj tú štvrtú hviezdu. Dejovo to síce nie je žiadne terno, ale tie postavičky si človek jednoducho musí obľúbiť, hlavne Tatko Šmoula a Šmoulinka. Moji dvaja obľúbení. A Gargamel s kocúrom to je kapitola sama o sebe. Jednoducho tieto postavičky mám rád a rád si pozriem aj ich novodobých nástupcov. 80 % (14.11.2018)

Půjdu směle proti proudu. Málokdy se vidí dětský seriál, který dokáže omezovat slovní dětskou zásobu (u každého "pojdme tu věc vyšmoulit", kdo mi vyšmoulil klobouk" a podobně mě je jako při bodnutí zavíracím špendlíkem) a předkládal tak jednorozměrné postavy (s výjimkou Tátky Šmouly). Po vzoru Neználkova Šroubka a Vroubka se vesnicí prohání Kutil a jiné podobné postavy (osobně je označuju za fachidioty, i když, přiznávám, možná poněkud nespravedlivě), některá pstavička pořád vaří, jiná zase neustále sděluje dětem, že nená něco ráda.. Nebudu se navážet do přidružené české hudební slátaniny Šmouloviny, za ty seriál nemůže, ale i tak bych ho dětem nepouštěl ani za nic. Stokrát radši Cestu do fantazie nebo Luckyho Lukea jednou za týden než tohle každý den. (21.07.2011)