Simpsonovci

Dokončil jsem inventuru svých novoročních předsevzetí, celá A4 jich je... a končí to těmi stěžejními: Už nikdy nebudu kouřit, Už nikdy neztloustnu, Už nikdy nebudu línej, Už nikdy nikam nepřijdu pozdě, Už nikdy nebudu chudej... Tak jo, přiznávám, neměl jsem inspiraci pro komentář, tak vlastně jen opisuju od Barta Simpsona, kterej právě ve škole za trest píše tohle na tabuli a končí posledním řádkem: Už nikdy si nedám novoroční předsevzetí! Tak jo. A co dál? Že bych tady ukončil komentář, když furt nemám tu inspiraci? ... CÁK! A přímo do ucha! A jak jsem škubnul hlavou tak i do nosní dírky! To už nebyl ten kreslenej Bart, ale náš skutečnej... Ježíšek mu totiž naježil hasičák. Jen takovou malou, roztomilou repliku, jak jinak. Ale sakra funkční... Naštěstí tam má jen čistou vodu. Nebo... ? „Co jsi to tam...? No tfůůj! Hned sem pojď! No nezdrhej... Jen počkej, ty skrčku, až tě chytím!“ ... Simpsonům a našemu uličníkovi s láskou. Táta. (25.01.2013)

Dlouho jsem přemýšlel, jak svůj platonický vztah k Simpsonovým v jednoduchosti vyjádřit. Ano, série 20+ už mě moc nebaví, ale především prvních devět (což je pořád skoro dvě stě epizod) jsou pro mě asi nejformativnějším uměleckým dílem vůbec. Drobky z dané éry si pouštím takřka každý den a bez přehánění jim vděčím za mnohé – nejvíce asi za to, jak uhňácaly můj vlastní smysl pro humor. Každá devadesátková epizoda je narvaná gagy a situacemi, které můžete vztáhnout na vlastní každodennost takovou mírou, že si to mnohdy ani neuvědomujeme. A pokud nás to zrovna napadne, máme v kapse nějaký univerzální a skvělý vtípek. Simpsonovi mě naučili usmát se nad věcmi, které některým podlamují kolena, a navrch mě vedli emocionálním dozráváním více než jakýkoli jiný pořad či film – například epizoda A s Maggie jsou tři mě s jistotou pokaždé rozbrečí a úžasně šperkuje náturu bezkonkurenčního Homerova charakteru, který opravdu býval tou nejlepší a nejpropracovanější televizní postavou. Simpsonovi ze mě, aspoň si myslím, udělali lepšího, zábavnějšího a empatičtějšího člověka, a za to jim nikdy nepřestanu být vděčný... (18.04.2022)

„Preboha, pane, tie náboje boli ostré?" - "Áno. A ten medveď bol skutočný?" - "Nie, bol to chlap v kostýme." Skvelá pop-kultúrna zábava, na ktorej je obdivuhodné, že Matt Groening a spol. napriek stovkám rokov, ktoré na tomto kreslenom žltom seriáli pracovali, nezačali stagnovať (hoci niektoré epizódy sú, pochopiteľne, slabšie). Nie som žiadny geniálny fanúšik, ale vždy som si rád niektorú časť pozrel a nikdy som sa vyložene nenudil (každopádne, prvé série ma rozosmiali, kým pri neskorších som sa spravidla "len" usmieval). (11.01.2007)

10 / 10 The Simpsoooooons... Vždy keď začujem úvodnú zvučku, rozhostí sa mi na tvári úsmev a zostane tam až do konca. Prvé časti síce pripomínali kresleného Billa Cosbyho, no potom sa autori konečne našli a prichystali nám zábavu, ktorá sa len tak nevidí. Bomba! Inteligentný humor, geniálne postavičky, satira, skvelý scenár... mám pokračovať? (23.04.2005)

Absolutně geniální seriál, co v kvalitě upadá až nejnovějšími sériemi, bohužel se zdá, že pokles je poměrně rapidní. Z nejnovější série rozesměje asi tak každý pátý díl, zato u toho zbytku se člověk jen diví. Kam se poděl vtip? Co to je za mimózní příběhy? To má bejt legrace? Za stovky minut zábavy, neuvěřitelnejch hlášek a originálních nápadů z dílů starších ale nemohu dát jinak než za 5*. Netřeba zmiňovat vynikající český dabing, který v mnohém předčí originál (ovšem s výměnou Bedrny za Zavřela se má křehká duše nikdy nevyrovnala a z Homera se pro mě stala úplně jiná, zdaleka ne tak vtipná a pomilováníhodná postava). Kdo nezná, ať okamžitě napraví! (11.05.2006)