Sanitka

Na socialistický seriál to není úplně špatné, je to celkem reálné a ani toho soudruhování tam není zase tolik. Z mého pohledu nejzajímavější na celém seriálu je úplně poslední scéna, kde má jet Jandera okamžitě k případu, který se stal někde na Praze 6. Oni mají základnu na Nábřeží kpt. Jaroše, hned vedle Strossmayerova náměstí, takže by měli jet po Miladě Horákové (tehdy Obránců míru) nahoru, přes Letnou a směrem dál. Místo toho jednou po nábřeží směrem k centru a zahybají přes most směrem k Právnické fakultě. Jestli takhle jezdili standardně vyhlídkové okruhy, tak to tedy potěš Pánbůh... Je to o to víc zarážející, že v závěrečné písničce smutní o tom, že nemají čas. (27.07.2008)

Seriál má několik rovin...jednou z nich je samozřejmě průřez historií a vývojem pražské záchranné služby...četl jsem tu kritiky, že bez přiřazení letopočtů je to k ničemu, ale to je nesmysl...ty roky se dají velmi snadno a krásně odvodit (nebo vygooglit)...dochází totiž nejenom k obnově vozového parku, ale také se obměňují rekvizity a taky (a to je velmi důležité) i lékařské metody a praktiky při záchraně životů...například při záchraně utonulého chlapce...používají metodu Silvestr-Brosch, která se někdy od půlky šedesátých let už nepoužívá. Tím vším se dá přibližně určit, kdy se jednotlivé díly odehrávají. Pak je tu samozřejmě rovina vztahová (láska, rodiny, kolegové, přátelství, vztah doktor-pacient apod.) Co se týká herectví, tak to je skvělé u všech zúčastněných..snad až na Hanzlíka, který by si za svou nerozhodnost (především, co se týká žen) zasloužil přes držku. :-D Hodně mě těší, že v každém díle je spousta herců i v malých nebo úplně mrňavých roličkách...zmíním aspoň Marii Vášovou v její poslední roli. No a nejvíc musím vypíchnout Josefa Vinkláře. Zatímco v Nemocnici byl sice sečtělý, ale jinak dobytek, tak tady je nejen sečtělý, vzdělaný, ale taky moudrý a člověk mu to sežere. Tak to zakončím jedním citátem...„Pravda má jednoho důležitého svědka, a tím je čas.“ (17.07.2022)

Podle mě nejlepší československý seriál vysílaný za totality. Sanitka rozhodně není nějaký socialistický výmysl, jak mnozí tvrdí, ale je to velice silný a nesmírně kvalitní příběh z dílny mistra české scenáristiky Jiřího Hubače. Ano, poplatnost době zde je. Ale vadí to? A přívlastek "socialistická Ordinace?" Ani náhodou! Jaromír Hanzlík jako doktor Jandera je jednou z mých nejoblíbenějších seriálových postav vůbec. Absolutní legendou je pro mě pak postava doktora Skalky v podání Jiřího Bartošky. Moc se mi líbil i hrdina Petra Kostky, doktor Mádr, jenž se v sedmém díle rozhodne emigrovat (scéna jeho emigrace je jednou z mých nejoblíbenějších). Navíc je tu parta výjimečných herců i v malých rolích: Josef Vinklář (ředitel), Pavel Zedníček, Petr Nárožný (pudil). Sanitka je legendární seriál a vždycky se na ní rád podívám. Moje nejoblíbenější díly jsou 3. 7. a 10. (05.03.2017)

Sanitka je kupodivu převážně dost depresivní seriál z obvykle podstatně jinak pojímaného prostředí záchranné služby, kde hlavní roli mají mezilidské vztahy a jejich vývoj. Zákroky "rychlé" jsou tu v podstatě jen jakýmsi zpestřením, a vždy vedou k další scéně profesní a/nebo osobní konfrontace. Dejte řeč s někým, kdo tu nevděčnou práci dělá, a dozvíte se, že na slovech pana Vinkláře - který tu podává nejlepší herecký výkon ze všech zúčastněných - se za těch x desetiletí nic nezměnilo. Sanitka jako seriál fungovala tenkrát a funguje i dnes, a ty drobné úlitby režimu jsem ochoten režiséru Adamcovi (narozdíl od zločinů proti divákově inteligenci, které páchá v už nemálo posledních letech) odpustit. 80% (07.09.2013)

Jen mě tak napadá - úlitby komunistickému režimu nebyly zločiny proti divákově inteligenci? Jinak, chca nechca, musím hodnocení Sanitky lehce poupravit. Stále platí, že píseň je osmdeátkově hnusná, vyprávění plné patosu a zvláštností, na Hubače dost. Sanitka nemá žádný historický dějový oblouk, nastane v něm vývoj co se týče postav i modernizace samotné záchranné služby, jenže bez zasazení do konkrétních let je to k ničemu. Eva Hudečková a Josef Karlík dost přehrávají, nejhorší je asi pořád zápletka kolem doktora Mádra a to už jsme zpět u úliteb a inteligence. Po těch letech mě ale velmi potěšilo, jak je postava Jandery nejednoznačná - drzý i k tehdejším autoritám, dovolí si vyslovit myšlenku, že nikdo není jen černý, nebo bílý, divák si není jist, jestli je jeho vztah k bývalé milence pouhým přátelstvím a podobně. Na nervy vám jde možná jen jeho připitomělý úsměv, když z něj všichni lámají, proč vlastně k té záchrance chce, přitom i největšímu blbečkovi musí být jasné, že chce zkrátka být u první starosti o pacienta. Otázkou do diskuze je, jestli by se tehdy s touto povahou skutečně dostal tam, kam se dostal jako postava v seriálu. Jinak Režisér Jiří Adamec natočil dříve pár vynikajících věcí i spoustu blbostí (Dlouhá míle, Zkoušky z dospělosti), ale se současnými Cestami domů ze to opravdu nedá srovnat. (09.10.2017)