Sanitka

Schematismem vonící a dost často papírem a frází šustící seriál patřil k těm, které si normalizační moc objednala na míru. Je nesporně odstrašujícím až odpuzujícím příkladem schematismu a machy, na níž se nejvíc podepsala evidentně cenzura. Z druhé strany - což nemá být obhajobou, ale pouhou konstatací - je nutné vyzvednout velmi dobrý Hanzlíkův výkon a na srovnatelné úrovni se pohybující Bartoškovu kreaci. Ani cenzuře se totiž nepodařio zcela potlačit kvalitní televizní řemeslo (režie, dnes často novákovská, v tomto případě nepřekážela) a tím byl vlastně zvýrazněn základní předstih i tohoto sotva průměrného stáleještě díla oproti současné tvorbě. Srovnávat s předlistopadem totiž neznamená upadat do komunistické nostalgie; naopak je to velmi často červené světlo poslední výstrahy pro soudobou srovnatelnou televizní, ale i filmovou tvorbu naší současnosti. (05.01.2008)

Méně pokrytecké korektnosti a více obhroublé upřímnosti, nežli je v dnešní tuzemské seriálové tvorbě obvyklé. A co se předhazované podbízivosti režimu týká - autoři zašli přesně tak daleko, jak ... nebo spíš kam až dojít mohli - v podmínkách reálného socialismu, který umožňoval pouze kritiku konstruktivní. A pokud to snad někomu nestačí ... je to jeho problém, ne můj. Každá mince má dvě strany - a VŽDYCKY, za jakéhokoli režimu, je autor limitován prostředím, ve kterém tvoří ... jen mantinely jsou rozmístěny v odlišných vzdálenostech od aktuálně preferované linie. Myslím, že už staří kronikáři by mohli vyprávět. Ale abych se vrátila k věci: Škoda, že v posledních dílech je koncepce příběhu poněkud nesoustředěná až rozvolněná, jakoby chvílemi ztrácela ze zřetele směr i cíl, takže některé scénky jsou neúměrně natahované a ústřední zápletce pak nezbývá čas, aby se v určeném časovém limitu mohla dobrat k uspokojivému rozpletení zamotaných osudů svých hrdinů. Možná je to trochu dané tím, že v rovině osobních vztahů Jiří Hubač na Jaroslava Dietla (a jeho "Nemocnici na kraji města") prostě neměl. I tak se jedná o nadprůměrný počin, který by rozhodně neměl upadnout v zapomnění ... 3,5* (11.08.2016)

Zajímalo by mne, kolik lidí si seriál skouklo předtím, než napsali hodnocení. Vypadá to tak, že si všichni pamatují z dětství písničku, a pak jak utekl Mádr. Tím to končí, závěr je, že je to agitka. Ideologie je za komunismu jaksi přirozenou součástí seriálové tvorby, stejně jako idiocie je přirozenou součástí seriálové tvorby současné. Nemůžeme zahazovat do koše výborně napsaný, zdramatizovaný a zahraný seriál jenom proto, že hlavní hrdina je členem strany. Jeho pozice není zdaleka jednoduchá a nemyslím, že by mu život strana zrovna ulehčovala.. Takhle to prostě fugovalo a těžko na tom něco měnit. Dnes už si těžko vzpomenout, že se nedalo nic sehnat, na všechno se čekalo i léta, nic nefungovalo. Dnes vezmu prachy a koupím. Tehdy se muselo schvalovat! Přesto všechno byli lidi, kteří byli ochotni něco dělat, byli anebo nebyli komunisti, prostě něco dělat chtěli. Můžeme o tom diskutovat, vést spory, ale to je asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Je slabota, když někdo seriál vidí, nepochopí a na základě toho odsoudí výkřikem "Socialistická agitace". Je socialistická agitace ukazování zkrachovalého zdravotnictví, společnosti a mezilidských vztahů? Nevím, nevím, tady někdo šlápl ve svých recenzích vedle.... (24.02.2011)

Kultovní seriál od Adamce, který mě nebavil, tak jak mě od něj nebaví skoro nic. Nudily mě špatně napsané postavy (jediný Bartoška a Kostka ušly), zdlouhavé nelogické rozhovory (má mě rád, nemá mě rád). Sral mě Juřička a Andrlová. Jediný co mě vzpružilo byly samotné záchranářské akce. A zachycení zrození záchranné služby (29.05.2014)

Kvalitny normalizacny serial Sanitka v rezii Jiri Adamca je urcite o dve az tri hviezdicky vyssie nez Zena za pultem alebo Okres na Severu. Uz len za plejadu hercov, co sa tam zisla. Vysoke hodnotenie davam aj preto, lebo toto uz nie je dietlovina. Ale urcite nie som fundom tohoto serialu : Chalupari su proste Chalupari. 70 % (14.02.2013)