Člověk proti zkáze

Postavit se vnější, ale hlavně vnitřní zkáze je velmi těžké. Postupně stále zhoršující se stav nelze vždy vyřešit útěkem. Zrada jako rakovina rozežírající základy Československa se personifikuje v Karlu Čapkovi (ve filmu hutně a depresivně znázorněné). Snímek má své přesahy. Za pozornost stojí také Čapkova víra v "obyčejného člověka", která je podrobena zničující konfrontaci. 78%. (23.11.2019)

Příběh ze života Karla Čapka se spočátku odvíjí v trochu netradiční formě volně propojených útržků, které postupně dávají vzniknout celistvému portrétu Čapkovy osobnosti v boji proti „zkáze“ společnosti na sklonku 30. let minulého století. Tvůrcům se do tohoto rámce podařilo skvěle zakomponovat i vývoj a vykřeslení Čapkova vztahu k Olze Scheinpflugové – nedávno zesnulá Hana Maciuchová je v této roli přesvědčivá, fascinující, vyžaruje z ní osobité kouzlo a Josef Abrhám v titulní roli Čapka podal dle mého názoru svůj životní výkon (nepamatuji se, zda mě ještě někde tak hodně dokázal zaujmout). Člověk proti zkáze je ukázkou nádherné filmařiny a herectví v myšlenkově silném filmu. Pravidelné obrazy z divadelních her netvoří jen doplněk, ale promlouvají samy za sebe a dotvářejí obraz Čapkova boje proti rozpoutávajícímu se fašismu, stejně tak přítomnost velkých osobností své doby v lehce intelektuálních diskuzích na zahrádce obdařuje snímek nadčasovými myšlenkami. *** Zopakoval jsem si film po víc než tří letech a opět na mě silně zapůsobil pocity tíhy i obdivu k Čapkově odhodlanosti ve svém boji a tvorbě nadčasového umění (viz. Bílá nemoc). A kterou ze všech těch myšlenek bych vybral jako tu zásadní a pořád aktuální? Nejspíš tu o tom, že „demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby.... a musíme překonávat ty chyby, a ne překonávat demokracii.“ Byť Vančurovo zamýšlení nad souděním člověka dle společenské třídy, do které spadá, má v sobě rovněž obrovskou sílu. 95% (08.02.2021)

„Ne, byla to vražda,“ reaguje Olga Scheinpflugová (Hana Maciuchová) na nacistického pohlavára, který se v úvodu filmu vysmívá, že Čapek spáchal zbaběle sebevraždu. Životopisné drama zachycuje situaci ve 2. polovině 30. let. Divák se seznamuje s redaktory Lidových novin, s pátečníky. Prostřednictvím flasbacků postava Karla Čapka (Josef Abrhám) vzpomíná na filozofické debaty s Tomášem Garrigue Masarykem (Svatopluk Beneš), ale i na dávnou lásku Věru Hrůzovou (Libuše Šafránková). Ačkoli ve filmovém zpracování převládá dramatická složka, občas probleskne i vtip – například při dialogu Karla s Olgou, která stála u zrodu hry Matka. „Doufám, že mi to nechceš proclívat,“ reaguje Olga v pařížské restauraci, když Karel namítne, že si nápad přivezla z Prahy. Tvůrci odkazují na dramata Matka a Bílá nemoc. A divák zalituje, že ukázky, v nichž hraje Jan Kačer Galéna, nebo Jana Štěpánková matku (její otec hrál ve 30. letech ve hře Matka otce) vznikly jen pro potřeby filmu. Režisér Štěpán Skalský navodil ponurou atmosféru i prostřednictvím přírody: bouře odpovídá situaci ve 30. letech (kontrastní jsou vzpomínky na bezstarostné dětské hrátky u potoka); symbolem zla je havran, který přilétá místo vysněného ledňáčka. Závěrečný obraz na stopy ve sněhu je aluzí na povídku Šlépěj. Skalského snímek vzniklý na sklonku normalizace je nadčasový a vzdává hold Karlu Čapkovi. (16.09.2021)

Skvělý a hlavně uvěřitelný Abrhám dodává dobře natočenému filmu vše co si mohu jen přát. Z mého pohledu jen škoda, že se film omezuje pouze na Čapkovo posledních 5-6 let, kdy se řeší hlavně problematika nacismu v sousedním Německu. Morální a geniální člověk, který chápal, co s sebou džentleman Hitler a jeho ideologie přinese. Ukázky "Pátečníků" a výborně ztvárněný Masaryk či Čapek x Matásek a Němci. Říkám si, že vzpomínková Šafránková tam vůbec nemusela být (17.02.2017)

Ano, tenhle film má chyby a spíše než bojem Čapka proti Fašistům se zabývá Čapkem jako takovým a jeho vztahem s ostatním lidmi v republice (nebo spíš s těmi, co se s ním setkali... zkrátka chápete, co tím myslím), ale co, já si těch pět hvězdiček neodpustím, už jenom kvůli výkonu Abrháma, který mi jak Čapek seděl jako prdel na hrnec. Samozřejmě i ostatní herci podali skvělé výkony (hlavně musím vypíchnout Hanu Maciuchovou), jenže Čapek... je zkrátka Čapek. (23.12.2011)