Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film o posledních letech života Karla Čapka. Ačkoliv je film pojat jako drama rodinné, v němž významné postavení mají lidské vztahy, v jeho celkovém vyznění převažuje rozměr společenský. Lze jej také nazvat Čapek proti zkáze - proti nastupujícímu fašismu, proti ohrožení křehkých demokratických svobod, proti neblahým rysům české národní povahy. Film je jakousi mozaikou událostí a vztahů, které na Karla Čapka působily a které se mu v době jeho nemoci v horečnatých snech a ve vzpomínkách vracejí. Vzpomíná na dávnou lásku, na ženu Olgu, bratra Josefa a sestru Helenu, ale také na přátelství s T. G. Masarykem. Velkou hodnotou filmu je solidní a poctivý přístup autorů k tématu, kdy Čapkova osobnost je vystižena jak ve své velikosti, tak v souvislostech dobových. Přesvědčivé je rovněž herecké ztvárnění - výkony Josefa Abrháma v hlavní roli, Františka Řeháka jako Josefa Čapka, Hany Maciuchové jako Olgy Scheinpflugové a Svatopluka Beneše v roli T. G. Masaryka. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (161)

honajz 

všetky recenzie používateľa

V rámci poučného životopisného filmu je to mírný nadprůměr, scénář je solidní, herecké výkony dobré, kamera a výprava rovněž ujdou. Ale je to zkrátka pořád takový ten film jako podle učebnice dějepisu - vyzdvihnuty jsou jen pozitivní stránky Čapka a lidí kolem něho, chybí jakákoliv lidskost, lidský konflikt. Všichni jsou děsní kamarádi. Postavy pronášejí moudra. Zkrátka takový ten odosobněný a nutně učesaný pohled na naše velikány, bez jakéhokoliv náznaku kritického tónu. Zajímalo by mne, jak by to natočil třeba Jirka Strach, který se do kontroverze nebojí jít. Mám rád životopisné filmy, kde jsou velké postavy našich dějin vylíčeny plasticky, jako lidé, i s jejich klady a zápory. Tohle je zkrátka akademické a navoněné podání. ()

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

"Tebe nezabila nemoc, ale lidi..." Tento film z konce 80 let mě ani při opětovném vzhlédnutí nepřestává fascinovat. Kromě několika zajímavě nasnímaných scén, v nichž se nemocnému Čapkovi vybavují vzpomínky na jeho dětství a mládí (mj. vztah k Věře Hrůzové - v podání jako vždy krásné Libuše Šafránkové), mě na tomto snímku zaujal zejména způsob, jakým snímek nejprve vykresluje postavu Čapka coby člověka s velkými ideály ("Já věřím na prostého člověka…. na šikovného člověka, šikovný člověk totiž nepotřebuje tolik lhát jako člověk nepoctiví.“), aby pak tyto ideály nechal konfrontovat s otřesnou realitou pomnichovského Československa. Pozoruhodné jsou v tomto směru mj. Čapkovi rozhovory s levicovým spisovatelem a intelektuálen Ladislavem Vančurou, které jsou na dobu vzniku snímku velmi otevřené ("Příslušnost k nějaké třídě to přeci není ani dobro ani zlo, člověk je buď dobrý nebo špatný, chytrý nebo hloupý.") ale i velmi aktuální ("Otázka je, zda dav a lid je to samé. Obávám se, že to je to samé. Je to jen otázka vůdců…"). Pozoruhodný je i způsob, jakým je ve filmu ztvárněna postava T.G. Masaryka (v podání S. Beneše). Některé myšlenky, které zde přitom z úst prvního československého prezidenta zazní, jsou opět velmi aktuální ("Demokracie má své chyb, protože občané mají své chyby. Musíme překonávat ty chyby, ne demokracii“). Film tak ani téměř 30 let od svého vzniku rozhodně nepatří "do starého železa". ()

Reklama

Marci 

všetky recenzie používateľa

Film jsem viděla poprvé někdy v roce 1990, kdy měl premiéru v našich kinech. Nejen Čapkem ve strhujícím podání Josefa Abrháma, ale i Olgou Scheinpflugovou Hany Maciuchové jsem doslova žila. Zachycení doby první republiky, ale i dusných dní roku 1938 bylo hodně sugestivní. Vím, že by se snímku dalo vyčítat, že byl až příliš čítankový, že nezobrazil i rozporuplnější stránky Čapkova života (vztah se Scheinpflugovou, ale i se sourozenci). Jak už ale z názvu vypovídá, tenhle film se spíš chtěl zabývat jeho bojem proti zlu, v tomto případě nacismu. ()

pouler 

všetky recenzie používateľa

Výborný životopisný film o Karlu Čapkovi. O naší velikosti (bratři Čapkové, TGM, novináři Lidových Novin, prvorepublikoví spisovatelé) i malosti (udavači, fašizující pravice etc.)... Film vznikl ještě za socialismu ale je zde vidět, že v samém závěru, kdy už pukaly ledy. Jednu výhodu to má a to autentické exteriéry (všechno zde bylo v 80. letech zachováno jako z roku 1938), omšelost byla snad ještě větší. Co se týče výkonů exceluje samozřejmě Josef Abrhám a pak role Masaryka, takto si představuji našeho prvního prezidenta. Pro mě jasných 5*! ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Ako zahraničný návštevník festivalu, neznalého českej kultúry, by mi tento film pripadal ako priemerný, televízne vyzerajúci životopis nejakého známeho spisovateľa. Možno preto budem dávať v budúcnosti viac pozor pri zahraničných filmoch o cudzích velikánoch. Ako domáci ale v ňom vidím všetko to, čo v ňom vidieť mám a videl som toho v Človeku proti skáze veľa. Každú chvíľu sú nám predkladané nejaké životné múdra, ktoré ale pôsobia absolútne netuctovo a máme pocit, že na ne postavy práve prišli a prednášajú ich spontánne. Tento aspekt scenára považujem za jeden z jeho najväčších kladov. Za ten najmenší naopak Čapkove spomienky a ich rozprávková vizuálna štylizácia. Proste keď spomínate na stretnutie s Masarykom, alebo svojou dávnou láskou, musí to vyzerať gýčovo. Záverečný záber je geniálny, až nezabudnuteľný. Samozrejme ho budú chápať iba našinci. ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (16)

  • Postava Alquista, s níž mluví Čapek v závěrečné vizi, pochází ze hry R. U. R. (gjjm)
  • Filmovalo se i ve francouzském Rouen. V Praze se natáčelo v Nuslích, Vinohradech, Střešovicích, Novém Městě a Starém Městě. Filmovalo se v dělostřelecké tvrzi Dobrošov. (M.B)
  • Natáčelo se také v Liberci v divadle. (TOMIK007)

Súvisiace novinky

Na ohnivé kometě v Era ART klubu

Na ohnivé kometě v Era ART klubu

14.03.2015

V pražském Era ART klubu právě probíhá pravidelná úterní „jízda" Na ohnivé kometě! Od 3. března do 28. dubna zde můžete zhlédnout výjimečné sci-fi a fantasy snímky doprovázené následnou diskuzí se… (viac)

Reklama

Reklama