Člověk proti zkáze

„Ne, byla to vražda,“ reaguje Olga Scheinpflugová (Hana Maciuchová) na nacistického pohlavára, který se v úvodu filmu vysmívá, že Čapek spáchal zbaběle sebevraždu. Životopisné drama zachycuje situaci ve 2. polovině 30. let. Divák se seznamuje s redaktory Lidových novin, s pátečníky. Prostřednictvím flasbacků postava Karla Čapka (Josef Abrhám) vzpomíná na filozofické debaty s Tomášem Garrigue Masarykem (Svatopluk Beneš), ale i na dávnou lásku Věru Hrůzovou (Libuše Šafránková). Ačkoli ve filmovém zpracování převládá dramatická složka, občas probleskne i vtip – například při dialogu Karla s Olgou, která stála u zrodu hry Matka. „Doufám, že mi to nechceš proclívat,“ reaguje Olga v pařížské restauraci, když Karel namítne, že si nápad přivezla z Prahy. Tvůrci odkazují na dramata Matka a Bílá nemoc. A divák zalituje, že ukázky, v nichž hraje Jan Kačer Galéna, nebo Jana Štěpánková matku (její otec hrál ve 30. letech ve hře Matka otce) vznikly jen pro potřeby filmu. Režisér Štěpán Skalský navodil ponurou atmosféru i prostřednictvím přírody: bouře odpovídá situaci ve 30. letech (kontrastní jsou vzpomínky na bezstarostné dětské hrátky u potoka); symbolem zla je havran, který přilétá místo vysněného ledňáčka. Závěrečný obraz na stopy ve sněhu je aluzí na povídku Šlépěj. Skalského snímek vzniklý na sklonku normalizace je nadčasový a vzdává hold Karlu Čapkovi. (16.09.2021)

Tento snímek nám pustila kdysi paní učitelka na základní škole a dost na mě v tu dobu zapůsobil. Když jsem se byl jednou podívat na Čapkovu Strž u Dobříše (mimochodem moc hezké místo na výlet), hodně mě zamrazilo v zádech. V paměti mi dodnes zůstala jedna z posledních scén. Pane doktore jste chytrý člověk. Nemůžeme vás balamutit. Nejhorší máte za sebou, teď už to jenom vyležíte. (14.12.2014)

Ten film jsem viděl asi potřetí a musím se přiznat, že teprve dnes jsem jej skutečně mohl ocenit, jak si zaslouží. Už dlouho nebyl světový mír ohrožen jako dnes, kdy zase zní bubny, které zvou mladé muže k tažení proti zlému Východu. Když jsem se tak díval na našeho současného ministra války v roli herce, představujícího jednoho ze synů Čapkovy Matky, zamrazilo mě, zda se jedná o téhož člověka... Nu, ale tato diskuse je především o filmu, ano - ten je dnes aktuální a my bychom si měli vzít poučení z toho, že bychom měli každé příští válce všemi prostředky zabránit. Film vznikl na konci 90. let, kdy již bylo možno podívat se na osobnost geniálního spisovatele Karla Čapka z pohledu nezaujatého historika. Čapek byl skutečným demokratem, který musel být zklamán nejen přístupem velmocí kolem Mnichova, ale také svým vlastním národem, který mu začal nepokrytě házet klacky pod nohy, totiž dlažební kostky do okna... Právě v rozhovoru s Vladislavem Vančurou o chování lidského davu v krizových situacích vidím jeden z klíčových momentů tohoto vydařeného díla. (01.03.2016)

Pod čerstvým dojmem četby tetralogie Marie Šulcové o Čapcích jsem měla pocit, že se dívám na výukový film pro středoškoláky, byť bravurně obsazený (až na Věru Galatíkovou, která se ve vší úctě ani trochu nepodobá Heleně Palivcové, ačkoliv ostatní postavy lze bez potíží indentifikovat). Shrnuto a podtrženo: nenadchne, ani neurazí. Prostě líbivý průměr. (26.03.2019)

Dlho mi unikal tento skvostny film domacej ceskoslovenskej kinematografie od rezisera Stepana Skalskeho /Kdyz rozvod tak Rozvod, Zakazany Vylet / o poslednych dnoch Karla Capka. Teda ako Abrhama /Vrchni prchni/ som nikdy extra nemusel, ale roly sa zhostil skutocne obdivuhodne, vyraznym pozitivom filmu je to, ze ma silny humanisticky a pacifisticky nadych. Dialogy su doslova skvele a reziser Skalsky sa tymto filmom - je to jeho posledny film - rozlucil so svojou karierou skutocne obdivuhodne. 92 % (25.06.2016)