Jedné jarní noci

Nabizi se jednoznacne srovnani - Podobne ladene co do tematu a obdobne obsazene jako Something in the rain. I soundtrack a tempo jednotlivych scen je obdobne, vyprava, cilova skupina divaku atd. Tim ale podobnost podle mne konci a jedna se jen o ramec. Serial se drzi jen jedne velmi strucne dejove linky a je takovy vice civilni a ve sve podstate i realnejsi. Nesnazi se zakomponovat i jina temata, rozhovory a jednotlive sceny jsou tocene v "realnem case" a celkove vyzniva velmi propracovane co do zprostredkovani emoci a deje. Vyhyba se dodrzovani klise za kazdou cenu coz paradoxne pomaha tomu, ze ustredni par , ktery zprvu trochu tak nejak nefunguje je nakonec mnohem uveritelnejsi a opravdovejsi. Hollywood by z toho zvladl udelat standardni nudny romanticky celovecerak a donutit mnohe spotrebovat par kapesniku. Korea proste umi emoce zprostredkovat lepe, i kdyz ji to zabere 16 dilu. (03.02.2021)

Petushka..."Och, jak krásně vyspělé drama."...Zíza...." stojí to a padá na výborně napsaných postavách. Jsou to lidé a je to opravdu jako nakukování do něčího života."....." Prostě – doporučuju, pokud nehledáte lacinou přeslazenou romantiku. "...Jirka_Šč ..."Stručně: "Krásné, dospělé a lidské."..." , tyto části komentů jsou zcela popisující. Já k uvedeným přívlastkům přidám ještě kultivovaný. Všechno se to pozvolna a plynule posouvá dopředu a neobjevují se přitom žádné šílenosti, pitvoření obličejů, nevkusně vložené hysterické momenty, jak to bývá u většiny korejské tvorby zvykem. Není moc korejských seriálů, které by toto zvládly. Je možné, že ta pozvolnost bude pro určité spektrum diváků nejspíše zkouškou trpělivosti, ale to není vinou seriálu, či jeho zpracováním. A musím poukázat na logiku dialogů. Nikdy jsem se při sledování nepřistihnul, že kroutím hlavou nad tím o čem se baví a jak reagují a to je pro mě překvapení. Přidám se k hodnocení 4,5*-5* . (22.07.2022)

Stručně: "Krásné, dospělé a lidské." V celkovému pocitu nemám co doplnit k tomu, co napsaly holky. ■ MV "It Is You" https://youtu.be/A29gy1R8RLw ■ Bavily mě i detaily: Například hned v úvodu, kdy žena řekne muži klasickou frázi, aby byli pouze přáteli a on to odmítne, s tím, že to nedokáže - to je podle mě super mužné a i dost překvapivé vzhledem k faktu, jak běžné muži v takové situaci odpovídají. Nebo: Nedávno jsem v Hotel Del Luna oceňoval množství outfitů a styl hlavní hrdinky - tady to překvapivě vnímám podobně: Hlavní hrdinka ukázala množství nenápadných, ale k ní krásně pasujících stylů. Žádná barva nebyla výrazná - často zemité věci, které ale pasovaly k barevnému tónu jejích vlasů a i k ní samotné. (02.12.2019)

Tento seriál je zajímavý zejména po formální stránce (příběh se odvíjí pozvolna v „reálném“ čase, divák má proto pocit, že sleduje skutečné situace v životech postav) a svými hereckými výkony. Scenáristka by měla být velmi vděčna vynikajícím hercům, kterým se podařilo s vypětím všech sil překonat těžkopádný, povrchní, repetitivní a v mnoha směrech bezradný scénář. Velkým problémem bylo z mého hlediska nedostatečné vykreslení a vysvětlení (nejen milostných) vztahů mezi postavami. To se projevilo zejména v případě hlavní hrdinky I Čung-in a jejích dvou nápadníků. Na začátku příběhu se divák dozvěděl, že hlavní hrdinka má už 4 roky vážnou známost (uvažuje se dokonce o svatbě), ale jejich „vztah“ je vlažný. Ve skutečnosti žádný vztah vlastně ani nemají, jen o něm pořád mluví. Proč jsou ti dva vlastně „spolu“? Proč vůbec uvažují o svatbě? Chtějí existovat v chladném a vyhořelém manželství dalších 30-40 let? To příběh nijak nevysvětluje, jen se naznačuje, že obě rodiny si to tak přejí?? Ona pak jednoho dne potká mladého lékárníka. Zamilují se do sebe jako mávnutím čarovného proutku. Stačí jim k tomu pár setkání v čajovně, kavárně nebo parku a láska až za hrob je na světě. Čung-in se tak ocitá mezi dvěma muži a náležitě si to užívá, oba doslova tyranizuje. Sama o sobě několikrát před lékárníkem prohlásí, že je zlá a sobecká, ale měla by ještě dodat, že je také manipulativní, agresivní a náladová tyranka. Čung-in umí opravdu dobře manipulovat, oba muže drží zkrátka. „Snoubenec“ se v každém díle pokouší různými způsoby oživit téma svatby, ona neříká ani ano, ani ne. Zdá se, že se jej nehodlá tak úplně vzdát, i když už údajně miluje jiného. Několikrát mu řekne (hlavně „slušnou formou“ přes telefon), že je konec, že se s ním rozchází, ale jeho číslo si nezablokuje, a když jí pak zdrcený „snoubenec“ volá, tak mu to vždy zvedne. Lékárník má ještě horší výchozí pozici než „snoubenec“, protože je svobodný otec, což příběh vykresluje jako velké společenské stigma. Čung-in je údajně připravena přijmout i jeho syna a oba je nekonečně a bez výhrad milovat, ale když lékárník, podle jejího názoru, udělá nebo řekne něco špatně, tak mu delší dobu nebere telefon a neotevírá dveře. Pořád jej mentoruje a vychovává. V posledním díle před ní lékárník dokonce klečí a prosí o odpuštění (i když to asi má být roztomilá scénka), protože přes její zákaz pil s kamarády. Kdyby tato situace byla vykreslena naopak a žena by klečela před svým milencem a prosila o odpuštění, tak by se to bralo jako týrání. Uff, bylo mi z té Čung-in opravdu špatně! Všimla jsem si i v jiných JK dramatech, že ženská agresivita zde není brána ani zdaleka tak vážně jako mužská, ale pravdou je, že agresivní a manipulativní člověk je odporný v mužské i ženské podobě. Tento příběh proto vnímám především jako psychologickou sondu do života jedné mrchy a ne jako romantické drama. (25.08.2022)

Nádherná dospělá a vyspělá tvorba. A přitom to člověka úplně pohladí na duši. O něčem takovým si všechna americká produkce může nechat zdát. Tipuju, že nějak podobně by na člověka chtěla působit v ČR třeba Slunečná, ale zatímco z českého rukopisu je to trapná chabá slátanina, tady je to naprosté veledílo. Neuvěřitelně krásná věc. Asi můj nový nejoblíbenější seriál, chtěla bych ho vidět znovu, pětkrát, desetkrát, žít v tom nádherném hravém světě, zachycujícím vztah dvou dospělých zamilovaných lidí. Je tak krásně napsaný, že člověk má pocit, že nakukuje někomu do života a ne že sleduje Netflix. U spousty dialogů jsem si říkala, že přesně takhle bych taky reagovala, úplně do slova. Taky mě dost dojímá, jak krásný vztahy můžou být, pokud se k sobě lidi chovají s láskou a s respektem, a mají kolem sebe vybudovanou dostatečnou sociální síť. O tom si většinou v ČR můžeme nechat zdát. A nejvíc mě prostě dostává Yu Ji-Ho. Korejského boyfrienda do každé rodiny ❤️ No nic, jdu se začít učit korejštinu. Jediný, co mě překvapilo, tak že být single parent v Koreji je horší než mít lepru. Ale jiný kraj, no :) (26.03.2021)