Krakonoš a lyžníci

Základní idea i provedení je noblesní, bohužel má snímek dosti drobných vad na kráse, počítaje v to hned úvodně-závěrečnou neústrojnou, nevtipnou, unylou a roztahanou Hapkovu píseň, kvůli které jsem to málem stopla hned zkraje, a pak skutečnost, že žádná z cest, po kterých se vyprávění odvíjí, vlastně nedojde pointy - zmařená tříkrálová koleda slibuje pomstu na Velikonoce, která se už nekoná, stejně jako připravovaná ochotnická hra, ukradenou krajku nikdo nepohřeší, krádeže a ztráty lyží se zmíní, ale pak už neřeší, atd. - a vztahy mezi panoptikálními postavičkami: učitel, lesník, vrchní četník, hostinský, pašerák, hrabě, Budařovic kluci a koneckonců i Krakonoš zůstanou neobjasněné a bez vývoje, přestože naděje na jejich vyjasnění a další zápletky právě celou dobu poutá divákovu pozornost... Všechny napínavé mikropříběhy rozehrané na rovině klukovské, dětsky milostné i dospělácky zodpovědné zůstanou nedotažené, film končí bezradně, zahlazuje do ztracena zapovédané a opuštěné náměty masopustní veselicí a taškařicí a už se k nim nevrátí. Přitažlivý vhled do koloritu, do sociálně-pracovních poměrů a problémů, s nimiž se ve své době Krkonoší potýkalo, i do hrdých radovánek, jimiž si oblažovalo existenci - a přesto se neztrácí ze zřetele, že jde o hraný a lehkovážně laděný film. Pěkné je obsazení (obzvlášť Havelka s Vladykou jsou k zulíbání), ovšem výsledný efekt dál sráží mizerná, prvoplánová hudba a také všudypřítomný pel poněkud přílišné, obrozenecké hezkosti, levné dobromyslnosti a mravní spořádanosti jak v obsahu, tak i ve způsobu natočení snímku. Škoda, být to dějově dotaženější a mravně rozvázanější, košilatější, mohl to být dosti ne-dosti-žný počin, ta klouzavá prkýnka a záblesk marnivosti, nebojsovství a vášně po jinačím životě, jenž se v pašeráctví, jakkoli i pro pohraniční vesničany existenčně nezbytném, by k tomu rozhodně sváděly. (23.07.2014)

Úplně rozumím své ženě, křtěné Mumlavou, že Krakonoše a lyžníky bezvýhradně miluje – pro horala to musí být něco jako vzpomínka na dětství, nebo ještě spíš na dětskou představu o ideálním dětství. I chlapíkovi z údolí a plání je to pokoukání milé, ale přece jen víc vnímá různé nedotaženosti, jak ty dramat(urg)ické (viz jako vždycky precizní JC), tak ty realizační – momenty, kdy měl evidentně zajiskřit vtip či srážka pohledů, ale jiskra kvůli neuhlídanému výrazu nebo nedobře načasovanému střihu jaksi nepřeskočila. (05.07.2015)

Jako mnozí jiní zde, i já jsem filmu přišel na chuť až v dospělosti při sledování o Vánocích. Poprvé jsem film viděl v televizi na jaře, snad o Velikonocích, a nesedlo mi ani načasování (sníh na jaře, zbláznili jste se?), ani film samotný. Později jsem docenil jeho kvality, i díky krátké stopáži, která je tak akorát, aby film nenudil. Jako vánoční film jednou za rok nebo jednou za dva roky doporučuji. Moc lepších vánočních/zimních filmů z českého prostředí není. (13.10.2016)

Nudná oslava vládce hor. Tenhle film jede v jedné linii, ze které v podstatě neuhne. Dětští ani dospělí herci nic nekazí, do toho hraje perfektní hudba Petra Hapky, ale aby mě děj nějak strhl, to se nestalo. A to se ve filmu hodně lyžuje, zasněžené hory působí až pohádkově a dobrou práci odvedli i kostyméři. Když bych si měl vybrat z celé škály českých filmů, které bych si pustil o svátcích, tenhle bych přehlédnul anebo spolehlivě vynechal. 40% (24.12.2011)

Filmová tvorba českej režisérky Věry Plívovej-Šimkovej ma nikdy neoslovila. Ani neviem prečo, ale jej filmom akosi nedokážem prísť na chuť. V roku 1980 natočila detskú rodinnú komédiu odohrávajúcu sa na počiatku dvadsiateho storočia v zasnežených krkonošských horách. Pašovanie, lyžovanie a kopec zábavy. No ja neviem. Čo na to povedať? Snímok "Krakonoš a lyžníci" som videl viacero krát, ale ani raz som sa pri ňom bohvieako nepobavil. ** (01.05.2018)