Ja, Claudius

Vynikající seriál ve formě inscenace ukazující zákulisní hrátky římské politiky na počátku císařství skrze ústřední postavu, kterou je koktavý Claudius. Muž, který svou vládou překvapil nejen své současníky. Důkaz, že s výborným scénářem a skvělými herci se obejdete i bez nákladné výpravy a triků (a naopak sebelepší výprava nepomůže, když scénář stojí za... nestojí za nic). Seriál výborně čerpá ze skutečných událostí, samozřejmě je tu místo i pro autorskou licenci a tu a tam úpravu faktů, ale v tomto případě zcela na místě. Nelze nezmínit ani dokonalý starý dabing, který se mi se seriálem natolik spojil, že jsem měl problém jej vidět v originále (naštěstí se verze se starým dabingem dá snadno nalézt). poslední uvedení v 90. letech doprovodilo vydání Gravesových knih, které nejsou na čtení úplně jednoduché, ale v euforii probuzeného zájmu o Řím jsem je zvládl ve svých 15 letech rychleji než Pána prstenů. (01.12.2005)

Měli všechno na co pomysleli. Jediné co neměli, byla jistota, že následující den nebude jejich poslední. Občas si říkám, že by tohle mohli prožívat i naši nynější mocipáni, kteří znají jen tu první část a té druhé se nemusí obávat. Nádherný, až brutální seriál, který ukázal, za jakých podmínek se vládlo ve starém Římě. (12.09.2009)

Poctivá adaptace kvalitní předlohy, žádné audiovizuální triky, čistá epika. Nízkorozpočtová televizní (tj. spíš divadelní) forma působí jako nedostatek jen místy, většinu času naopak vyzařuje svéráznou atmosféru a nahrává „spartánskému“ soustředění na tok vyprávění. Výrazová střídmost přitom kupodivu neznamená, že by emoce šly stranou, naopak – mimozáběrovou brutalitu některých scén jsem jako slabší povaha se stále přežívajícími zbytky fantazie a empatie těžko rozdýchával, v posledních dílech pak došlo i na stavy téměř meditativní. Ale ty knížky jsou (pro mě) stejně o něco silnější :-) (10.05.2010)

Skvelé herecké výkony v podaní Claudia, Caligulu, či zo ženských postáv Lívie nezmažú len malý historický prínos a nepresnosť tohto diela. Takmer tretinu seriálu vidíte v hlavnej úlohe cisára Augusta, ktorý bol len karikatúrou skutočnej historickej postavy. Sám známy ako vzdelaný, podporujúci umenie a kultúru, vzhľadom skutočne vznešený. Lenže tu na obraz prichádza obrastený nechuťák, nemorálny ako všetci okolo neho, no Augustus bol práve naopak veľmi prísnym strážcom mravnosti. Ďalším na rade je práve spomínaný Caligula. Čo máme z vynikajúceho hereckého prejavu, keď bol zasadený do nesprávnej doby? Áno, Caligula bol šialený, ale šialenstvo sa u neho prejavilo až zhruba po pár mesiacoch jeho vlády, nie od malička a ešte za vlády Tiberia. Naopak, ako nový cisár bol vo všeobecnosti prijatý s veľkým nadšením. Svoju popularitu aj zvyšoval prvotnými rozhodnutiami, vládol mierne, zväčšoval moc senátu, odmietal božské pocty i stavanie sôch. Tu to nie je vôbec ukázané. Takéto chyby robia z divákov hlupákov a nesprávne ich informujú. Daný seriál teda treba brať aj pre svoju teatrálnosť len ako paškvil skutočnej histórie. (15.02.2016)

Seriálová Hra o trůny pro minulé století. Stejně jako GOT i Claudius těží z naprosto famózních hereckých výkonů všech aktérů (jaká radost to sledovat), zatraceně atraktivní knižní předlohy a to, že vypráví o skutečných postavách historie je pak už jen pořádná třešeň na chutném dortu. Ačkoliv seriál prakticky neopouští studiové kulisy starověkého Říma, vůbec to nevadí, protože seriál dělají zejména fantastičtí herci (lepší než Derek Jacobi jako titulní Claudius je snad jenom John Hurt jako naprosto nepopsatelně geniální Caligula!). Neskutečně atraktivní příběh, ve kterém se intrikuje a vraždí o sto šest a ve kterém je každá druhá postava nymfoman(ka), strhující dialogy.... Claudius je prostě vynikající televizní seriál, který je i dnes stále stejně atraktivní jako před půl stoletím a pořád většinu současné televizní produkce hravě předčí. Maximální zážitek a zcela nepochybně jedna z nejlepších věcí, jaké jsem kdy viděl. Protože tohle se prostě musí vidět, popsat tak dobře se to nedá. 95%. (26.12.2021)