Ja, Claudius

Gravesova Kniha je geniální,dokonalá a má snad všechno co od knihy chci.Kdybych si ji ko-ko-ko-t přečetl až po seriálu (nebo aspon' ne hned před ním),nemusel bych se do něj potom tak nutit.Kromě příběhu (který sem tak samozřejmě znal už mnohem podrobněji) tohle už totiž nemá moc co nabídnout.Herci přehrávají jeden jak druhý i když to bylo ve ''starověku'' normální.Ale na co se mám pak dívat?Na interiéry,které vypadají velkolepě leda ve srovnání s ''Lars fon Depka čmárá křídou půdorysy na podlahu skladiště''?Naštěstí to pak nakopl Caligula a řekl bych,že i Jacobi čekal na Hurta,aby to konečně rozjel.Posledních několik dílů mi pak tu chybu jen potvrdilo,páč tu druhou knihu sem ještě nečetl a už sem se nutit nemusel.Dokonce mi bylo líto,že už je konec.Pokud člověka Řím (ono je to vlastně pokračování seriálu ŘÍM) nezajímá,nemá už dneska vůbec smysl tenhle seriál doporučovat.Knihu asi jo i bez toho zájmu.A abych si tu ještě trochu pohonil,tak Robert Harris napsal moc dobrou římskou trilogii o Ciceronovi.Caesar-Pompeius...-konec republiky,takže vlastně zas prequel k ŘÍMu.A když pak ještě nakráčí Sienkiewicz,tak je to pěkně komplet (no a před tím vším Spartacus).Samozřejmě je to všechno vycpáno (nebo skoro jen) tunama fikce,ale lepší než gladiem do oka.3 až 4 (28.04.2012)

Poctivá adaptace kvalitní předlohy, žádné audiovizuální triky, čistá epika. Nízkorozpočtová televizní (tj. spíš divadelní) forma působí jako nedostatek jen místy, většinu času naopak vyzařuje svéráznou atmosféru a nahrává „spartánskému“ soustředění na tok vyprávění. Výrazová střídmost přitom kupodivu neznamená, že by emoce šly stranou, naopak – mimozáběrovou brutalitu některých scén jsem jako slabší povaha se stále přežívajícími zbytky fantazie a empatie těžko rozdýchával, v posledních dílech pak došlo i na stavy téměř meditativní. Ale ty knížky jsou (pro mě) stejně o něco silnější :-) (10.05.2010)

12/12 Sice bych více ocenila přepis, který připravoval von Sternberg v roce 1937, ale bohužel ho nedokončil. Nicméně BBC seriál samozřejmě vyniká už svou délkou a divák má tak více prostoru se sžít s jednotlivými postavami, popřemýšlet si o intrikách babičky Livie a rozhodnout se, jestli by byl pro republiku či nikoli. Samozřejmě, že v momentě nástupu monstra jménem Caligula se celé jemné předivo intrik mění v doslovné orgie a zejména vyniknou choutky Tiberia a speciální vztah mladého Botičky s jeho prababičkou. Díky čemuž se Já, Claudius může směle měřit s takovými skvělými dnešními záležitostmi jako je Spartacus: Blood and Sand (Gods of Arena & Vengeance). Jistě, na druhou stranu rok 1976 v BBC sebou také přináší extrémně pomalé scény a podivné masky, ale dějem je seriál tak nabitý, že není potřeba mít pocit jakýchkoli prostojů. Nadto nový dabing není vyložená prohra, rozhodně ne pro někoho, kdo ten původní nezažil. Ovšem to, co se děje v druhé polovině seriálu docela hraničí s laťkou zobrazování římského světa a navzdory své televizní inscenovanosti, je to celé nadmíru nechutné. A právě výpravná pohádkovost současného Spartaca vedle toho působí jako dětská selanka, ačkoli právě jemu bývá připisováno v negativním světle to, za co je Claudius veleben s naprostou samozřejmostí. Messaliny mi bylo vždycky líto... #bbc (09.03.2012)

Ani po rokoch tento televízny, historický seriál natočený podľa Gravesovej predlohy, nestratil nič zo svojej geniality. Stále senzačné, stále mimoriadne pútavé a stále rovnako očarujúce. Hovoriť o D. Jacobim čo by predstaviteľovi hlavnej postavy nemá zmyslel, to je ako nosiť drevo do lesa, ale ani ostatní herci nezaostali, skrátka veľká väčšina z nich podala excelentný výkon. Tu máme krásnu ukážku toho, že aj s jednoduchými papundeklovými (ale pritom peknými) kulisami a bez vizuálnych bombastických efektov, je možné natočiť majstrovské, nadčasové dielo. Stačí iba silný príbeh (o väčšinu sa postarala história sama), k tomu sieť intríg rozohraných hlavne babičkou Líviou a pútavé, mimoriadne strhujúce divadlo sa môže začať. Stačí už len žasnúť nad tým, čoho všetkého je človek schopný. Inak len tak naokraj, celková Claudiova charakteristika jeho osobnosti tu bola vykreslená a zahraná mimoriadne presne. Poznám iba jeden príklad, kde je jedno či si človek prečíta knihu alebo pozrie filmové spracovanie, a to je práve tento. (27.05.2015)

Nepochopit, proč bídná výprava může vyprodukovat špičkový film, v tomto případě dokonce seriál, je umění svého druhu. Nemíním tím napadat nikoho z těch, kdo k vyjádření svých dojmů používají právě toto nepřímé srovnání. Gravesova pozoruhodná literární předloha, poučená a vzdělaná na dokonalém zvládnutí a citlivém domyšlení historické matérie a dostupných faktografických zdrojů, tvůrcům seriálu mnohé usnadnila, ale současně i zkomplikovala. Kvalitní převod do filmové řeči je právě v takových případech zvláště nesnadný. V tomto případě ovšem potkal své mistry. Ano, seriál byl ve své době v naší zemi divácky mimořádně úspěšný a nebyl jediný z tehdy uváděné kvality. Pro pořádek proto připomenu, že se mohl opřít o dlouhodobě velkoryse vypravenou edici ANTICKÁ KNIHOVNA, vydávanou komunistickým stranickým nakladatelstvím Svoboda, a o přežívající působivou prvorepublikovou vzdělanost tehdejší starší a seniorské generace. Tyto glosy in margine ani v nejmenším nechtějí oslabit umělecký čin, jímž tento seriál bezpochyby je. Snaží se jen upozornit na některé průvodní okolnosti, jejichž současná aktuálnost je palčivější víc, než jsme sami mezi sebou ochotni připustit. (28.03.2008)