Ja, Claudius

O kvalitách tohoto seriálu jsem sice tušil, ale i tak jsem z něho měl trochu obavu, jelikož tyhle studiové inscenace obvykle trpí poměrně rozvleklým tempem. K mému překvapení tomu bylo však úplně naopak. Dialogy byly obvykle svižné a vše tak nějak osýpalo jak mělo. Ano, sem tam se objevila hlušší místa, ale rozhodně jich nebylo tolik, aby se člověk začal vysloveně nudit. Herecky samozřejmě skvěle obsazené. Jacobi i Hurt byli ve svých rolích výborní, ačkoliv já si nejvíc užíval Briana Blesseda a jeho Augusta. Jediné co trochu zamrzelo, že moje oblíbená postava Germanika dostala tak málo prostoru. Ale tak chápu, že vzhledem k objemnosti obou románů, se to trochu proškrtat muselo. (11.11.2015)

"Má drahá, si jako z řecké tragédie." "A ty jako z římské frašky." Toto je naozajstný Rím. Kam sa na to hrabe Scottov Gladiátor. Výborne napísané charaktery, duchaplné dialógy, silné scény, vladárske intrigy, perfektné výkony hercov, všetko je zmiešané do konzistentného a veľmi pôsobivého celku. A najzaujímavejšia postava? U mňa Tiberius. (30.04.2013)

Skvelé herecké výkony v podaní Claudia, Caligulu, či zo ženských postáv Lívie nezmažú len malý historický prínos a nepresnosť tohto diela. Takmer tretinu seriálu vidíte v hlavnej úlohe cisára Augusta, ktorý bol len karikatúrou skutočnej historickej postavy. Sám známy ako vzdelaný, podporujúci umenie a kultúru, vzhľadom skutočne vznešený. Lenže tu na obraz prichádza obrastený nechuťák, nemorálny ako všetci okolo neho, no Augustus bol práve naopak veľmi prísnym strážcom mravnosti. Ďalším na rade je práve spomínaný Caligula. Čo máme z vynikajúceho hereckého prejavu, keď bol zasadený do nesprávnej doby? Áno, Caligula bol šialený, ale šialenstvo sa u neho prejavilo až zhruba po pár mesiacoch jeho vlády, nie od malička a ešte za vlády Tiberia. Naopak, ako nový cisár bol vo všeobecnosti prijatý s veľkým nadšením. Svoju popularitu aj zvyšoval prvotnými rozhodnutiami, vládol mierne, zväčšoval moc senátu, odmietal božské pocty i stavanie sôch. Tu to nie je vôbec ukázané. Takéto chyby robia z divákov hlupákov a nesprávne ich informujú. Daný seriál teda treba brať aj pre svoju teatrálnosť len ako paškvil skutočnej histórie. (15.02.2016)

Hle, .... omšelá intrika Říma, ... k tomu raději, napiji se vína. Claudius snad potrhlý, Caligula z toho zmatený. Livie tahá nitky, podružní pak píší svitky. Petra Haničince žel bohu není, zde Martin Zounar na dabingu truní. Epizodu 13 nehledej, o sedmý disk Řiťku požádej, neboť Řiťka šetří místem, třináctka zmizla svistem. Vždyť 6x2 je tucet, Řiťka vystavuje účet. Toť vše, co chci říci vám, ani slůvko nepřidám. :-) (01.10.2008)

Seriál má za předlohu 2 Gravesovy romány. Jsou jimi již jmenovaný JÁ CLAUDIUS a druhý román CLAUDIUS BŮH A JEHO ŽENA MESSALINA. Druhý díl literární předlohy se zabývá detaily z Claudiovy vlády, čemuž se seriál věnuje pouze asi třemi díly. Ani první kniha se ve zfilmované podobě neobejde bez zjednodušujícího osekání řady faktů a událostí. Je znát především tlak na politickou rovinu spojenou se zákulisními intrikami a extrémní podobou brutality těch, co tyto intriky řídí. Jelikož jde o stěžejního jmenovatele, který je shodný i pro knihu, zůstává tím seriál své předloze poměrně věrný. Sledovat vývoj mladého římského císařství očima koktavého kulhajícího Claudia, který se jen shodou šťastných náhod stal v pokročilém věku císařem, je nejen poučné, ale i zábavné. Originální a velmi působivý je závěr, kdy Claudiův duch opouští pozemský svět a on rozmlouvá se svými mrtvými předky Augustem, Livií, Tiberiem, Caligulou, svou matkou atd. Kniha, stejně jako film, se samozřejmě neobejde bez řady popularizujících prvků. Zjevná je podvědomá polarizace postav na dobré a špatné dle postoje autora. Jistě nejde o objektivní výklad historie, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jde ale jistě o jeden z klíčů, který nám dokáže historii alespoň přiblížit. Seriál nenabízí pompézní bitvy a kulisy, tisícihlavé komparzy ani 3D animace. Nabízí mnohem víc. Dává možnost pochopit historii. (26.03.2012)