Páni kluci

Patrně nejopravdovější film o lumpárnách z dětství, asi na stejné úrovni jako Bylo nás pět. Učitel Josefa Somra, pan řídící Petra nárožného a Petr Jiřího Lábuse jsou nepřekonatelní, stejně jako tetičky a maminky v podání Ivy Janžurové a Zdeny Hadrbolcové. Trošku mi však vadí upištěnost Tomáše a lehce televizní dojem snímku... (03.01.2007)

Jsou filmy, které si z dětství pamatujeme jako úžasné zažitky a když se k nim po letech vrátíme, hořce zjistíme, že zestárly a především, že v dospělosti zkrátka nefungují. Páni kluci patří k těm řídkým vyjímkám, kdy se filmový zážitek opakuje kdykoliv snímek znovu shlédnu. Znovu se ze mě stává kluk, co podniká dobrodružné výpravy, má spoustu volného času a dovede si ho přes občasnou nepřízeň dospělých užívat. Kdykoliv zazní známá filmová melodie a hlas mě vyzve: "No tak tu nestůj a pojď", jdu a znovu se ponořím do světa svých dětských vzpomínek. Celkový dojem. 90 %. (14.06.2006)

To, že film bol inšpirovaný Tomom Sawyerom od Marka Twaina, to sa dá vytušiť len v náznakoch. Tvorcovia nemohli do príbehu zakomponovať černocha :) Čo ostalo, je uvoľnená atmosféra v chlapčenskej parte troch "sígrov", ktorých pestvá pochopia snáď všetci, čo majú dnes už viac ako 40, či 50 rokov. Ako vždy sa ukáže, že na to aby si bol dobrým človek, nemusíš byť dobrým navonok, ale vo svojom vnútri. ... Vhodné najmä pre pamätníkov, ktorí s nostalgiou spomínajú na to, ako sa dal tráviť voľný čas, v dobe, keď ešte neboli počítače ... (30.12.2015)

Krásný film o dětství a eskapádách party přátel z dávných dob. Snímek vyniká kromě hereckých výkonů malých kluků a ostatních tváří "zavedených" jmen také především uvolněnou atmosférou, přirozeností, příjemným, "českým" humorem a citem pro opravdovou filmařinu i poetiku. Tedy všemi faktory, které se spolu pohromadě v dnešní tvorbě nachází již zcela výjimečně. Filmy pro děti a mládež z dávných, minulých let mají téměř vždy nezaměnitelnou atmosféru tehdejší doby a čím jsou starší, tím větší dopad mají často na diváky stižené nostalgií:) Když se dívám na ta léta, kdy děcka běhala od rána do večera po venku, lozily po stromech, vyváděly všemožné lumpárny a nějaké to odřené koleno, zašpiněné tričko, či občasné potyčky s kamarády je vůbec nemohly rozhodit, dostane mě vždy melancholie, když vidím, jak silný kontrast to je v porovnání s dětmi, které vyrůstají v dnešní době. Tehdy to pro ně byla všechno zábava, nebyli zlí, nenávistní, bezohlední, ani znudění. Zato v dnešní době je těchto vlastností všude až příliš. Neměli technické vymoženosti, mobily, ani internet. Stačila jim příroda, přátelství, kolo a chleba s máslem:) Místy mi Páni kluci připomínali Stůj při mě. (06.03.2013)

Tak Páni, kluci, moc ste mne nebavili....Tento film som videl prvý krát až teraz, v čom vidím najvačší problém môjho chladného prijatia. Detská klasika, ktorú každý videl a tak si uložil do pamate jej prvé zhliadnutie v nízkom veku, keď sa dokázal identifikovať s hlavnými hrdinami a tak pri každej scéne pri každom opakovanom zhliadnutí cíti ten neopakovateľný nostalgický pocit, ktorého som bohužiaľ ušetrený. Film je zameraný na presné vystihnutie doby, v ktorom sa odohráva, v kontraste s figúrkovitosťou až karikatúrnym zobrazením jednotlivých dospelých postáv. Vidíme ich tak detskou optikou. Dej sa postupne vyvinie až v záverečnej tretine, keď film dostane aspoň nejaký spád, ale o ňom Páni a kluci nie sú. Ja som očakával vačšie dobrodružstvo, ako lezenie po rebríku do riaditeľne. (22.09.2013)