Princezná a pol kráľovstva

Když je někdo dobrým drakobijcem, nemusí být ještě dobrým chotěm princezny, budoucím králem nebo vládcem poloviny království - bez ohledu jestli je vévoda, velkovévoda, arcivévoda, kníže, velkokníže, okněžněný hrabě.  Ale i tak může být sedlák Honza lepší než Egonokracie.  Pohádka je to dobře herecký obsazená (hlavně Marek Eben) s náležitou dávkou humoru. (16.03.2024)

Obě společné pohádky scénáristy Hudského a režiséra Janáka alternativním způsobem rozvíjejí známou zápletku, v níž hrdina sice zabil draka, ale vysvobozenou princeznu si má vzít nějaký podvodník. Jak to bylo v Korunním princi, viz v mém komentáři k němu. Zde v Princezně a půl království je výchozí otázka, jak to asi mohlo "doopravdy" být. Hudský si tuto otázku zodpovídá zcela správně: vysvobozená aristokratka se Honzovi poděkuje, počastuje ho nějakou odměnou, ale brát si toho burana za muže? Nepředstavitelné. Takže nápad opět dobrý, jeho provedení oběma herci rovněž dobré. Bohužel nic víc. Ve svém prvním pohádkovém scénáři, byť nikoli dokonalém, rozpracoval Hudský svůj námět natolik rozkošně, že dokonce ani režisér Janákova formátu ho nedokázal zkazit a výsledná pohádka Korunní princ je možná nejlepším filmem, jaký kdy natočil. Žel u tohoto úspěchu zůstalo. Následující Hudského pohádka (s jiným režisérem) byla zoufalá a tato letošní je - nijaká. Janák zůstává Janákem, takže jsme tam, kde jsme byli před Korunním princem. Princezna a půl království sice není tak trapná a pitomá jako třeba Princezna a písař nebo Pravý rytíř, ale na rozdíl od nich je zase zoufale nudná a prázdná. Ale strašně. Což ještě zdůrazňuje impotentní Eben, jemuž nikdo neřekl, že hraje ve filmu a nikoli v televizní soutěži (to ho mám rád, kdysi mi připadal opravdu zábavný a zrovna tato role mu mohla velmi slušet). Podobně nejapný (další můj oblíbenec) Myšička. Většina prostoru, děje a detailů je podřízena - ať to stojí, co to stojí - dvěma přebujelým nápadům: velmi chabě zdůvodněné výuce etikety a postupně stále otravnější Egononanii. Naopak je velmi dobře dějově pojat motiv postav, s jejichž (až nepravděpodobnou) úctou k zákonu je zlý vládce konfrontován (velitel, kněz), to je ale asi jediný kvalitní dílčí prvek. Jen sem tam to má nějaký drajv: celkem nadějný začátek, pak moment, kdy si Honza vezme na Egona kladivo a oddávací jízda v kočáře. Úplně marné nebyly ani scény s Honzovými rodiči. Josefíková s Lexou v pohodě, Kramár jako král slušný, okrajový Maděrič nádherně přesný. Dokonalá Uhlířová chybí v titulcích, což je trapné a pro filmovou "kariéru" této vynikající herečky takřka symbolické. (28.12.2019)

Achjo, v případě Království a půl princezny - nebo to bylo naopak? - mě výsledný produkt hodně mrzí. Ruml s Josefíkovou jsou totiž na jedničku, sympatický pár a ta tolik potřebná "chemie" mezi nimi je. Ještě bych pochválil maestro Ebena s manželským párem Malý+Tomicová (doslova a do písmene). Zbytek je výstavka směšnosti, přehrávání a hloupého scénáře. Pokud v Diktátorovi slovní hříčka "Aladeen" působila vtipně, tuzemský Egon ani omylem. Proč nemohl Janák v tomto případě vést příběh trochu vážněji a ponechat jen pár povedených vtípků? Proč musí Prachař přehrávat takovým způsobem, že vám přestává chutnat cukroví a vy se za tvůrce červenáte? Proč? Proč? Proč? A přitom než se Prachař objevil, měla pohádka docela slušný náběh na příjemnou romantickou věc, kdy hrdina se princezně nelíbí a postupně se dopracuje k nejhrdinštějšímu skutku - dobrovolně se jí vzdá, aby nebyla nešťastná. Safra s tímhle příběhem šlo pracovat mnohem líp! Proč to tvůrci zabili (v rámci naší pohádkové tvorby opět!) naprosto hloupými postavami a lekcemi trapnosti? Škoda, fakt škoda, protože tohle mohla být po dlouhé době snesitelná věc. Jenže není. A ani krásné oči Evy Josefíkové výsledný dojem nenapraví. (24.12.2019)

Letošní pohádka České televizi opět navrátila tvář. Sice to není kdovíjaký klenot, ale koukalo se na ní hezky. Nápad je poměrně jednoduchý, ale nápaditý. Hodně také dělá Marek Eben svojí galantností, která mě od něj neskutečně baví. Jen na pohádku to na mě působilo málo pohádkově. Kombinace Matouš Ruml a Karel Janák už tak nějak ale jde docela k sobě... (25.12.2019)

Ve světě současných českých pohádkových filmů tv i ne tv, kdy stále nechápu jejich "chrlivost", národ Popelky prostě nezapře jednoduchost a stálé bavení se infantilními hloupostmi, nicméně, když pominu velký prostor české pohádky na celkovém filmovém výčtu, musím s pobavením říct, že to byl lehký nadprůměr, Marek Eben však k mé nelibosti ztratil herecké umění, je to jen ztepilý šašek, který odpovídá roli, bohužel, on už nic jiného nezahraje! (24.06.2020)