Tiché doteky

Sektářsky depresivní rodina žijící ve sterilním prostředí si nechá hlídat desetiletého syna,který je díky nastaveným,těžko přijatelným pravidlům uzavřen do vlastního světa a má problémy navázat s někým bližší,byť jen kamarádský vztah.Chudák Mia(Eliška Křenková),která se rozhodla přivydělat si a vzala práci au-pair v takové rodině.Na přání jeho matky začala také kromě hlídání malého Sebastiana pod dohledem trestat rákoskou jako by jí zaučil sám Igor Hnízdo z Obecné školy.Snížila se tím na nejnižší hranici lidskosti,ale né tím,že používala fyzický trest pro dítě,ale tím,že postupně přijímala pravidla rodiny,které by jiný smrtelník(třeba já) bez váhání odmítl a zároveň odsoudil.Zrádné profese jako au-pair nebo letuška jsou ve skutečnosti navenek lákavé,ale jinak jsou nebezpečně destruktivní pro osobu která se rozhodne je vykonávat.Po čase rodina svého syna Sebastiana(jestli to vůbec byl jejich syn) vymění za jiného kluka ve stejném věku,protože tenhle byl prý moc zkažený.Na konci filmu řeknou,že to bylo natočeno na základě výchovných metod sekty DVANÁCT KMENŮ,která působí také v České republice což mě vůbec nepřekvapilo,neboť tady ty sekty mají díky snadno ovlivnitelným lidem dost silné základny,bohužel. (14.01.2020)

Jednoznačné potvrdenie, že daj kunde žezlo a ona sa z dobrej ženy zmení na špinu. Sám so zažil, ako sa z normálnych žien stali po udelení nejakej funkcie alebo významnejšej úlohy totálne neľudské mrchy. Tento film to jasne dokazuje a ukazuje to psychologicky veľmi dobre, hoci dalo sa aj vyhrotenejšie a silnejšie. Ono to je presne s tou ľudskou psychikou ako v lágroch. Proste dali mi úlohu, dali mi prácu,tak som to proste musel robiť. Človek je naozaj náchylný prijať aj zlo ako povinnosť. (10.02.2020)

[KVIFF 2019] Takový normální příběh. Zatím. Holka z Čech odjede do Lotyšsko/Holandska hlídat dítě. Takový normální příběh. Zatím. Pak nějaké ty umělecké skrupule, které k tomu patří a jsou sami za sebe trochu únavné. Ale dejme tomu. K tomu nějaký to ubližování. Hm, zajímavé. Už ne tak nějak normální příběh. Zatím. No a poté to už spíše hraničí se sci-fi a divák ani neví o co běží, kdo běží, kam běží. Tam se dostáváme k velkému finále, ve kterém se vlastně dozvídáme, že šlo o skutečnou událost. Což je zajímavost, kterou vlastně skoro nikdo nečekal. Minimálně já ne. Je to zvláštní, protože film tím dostal sílu až v posledních minutách. Nicméně já bych nemluvil o vyloženě špatném díle. Koukáme zde na kus díla, které není špatně udělané. Technicky. Příběhově je to někdy trhanec a někdy mazanec. A někdo má rád holky a někdo vdolky. A já obojí. To nic nemění na potenciálu, který je zde i do budoucna. Ale zatím ne tolik. Ale to nevadí. V celku to stačilo. (07.07.2019)

Princip zážitku byl pro mě podobný jako u některých Dolanových filmů - hrne se na mě obrovské množství energie a přepjatosti (byť ve formě excesivní čistoty - neříkám, chraň bůh, že se to Dolanovy podobá stylem) a já vlastně vůbec netuším, jak s nimi naložit. Mělo to být strašidelné? Mělo to být legrační? Bere se to vážně? Nebo se u toho tvůrci sami smáli? Tiché doteky můžou být zajímavým předmětem diskuze o autorském záměru - protože vůbec netuším, co po mně Hogenauer chce. Ale rozhodně mě to bavilo vstřebávat každým okamžikem. Plus jsem byl okamžitě prodaný kameře a obecně postprodukci. Jednak ta podivná umělost předměstí (nevím o filmu ze současnosti, který by s tím pracoval tak dobře), a pak ty barvy... Obvykle tuhle paletu nemusím - mám rád, když je v obraze černá černá a bílá bílá, ne když je všechno odstín šedivé, ale tady se s tím prostě pracovalo tak dobře! Zkrátka film jiný, než chci, a vlastně ani pořádně nevím jaký - jen vím, že ho chci vidět znova. 85 % (04.07.2019)

Příběh o dívce, která se rozhodla pracovat v zahraničí, ale její zaměstnavatelé se nechovají tak úplně normálně. Ta úmyslná sterilita a odosobněnost objevující se v celém filmu mě na jednu stranu fascinovala a na druhou otravovala. Víte, že se v novém domově hlavní hrdinky děje něco zlého, ale nejste schopni to přesně pojmenovat (k tomu slouží až titulkový dovětek v samotném závěru). Na české poměry hodně specifický snímek, nelze mu upřít kvality, ale znovu ho asi vidět nepotřebuji. (08.07.2019)