Purpurové rieky 2

„Purpurové řeky 2: Andělé apokalypsy“ nejsou adekvátním pokračováním prvního filmu, protože jsem celou dobu měl pocit, že si tvůrci navlékli boty těch, kdo natočili první film, ale nedošlo jim, že jsou na ně přece jen příliš velké. Není to úplně špatný film, jsou zde momenty, které vás dovedou strhnout, ale jsou to jen momenty, nikoli film jako celek, což j v případě kriminálního thrilleru rozhodně škoda. (29.07.2015)

Celý název - Purpurové řeky II: Andělé apokalypsy, aneb Kterak debilní scénář pohřbil solidní režii a slušné akční scény. Musím se přiznat, že akční scény se mi opravdu dosti líbily (koncept lidí v dlouhých pláští běhajících velkou rychlostí se mi dost zamlouvá), jenže ten děj je takový... no, nevím. Každopádně ale minimálně jednou naprosto použitelné a pokud se nechystáte na nějaký intelektuální zážitek, můžu doporučit. (26.03.2006)

Dost hodně mě překvapuje hodnocení odpovídající necelým třem hvězdičkám. Já musím říct, že asi první polovinu filmu jsem se ani nehnul a s vytřeštěnýma očima jsem čuměl na obrazovku a rukama drtil roh stolu. Pak ta bázlivá atmosféra s poznáním trošku opadne, ale všechno zase vysoko vynese parádní finále s jednou z nejlepších přestřelek, které jsem kdy viděl. 95% (22.07.2016)

"Nebojte, otče, nejsem pověrčivý !!" Ale já ano, byť ve mě předem hrůzu nebudí třináctka, ale spíše dvojka !! U ní to totiž, zvlášť pokud symbolizuje sequel, vždycky smrdí průserem.. Do téže řeky by jeden skutečně neměl lézt dvakrát, protože tady tentokrát selhaly všechny Renomované značky, s Bessonem na čele.. Nutno dodat, že začínající režisér Olivier Dahan, který tenhle brakový hybrid činí alespoň nesmírně atmosférickým, když už nic jiného, rozhodně neplatí za hlavního viníka téhle filmové apokalypsy.. (14.03.2016)

Na obale píšou: "Ještě temnější, ještě záhadnější." Jenže jak se dalo čekat, druhý díl se nedokáže ani v nejmenším případě vyrovnat s jedničkou a objevují se v něm už nesmyslnosti prvního kalibru. Ačkoliv je akčnější a efektivnější, ztrácí to tu svoji originální a působivou atmosféru. Příběh se snaží, co mu síly stačí, ale je to málo. Apokalypsa se tedy nekoná, teda ona by se konala, ale Jean Reno jí zastaví. K tomu mu dopomáhá mladý Benoît Magimel, ze kterého se vyloupl vcelku solidní herec. Jen je škoda, že to muselo dopadnout tak, jak to nakonec dopadlo. Dalo se to víceméně čekat. Syndrom druhých dílů je nezničitelný i když bych řekl, že se s takovýmto tématem dalo docela slušně poprat, autoři to klasicky odflákli. Takhle je to dle mého, krapet podprůměrný thriller, který ztrácí patřičnou originalitu jako jeho první díl. (22.01.2008)